
Navzdory velkým vědeckým průlomům zůstává mozek z velké části záhadou. Tým z Case Western Reserve University přispěl k jejímu rozluštění svou poslední prací na téma samošířená „bezdrátová“ komunikace. Podle výzkumníků může přeskakovat napříč různými oblastmi mozku.
Když spíme, mozkový kortex a hippokampus vysílají záhadné nervové „vlny“. Vědci již dříve pozorovali nízkoúrovňovou pomalou periodickou aktivitu v mozcích myší, když studovali jejich hippokampy.
„O těchto vlnách víme již dlouho, avšak nikdo nezná jejich přesnou funkci a nikdo nevěřil, že by se mohly samy spontánně šířit,“ říká inženýr neurologie a biolékařství Dominik Durand z Case Western Reserve University v Clevelendu v Ohiu.
Tato pomalá periodická aktivita může vytvářet elektrická pole, která nakrátko „zapínají“ sousedící buňky a umožňují tak nechemickou komunikaci napříč mezerami v mozku.
Týmu se podařilo simulovat komunikaci mezi mozkovými tkáněmi.
Přezkumná komise časopisu Journal of Physiology požadovala, aby výzkumníci své výsledky zopakovali ještě před tím, než zváží jejich zveřejnění. Výzkumníci žádosti vyhověli, přičemž jejich práce se následně dočkala publikování v říjnovém čísle časopisu.
Když se aktivuje mnoho neuronů současně, vytvářejí slabé elektrické pole, které můžeme pozorovat na elektroencefalogramu (EEG). Představte si to jako mexickou vlnu, která se šíří dále i přes mezery v davu.
Tým musí ještě zjistit, jak celý mechanismus jejich objevu vlastně funguje a jaké by mohlo být jeho využití.
Buďte první kdo přidá komentář