Domluvit se cizím jazykem udržuje mozek mladý

Vědci se shodují v tom, že domluvit se cizím jazykem je schopnost, kterou si může osvojit téměř každý z nás. I když čím dřív se začne, tím je to snadnější. Odborníci prokázali, že děti do sedmého roku svého života jsou prakticky jazykoví géniové. Rodiče, kteří na své děti mluví jak rodilou řečí, tak cizím jazykem, dělají pro své děti hodně dobrou věc.

Ještě před dvaceti lety si vědci mysleli, že mluvit na děti předškolního věku dvěma různými jazyky je může maximálně mást a vyvine se u nich porucha pozornosti a možná i osobnosti. Nedávné studie však dokazují, že opak je pravdou. Čím dříve se s mluvením začne, tím lépe.

Domluvit se cizím jazykem poskytuje dítěti mnohé výhody. V životě bude mít takzvané bilingvní dítě možnost se setkávat s větším počtem lidí rozdílných národostí. A tím se seznamovat s odlišnými kulturami, rozšiřovat si své obzory a získávat více životních zkušeností. Odborníci také přišli na to, že domluvit se několika jazyky je velmi prospěšné pro mozek.

Schopnost domluvit se cizím jazykem omlazuje mozek

Vědci studovali neurální procesy ve specifických částech mozku. Shodli se na myšlence, že plynulost ve více než jednom jazyce zvyšuje schopnost regulovat a kontrolovat mentální funkce. Jedinci takto jazykově vybavení činí v životě snadněji správná rozhodnutí v různě náročných životních situacích.

„Jedním z nejzajímavějších aspektů lidí, kteří jsou schopni domluvit se cízím jazykem, je skutečnost, že ve svém mozku nepřetržitě aktivují obě řeči, rodilou i cizí,“ říká Viorica Marian, která studuje kognitivní a neurologické účinky bilingvismu na Northwesternské univerzitě. Náš mozek podle ní začne hádat význam slova v momentě, kdy slyší i pouhou jeho zlomkovou část.

Tak například u rodilého Čecha, který hovoří pouze česky, se při zmínce slabiky ‚do‘ začnou v hlavě vytvářet návrhy slov jako doma, dobrý, dokonce a podobně. U člověka, který je schopen domluvit se cizím jazykem, se v hlavě začnou aktivovat podobně znějící slova i v druhém jazyce. Současně.

Vědci skenovali mozek

Aby tým Marianové mohli porovnat fungování mozku lidí mluvících jedním a dvěma jazyky, využívali metodu magnetické rezonance. Zjišťovali, které části mozku se rozsvěcují při plnění různých lingvistických úloh.

Dobrovolníci ve věku od 18 do 27 let si vyslechli sérii slov, která zahrnovala slovo mrak a podobně znějící slovo drak. Účastníci studie jednoduše museli vybrat vhodný obrázek, který se slovem korespondoval.

Bilingvní lidé neboli ti, kteří mluví jedním a více cizími jazyky, nebyli v plnění úkolů rychlejší, než jejich kolegové mluvící jedním jazykem, jak uvedli V. Marian a její tým v prosincovém čísle časopisu Mozek a jazyk (Brain & Language). Nicméně monolingvní dobrovolníci byli nuceni tlačit na svůj mozek více než vícejazyční účastníci, jejichž mozky filtrovaly slova neustále. Těm to šlo snáze.

Schopnost domluvit se cizím jazykem trénuje mozek

Závěr je takový, že rutinní filtrování slov z jednoho jazyka do druhého je natolik silný trénink pro mozek, že další úkoly zahrnující jeho výkonné funkce jsou pro něj relativně snadné.

Takové procvičování se zdá být navíc rozhodující v tom, jak náš mozek bude stárnout. Studie z celého světa ukazují na to, že lidé, kteří jsou schopni domluvit se více jazyky, začínají projevovat příznaky Alzheimerovy choroby o téměř celých 5 let později než v porovnání s ostatními.

U bilingvních lidí se sice choroba projevuje stejně, ale pokud je postihne, dokážou se s jejími důsledky vypořádat lépe než ti, co žádným jiným jazykem nehovoří. K tomuto závěru dospěli E. Woumans a W. Duyck z Gentovy univerzity v Belgii.

A zdá se, že znalost jiného jazyka může ovlivnit náš mozek více, než vzdělávání nebo další mentální aktivity jako je třeba hraní hudby.

Výzkumníci z Hyderabadské univerzity v Indii a z Edinburghské univerzity ve Skotsku prokázali dvojajazyčnou výhodu dokonce mezi lidmi, kteří byli negramotní.

Otázka zní, proč je tedy pro vitalitu našeho mozku lepší znát cizí jazyk než hrát na klavír, i když by se dalo říct, že se jedná o velmi podobné mentální činnosti? Odpověď může být, že jazyk prostě používáme téměř neustále a tedy častěji, než kdy hrajeme na hudební nástroj. Na druhou stranu zase platí, že pokud umíme hrát na nějaký hudební nástroj, pomůže nám to v jazykových schopnostech, jak zjistila jiná studie.

Naučit se jiný jazyk se dá v každém věku

Zkrátka cokoliv, co je pro mozek náročné, je dobré. Ať už se jedná o řešení matematických rovnic, hraní v šachy či tvorba hudby. Zapojení se do jedné z těchto aktivit využívá svým způsobem jazyk, protože potřebujeme u toho přemýšlet. A ta část mozku, která přemýšlí, je ta část, která má rovněž na starosti jazyk. To tedy znamená, že pokud jste bilingvní, přemýšlíte dvakrát.

A pokud uvažujete o tom, že umístíte své děti do školky nebo školy, která vyučuje cizí jazyky, vězte, že jim zakládáte na mnohem bohatší život, než byste si sami mohli v tuto chvíli představit.

A i když sami mluvíte jen jedním jazykem, výzkum nabádá, že není nikdy pozdě s učením začít. Studie totiž uvádí, že dospělí, kteří se dali na učení cizího jazyka a věnovali se mu alespoň 6 měsíců, vykazovali mnohem výkonnější funkce mozku než ti, kteří se jazyk neučili.

A proto nezapomínejte na staré moudré rčení – kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. (zdroj: sciencenews.org)