Většina nerakovinných buněk v těle získává energii aerobním dýcháním. Tedy procesem, při němž se rozkládá natrávená strava do použitelných molekul bohatých na energii prostřednictvím řady chemických procesů, které vyžadují kyslík a poté uvolňují oxid uhličitý jako vedlejší produkt.
Ale ne tak v případě rakovinných buněk. Dokonce i když mají k dispozici dostatek kyslíku pro rozkládání glukózy, čímž se z ní stane ideální palivo, nádorové buňky raději sáhnou po energii z kvasného cukru, přestože není tak výživný jako rozložená glukóza. Tomuto jevu se říká Warburgův efekt, kdy nádorové buňky metabolicky preferují anaerobní glykolýzu, tedy že konečným produktem metabolismu glukózy je kyselina mléčná.
Vědci v nové studii pozorovali kvasinkové buňky v laboratoři. Zjistili, že fermentační proces skutečně stimuluje růst nádorů. Jejich zjištění naznačují, že nejběžnější geny způsobující rakovinu, takzvané proteiny Ras, doslova dopují agresivní nádory cukrem, což podle belgických vědců stimuluje jejich rychlé rozmnožování a šíření v rámci metastáz.
"Hyperaktivní konzumace cukrů rakovinnovými buňkami vede k začarovanému kruhu vývoje a rozrůstání rakoviny," tvrdí vedoucí studie, belgický molekulární biolog Johan Thevelein, který je profesorem na univerzitě v Lovani.
Biologové se domnívají, že nové chápání vzájemné reakce cukru a rakoviny bude mít rozsáhlé důsledky pro další výzkum. Již předchozí studie naznačily, že léčba rakoviny by se mohla ubírat novými směry s využitím přesně zacílených terapií. Badatelé se domnívají, že jejich nové objevy by mohly pomoci onkologům vytvořit nové, na míru šité jídelníčky pro pacienty s rakovinou.
Vědci zároveň upozorňují, že je zapotřebí ještě mnoha dalších studií, protože stále nikdo netuší, proč se rakovinové buňky chovají právě výše popsaným způsobem. V kostce řečeno – stále se řeší jen důsledky, nikoliv příčina.
Buďte první kdo přidá komentář