Ženy z generace mileniálů mají blíže k vědě

Ve svých 14 letech přišla Sabrina Pasterski do areálu Massachusettského technologického institutu (MIT) a zažádala si o vydání Osvědčení letové způsobilosti pro své jednomotorové letadlo. Sama jej postavila a několikrát s ním i sama letěla, takže i v intelektuální baště, jakou je MIT, byli lidé překvapeni.

eshop energie života nabízí


HERCAMPURI

vyčistí játra

399 Kč

CORDYCEPS FORTE

rakovina ustupuje

799 Kč

LNĚNÉ SEMÍNKO 1 kg

dodá zdravé tuky

49 Kč

REISHI prášek 100 g

silná imunita

249 Kč


Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Od té doby uběhlo devět let a Pasterski je nyní ve svých 23 letech absolventkou MIT a doktorandkou fyziky na Harvardově univerzitě. (O jejím životě, vědeckých publikacích a přednáškách se můžete dozvědět více na její stránce www.physicgirl.com.)

Pasterski se soustředí na porozumění kvantové gravitace a vysvětlení gravitace v kontextu kvantové mechaniky. Rovněž se zajímá o černé díry a časoprostor. Asi vás nepřekvapí, že o ní vědí vědci z NASA a dostala pracovní nabídku od zakladatele obchodního portálu Amazon.com Jeffa Bezose a výrobce letecké techniky a poskytovatele letů do vesmíru, společnosti Blue Origin.

Pasterski je jedinečná v mnoha ohledech, je však také součástí rostoucího trendu. V roce 1999 byl počet lidí, kteří v USA získali bakaláře z fyziky nejnižší za posledních 40 let (pouze 3 178 lidí). Podle Amerického fyzikálního institutu byla však situace v roce 2015 velmi odlišná. V tomto roce bylo uděleno rekordních 8 081 bakalářských titulů z fyziky. Rovněž doktorských titulů bylo v tomto roce uděleno nejvíce v historii – 1 860. Takto vysoká čísla nejsou pouhou náhodou nebo jakýmsi výkyvem; údaje byly vysoké i v předchozích dvou letech.

energiezivota Banner3 - Ženy z generace mileniálů mají blíže k věděZa tímto trendem částečně stojí vyšší počet dívek, které se na tyto obory zapisují a menší počet těch, kdo studium nedokončí. Tyto studentky jsou v oborech, jako je fyzika a astronomie stále menšinou a mnoho z nich musí čelit problémům, jako je syndrom „podvodníka“. Více studentek fyziky však znamená vyšší počet absolventů a aktivnější vědeckou společnost ve Spojených státech i ve světě.

Silná tradice

Sabrina Pasterski a další ženy působící v dnešní době v oblasti vědy těží z toho, že jsou součástí hrdé tradice vědkyň vyčnívajících z běžného průměru. Marie S. Curie, matka moderní fyziky, byla první ženou v historii vědy, která získala Nobelovu cenu. Byla první Evropankou, která získala doktorát za svůj vědecký výzkum a později se stala první profesorkou a lektorkou na univerzitě Sorbonna v Paříži. Práce Curie týkající se radiace – termín, který vymyslela – změnil naše chápání přírodního světa a dodnes zůstává jednou z nejpozoruhodnějších myslí vědy, bez ohledu na pohlaví.

Méně známá – ale pro vědu stejně důležitá – byla Ada Lovelace. Tu zaujal nápad Charlese Babbage na „analytický stroj“ neboli mechanický počítač. Lovelace o tomto přístroji publikovala článek a navrhla algoritmus, který by mu umožnil vypočítat Bernoulliho posloupnost. V přístroji viděla potenciál a předpovídala, že by mohl využívat své algoritmy mnoha různými způsoby. Ada byla prvním člověkem, který formuloval koncepci strojů řídících se pravidly za účelem manipulace se symboly a vytváření grafik pro vědecké a praktické účely. Byla posmrtně uznána jako první programátorka na světě.

Pohled do historie vědkyň zakončíme u Diany Fossey, konzervační bioložky, která vášnivě bojovala za záchranu goril horských. Fossey studovala ohrožené gorilí druhy v horských lesích Rwandy a naučila se napodobovat jejich pohyby, chování a zvuky proto, aby se k nim mohla přiblížit. Odsuzovala pytláctví, financovala hlídky, které ničily pasti, a pomohla se zatčením několika pytláků. V roce 1977 zabili pytláci jejího oblíbeného gorilího samce Digita, který chránil svou skupinu před pytláky. Fossey se pak zcela zaměřila na prevenci pytláctví, ničila pasti na gorily, chytala a ponižovala pytláky, a dokonce pálila jejich tábory. V prosinci 1985 byla nalezena zavražděná ve svém táboře ve Rwandě. Její vražda nebyla nikdy objasněna, ale má se za to, že byla zabita pytláky.

Vědkyně jako Sabrina Pasterski jsou součástí úžasné skupiny a hrdé tradice. Jejich práce bude inspirovat budoucí vědce a změní naše chápání světa – stejně jako to práce slavných vědkyň v minulosti umožnila jim.

zdrojový článek: www.futurism.com

překlad: Siw


DÝŇOVÁ SEMENA 500 g

odstraní záněty

139 Kč

CORDYCEPS 100 g

zpomalí stárnutí

299 Kč

MACA 10:1 20 g

vyladí hormony

189 Kč

BRAHMI 100 tob.

přetaktuje váš mozek

399 Kč


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*