Dlouhodobý stres ničí naši imunitu

Dlouhodobý stres patří mezi hlavní zabijáky správně fungujícího imunitního systému. Pokud jste v dlouhodobém stresu, může u vás vlivem snížené imunity propuknout řada závažných onemocnění. Aby se tak nestalo, pozorně sledujte určité signály, kterými se vám tělo snaží říct, že s vámi není něco v pořádku.

Dlouhodobý stres versus krátkodobý stres

Psychologie rozlišuje celkem dva druhy stresu, a to krátkodobý a dlouhodobý. Krátkodobý neboli akutní stres je přirozený a zdravý. Umožňuje nám napnout síly v určitém okamžiku, kdy potřebujeme například vzdorovat, bojovat, utéct nebo dokončit pracovní úkol, který velmi hoří. Akutní stres díky tomu stimuluje a zvyšuje naši obranyschopnost.

Dlouhodobý neboli chronický stres má naopak na naše tělo negativní dopad. Výrazně oslabuje fungování imunitního systému. Dlouhodobý stres rovněž zhoršuje reakci nervového systému, v krajním případě jej může také poškodit. Při chronickém stresu je totiž naše tělo delší dobu vychýleno ze své vnitřní rovnováhy a delší dobu se do něj vyplavují stresové hormony kortizol a adrenalin. V dlouhodobém měřítku to pro lidský organismus znamená obrovskou zátěž.

Příznaky dlouhodobého stresu

Jak vůbec poznáte, že jste pod dlouhodobým stresem? Všímejte si následujících varovných signálů, kterými se vás snaží na tento stav upozornit vaše tělo.

• migrény nebo časté bolesti hlavy
• zvýšená únava
• bušení srdce, bolesti na hrudi
• poruchy spánku, časté noční můry
• zažívací potíže – zácpa, průjem, nadýmání nebo pálení žáhy
• zvýšená chuť na sladké a pokrmy z mouky, anebo naopak nechutenství
• výrazné přibývání na váze, anebo naopak hubnutí
• poruchy sexuálního libida
• zvýšená bolestivost při menstruaci

Chronický stres oslabuje protivirovou imunitu našeho těla

Že dlouhodobý stres výrazně oslabuje obranyschopnost organismu, potvrzuje i řada vědeckých studií. Chronický stres přitom neblaze ovlivňuje také  protivirovou imunitu našeho těla. Dokáže totiž inhibovat složky imunitního systému, které by jinak udržovaly viry v lidském těle pod kontrolou.

Dlouhodobý stres tak zvyšuje náchylnost organismu k onemocnění různými typy virových infekcí. Jde nejen o rýmu, nachlazení či chřipku, ale také o vyšší náchylnost k nemocem způsobených herpetickými viry nebo koronaviry.

Dlouhodobý stres spouští celou řadu dalších nemocí

Chronický stres má v dlouhodobém měřítku degenerativní vliv na lidský organismus. Svým neblahým působením má na svědomí celou řadu nemocí. Dlouhodobý stres může vést ke vzniku úzkostných stavů i závažných depresí, spouští i celou řadu dalších onemocnění. Jde například o alergie, cukrovku, kardiovaskulární onemocnění, rakovinu či autoimunitní onemocnění, jako je celilakie, Crohnova nemoc, onemocnění štítné žlázy nebo roztroušená skleróza.

Dlouhodobý stres: Jak se s ním vypořádat

Máte pocit, že chronický stres dostal i vás? Abyste se vymanili z jeho spárů, měli byste naprosto změnit svůj životní styl. Změna životosprávy se týká nejen úpravy jídelníčku a pitného režimu či absence alkoholu a cigaret. Začněte intenzivněji pečovat také o svou psychickou pohodou, více času zkuste během týdne trávit se svou rodinou a přáteli.

Naučte se pasivně i aktivně odpočívat. Pusťte se do čtení knih, poslechu příjemné hudby a několikrát do týdne se věnujte intenzivnímu tělesnému pohybu, který vám dělá radost. Každý den si najděte čas na procházku v přírodě. Pokud budete mít pocit, že jeho toho na vás moc, naučte se říct stop a vypněte.

Bylinky proti chronickém stresu

Dlouhodobý stres a jeho dopady na vaše tělo zmírníte také pomocí bylinek. Při léčbě úzkosti a deprese vám pomůže bylina z ostrova Fiji v Tichém oceánu Kava kava. Váš zdravý spánek podpoří L-tryptofan, který je velmi účinný při léčbě depresí. Pomocnou ruku vám podá ašvaganda, která snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu v mozku. Tato bylinka tedy přináší úlevu při chronickém stresu doprovázeném úzkostnými až depresivními stavy a přispívá k psychické rovnováze.

K dobré náladě a pocitu pohody vám pomůže kustovnice čínská (Goji) a rovněž levandule lékařská, která odbourává nespavost a pomáhá od depresí a úzkostných stavů. Příznaky úzkosti a deprese zlepšuje i srdečník a rozchodnice růžová. Stresové hormony odbourává dále kozlík lékařský (Valeriana officinalis). Extrakt z této bylinky snižuje úzkost a působí proti depresi, ale nemá sedativní účinky a neovlivňuje činnost svalů.