Neurony v mozku mohou růst až do devadesáti

Španělští vědci přišli se šokujícím zjištěním, že nové neurony v mozku mohou vznikat dokonce i po devadesátce. Demence tak není nemocí stáří, ale důsledkem dlouhodobého zanedbávání mozkové hygieny?

eshop energie života nabízí


NEURON plus

přetaktuje váš mozek

999 Kč

BRAHMI FORTE 100 tob.

přetaktuje mozek

799 Kč

BRAHMI 100 tob.

přetaktuje váš mozek

399 Kč

BRAHMI 50% 20g

přetaktuje váš mozek

299 Kč


Neurony v mozku mohou růst až do devadesáti.
Neurony v mozku mohou růst až do devadesáti. foto: Shutterstock
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Tělo má úžasnou schopnost regenerace. Téměř s každou újmou si poradí, když mu dáme příležitost. Zlomená noha dokáže velmi dobře srůst. Spadneme-li z kola, odřenina je do několika dní pryč. Stejně tak záděr nebo řezná rána. Ovšem nervová tkáň v mozku (neurony) se po úrazu nikdy dokonale nezahojí.

Vědci se dlouho domnívali, že důvodem, proč nervová tkáň špatně dorůstá, je, že produkce nových mozkových buněk neboli neurogeneze je nejvyšší v embryonálním stadiu člověka. A s narozením se tento proces více méně zastavuje. A že v dospělosti nové neurony už prostě nepřibývají.

Až ve druhé polovině 20. století odborníci přišli na to, že se nové buňky rodí v mozku po celý život. Laboratorní testy prováděli vědci v minulosti na různých zvířatech. A výsledky z výzkumu na odlišných tvorech měly proto odlišné závěry.

Nová studie, vedená Dr. Marií Llorens-Martínovou z univerzity v Madridu však zjistila, že dospělý lidský mozek je schopný za určitých podmínek produkovat nové mozkové buňky dokonce až do desáté dekády života. Důvodem proč některé vědecké týmy došly v minulosti k jiným závěrům podle Llorens-Martínové spočívá v přípravě vzorků tkání. „Studium lidského mozku není jednoduché a tak se často stane, že různé laboratoře dosahují rozdílných výsledků v dané problematice,“ vysvětluje Llorens-Martínová.

Neurogeneze není proces, který probíhá u všech lidí stejně. I u jinak zdravých jedinců neprobíhá tvorba nových mozkových buněk identicky. Schopnost produkce nových neuronů je narušená například u lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou (AD – z anglického Alzheimer’s disease). A právě snížená produkce neuronů by u pacientů mohla odhalit blížící se nástup této choroby.

Stárneme a s námi i náš mozek

Vědecký tým doktorky Llorens-Martínové prováděl studii na vzorcích mozkové tkáně 58 lidí. Ti se různili ve věku, který se pohyboval od 43 do 97 let. Testu se účastnili jak zdraví lidé, tak i pacienti s AD. Obecně s věkem dochází k poklesu neurogeneze, nicméně nové a dospělé neurony se stále objevují v mozcích dospělých osob a to i ve vyšším věku. Ve všech věkových skupinách obsahovaly zdravé mozky více zralých neuronů než u pacientů s AD. Avšak neurogeneze byla u nich stále patrná. Dokonce také ve vzorcích od 97letého pacienta, uvedla Llorens-Martín.

Hipokampus, je klíčové místo v mozku, které je uložené pod oběma mozkovými polokoulemi a má tvar mořského koníka. Hraje důležitou roli při uchovávání informací, v procesu učení, schopnosti si pamatovat. Znalost této oblasti pomáhá vědcům pochopit i příčinu některých duševních nemocí. Je to také místo, které je podle Martínové jednou z nejvíce postižených oblastí nemocí AD. Proto vědci chtěli přijít na to, zda mozky postižené AD jsou schopné neurogeneze.

Proč jsou mozkové neurony důležité

Studie, kterou vedla Dr. Martínová, a kterou zveřejnila publikace Přírodní medicína (Nature Medicine), se zaměřuje na tu část mozkového hipokampu, která plní funkci hlavního nosiče informací“ (gyrus dentatus). Dle jejich zjištění se v této části odehrávají procesy, které kdyby se daly neinvazivně a včas detekovat, pomohlo by to zpomalit progresi Alzheimerovy choroby.

Je před námi stále spousta práce. Stále nevíme, proč v některých částech mozku dochází k množení nedospělých neuronů a proč v jiných naopak „spí“. Neumíme vysvětlit, proč neurogeneze probíhá i u dospělých. Víme, že nová tvorba neuronů u hlodavců ovlivňuje paměť a reguluje náladu. Ale stále nemůžeme potvrdit, zda se totéž děje u lidí,“ dodává Dr. Martínová.

Průkopníkem výzkumu neurogeneze byl v roce 1962 Joseph Altman, který prováděl testy na potkanech. Svou prací prokázal, že v některých částech mozku evidentně vznikaly nové buňky. Byla to hlavně oblast hipokamu, v němž se mimo jiné ukládají vzpomínky a zážitky. Ovšem jiný vědec Pasko Rakicov prováděl pokusy na makacích a ten podobnou metodou pro změnu dokázal, že se v mozcích nic takového neděje. A tedy že nové neurony nevznikají. Celá vědecká oblast se přikláněla k závěrům Rakovice. Až po 40 letech přišel švédský badatel Peter S. Eriksson s důkazem, který dal Josephu Altmanovi za pravdu. Dokázal to posmrtnou analýzou mozků lidských pacientů.

zdroje: technologynetworks.com prirodovedci.cz wikiskripta.eu memory.biomed.cas.cz


NEURON plus

přetaktuje váš mozek

999 Kč

BRAHMI 100 tob.

přetaktuje váš mozek

399 Kč

BRAHMI FORTE 100 tob.

přetaktuje mozek

799 Kč

BRAHMI 20% 20g

přetaktuje mozek

199 Kč


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*