Psychické vypětí vede k vysokému krevnímu tlaku

Dlouhodobé psychické vypětí, které způsobuje vysoký krevní tlak, může přimět kmenové buňky kostní dřeně k nadměrné tvorbě bílých krvinek. Tyto pak následně ucpávají krevní cévy, čímž způsobují kornatění cév.

Vedoucí Bakerova institutu profesor Andrew Murphy říká, že tato nová zjištění představují novou éru výzkumu srdečních chorob. Hypertenze je hlavním rizikovým faktorem arteriosklerózy a dalších srdečních onemocnění. „Nicméně potřebujeme další informace ke zjištěním, jakým způsobem se podílí na vzniku srdečního infarktu a mrtvici,“ řekl Murphy.

Psychické vypětí a ateroskleróza

Ateroskleróza je zjednodušeně nános cholesterolu na stěnách cév, který brání přirozenému krevnímu toku směrem od srdce.

„V současnosti již víme, že zásadní změny v imunitním systému přispívají ve značné míře k srdečním chorobám,“ vysvětluje. „Snažíme se výzkumem určit, jak sympatický nervový systém pod vlivem mozku způsobuje aterosklerózu, když má člověk vysoký tlak.“

„Podařilo se nám odhalit, že psychické vypětí a vysoký tlak způsobuje změny v kostní dřeni do té míry, že vede ke značnému zvyšování počtu bílých krvinek, které cirkulují v cévách. Ačkoliv se obecně má za to, že hypertenze je především onemocnění cév, zjistili jsme, že to není přesné. Bohužel ostatní jevy, které srdce ničí, se opomíjejí.“

Ašvaganda účinně snižuje psychické napětí, aniž by utlumila naši aktivitu, a proto se silně doporučuje všem lidem, vykonávají práci pod stresem.

Vědecký tým v současné době zkoumá specifické molekuly, které se do celého procesu zapojují. To může objasnit skutečnost, proč jsou některé z léčebných terapií v současnosti neefektivní.

Vědci také naznačují, že způsob zvládání stresu, úzkosti a bolesti pomohou kontrolovat tuto formu hypertenze i účinky, které má na kmenové buňky kostní dřeně. (zdroj: technologynetworks.com)

Sympatický nervový systém (Sympaticus) je součástí autonomního nervového systému (ANS), který se podílí na řízení činnosti vnitřních orgánů a cév. Ve srovnání s parasympatickým systémem je spíše budivý, obecně se dá říci, že se aktivuje v reakci na hrozící nebezpečí, v současné době převážně psychického charakteru, kdy nás má připravit na boj či ústup. Za normálních okolností oba systémy pracují v rovnováze.