Jak stres ničí strukturu našeho mozku

Stres náš mozek ovlivňuje více, než si myslíme. Ano, dobře známe nesoustředěnost, zapomnětlivost, negativitu a úzkost, jež sebou stresující situace přinášejí, ale málokdo z nás ví, že náš mozek také zmenšují. Hormony uvolňované v odpovědi na stres nejenže ovlivňují mozkové funkce, ale mění také fyzickou strukturu našeho mozku.

1. 6. 2016 Energie života Energie života

Stresový hormon kortizol může zahubit nové neurony nebo snížit či zastavit jejich tvorbu v části mozku zvané hipokampus.

Hipokampus je klíčový pro učení, paměť a řízení emocí stejně jako pro vypínání stresové odpovědi po skončení stresující události.

Všechno jsou to procesy, které nutně potřebujeme jak v osobním, tak profesním životě.

Chronický stres může zmenšit také mediální prefrontální kortex, což negativně ovlivňuje rozhodování, pracovní paměť a řízení impulzivního chování.

Stres má také schopnost ovlivňovat kmenové buňky a brání jejich přístupu do prefrontálního kortexu, kde plánujeme složité chování a přiměřenou sociální interakci.

Výsledkem je mozek, který se hůře učí, hůře si pamatuje a je náchylnější k úzkosti a depresi.

Jako by toho nebylo dost, stejné stresové hormony mohou zvětšit a zvýšit aktivitu části mozku zvanou amygdala. Amygdala je klíčová při formování a ukládání vzpomínek spojených s vysoce emocionálními událostmi.

Páruje události s pocity a tato spojení jsou uskladněna v naší dlouhodobé paměti, takže se můžeme podobné zkušenosti v budoucnosti buď vyhnout, nebo ji vyhledávat.

Změny, které kortizol způsobuje, navyšují negativní emoce jako strach, úzkost a agresi.

Tyto mozkové změny mohou mít významný dopad na způsob interakce s okolím, naši schopnost učení, pamatování, rozhodování a plnění dlouhodobých cílů. Zároveň znesnadňují úspěšně zvládat budoucí stresující situace, což vytváří začarovaný kruh.

Naštěstí jsme objevili velmi účinnou eliminaci těchto negativních dopadů: cvičení. Cvičení zlepšuje rozpoznávací funkce, zvětšuje mozek a může pomoci vytvářet odolnost proti stresu.

Cvičení pomáhá urychlovat uvolňování látky zvané mozkový neurotropní faktor (BDFN), která pomáhá při vývoji zdravé mozkové tkáně a umí zvrátit negativní účinky stresu. Cvičení je jako hnojivo pro mozek. Udržuje stávající neurony vitální a zdravé a podporuje růst těch nových. Čím více cvičíme, tím více BDFN vytváříme a tím více nových neuronů vzniká, obzvláště v hipokampu.

Cvičení také uvolňuje lidský růstový hormon (HGH) , který je nezbytný pro růst a vývoj všech mozkových i tělních buněk. HGH působí proti přirozené buněčné atrofii způsobené stárnutím a zvyšuje objem mozku. Obyčejný 30 sekundový sprint může vyvolat až šestinásobný nárůst HGH se špičkou o hodinu později.

Abychom mohli čerpat z těchto výhod, nemusíme cvičit dlouhé hodiny. Nedávná analýza 10 studií zjistila, že na zlepšení nálady a zvládání stresu mají nejlepší vliv pětiminutové dávky cvičení. Kdykoliv máme pár minut, zkusme udělat něco, co nám zvedne tep nebo zatíží naše svaly. Je to pozitivní a konstruktivní způsob, jak zvládat stres a jak se nezbláznit. (zdroj: huffingtonpost.com)