Jak stres ničí strukturu našeho mozku

Stresový hormon kortizol může zahubit nové neurony nebo snížit či zastavit jejich tvorbu v části mozku zvané hipokampus.

Hipokampus je klíčový pro učení, paměť a řízení emocí stejně jako pro vypínání stresové odpovědi po skončení stresující události.

Všechno jsou to procesy, které nutně potřebujeme jak v osobním, tak profesním životě.

Chronický stres může zmenšit také mediální prefrontální kortex, což negativně ovlivňuje rozhodování, pracovní paměť a řízení impulzivního chování.

Stres má také schopnost ovlivňovat kmenové buňky a brání jejich přístupu do prefrontálního kortexu, kde plánujeme složité chování a přiměřenou sociální interakci.

Výsledkem je mozek, který se hůře učí, hůře si pamatuje a je náchylnější k úzkosti a depresi.

Jako by toho nebylo dost, stejné stresové hormony mohou zvětšit a zvýšit aktivitu části mozku zvanou amygdala. Amygdala je klíčová při formování a ukládání vzpomínek spojených s vysoce emocionálními událostmi.

Páruje události s pocity a tato spojení jsou uskladněna v naší dlouhodobé paměti, takže se můžeme podobné zkušenosti v budoucnosti buď vyhnout, nebo ji vyhledávat.

Změny, které kortizol způsobuje, navyšují negativní emoce jako strach, úzkost a agresi.

Tyto mozkové změny mohou mít významný dopad na způsob interakce s okolím, naši schopnost učení, pamatování, rozhodování a plnění dlouhodobých cílů. Zároveň znesnadňují úspěšně zvládat budoucí stresující situace, což vytváří začarovaný kruh.

Naštěstí jsme objevili velmi účinnou eliminaci těchto negativních dopadů: cvičení. Cvičení zlepšuje rozpoznávací funkce, zvětšuje mozek a může pomoci vytvářet odolnost proti stresu.

Cvičení pomáhá urychlovat uvolňování látky zvané mozkový neurotropní faktor (BDFN), která pomáhá při vývoji zdravé mozkové tkáně a umí zvrátit negativní účinky stresu. Cvičení je jako hnojivo pro mozek. Udržuje stávající neurony vitální a zdravé a podporuje růst těch nových. Čím více cvičíme, tím více BDFN vytváříme a tím více nových neuronů vzniká, obzvláště v hipokampu.

Cvičení také uvolňuje lidský růstový hormon (HGH) , který je nezbytný pro růst a vývoj všech mozkových i tělních buněk. HGH působí proti přirozené buněčné atrofii způsobené stárnutím a zvyšuje objem mozku. Obyčejný 30 sekundový sprint může vyvolat až šestinásobný nárůst HGH se špičkou o hodinu později.

Abychom mohli čerpat z těchto výhod, nemusíme cvičit dlouhé hodiny. Nedávná analýza 10 studií zjistila, že na zlepšení nálady a zvládání stresu mají nejlepší vliv pětiminutové dávky cvičení. Kdykoliv máme pár minut, zkusme udělat něco, co nám zvedne tep nebo zatíží naše svaly. Je to pozitivní a konstruktivní způsob, jak zvládat stres a jak se nezbláznit. (zdroj: huffingtonpost.com)

Přírodní prostředky na podporu mozkové činnosti