Dnes je všeobecným strašákem pro vyjádření úpadku civilizace konzumní život. Co si nemůžeme koupit, buď

a) neexistuje, a tím pádem nás to nemusí nijak trápit

b) existuje, ale nemáme na to, a tak buď:

• děláme vše pro to, abychom na to měli
• neděláme nic kromě vyzařování závisti, že na to nikdy nebudeme mít
• je nám to srdečně Jedno

Pokud žijeme v poslední jmenované možnosti, uvědomujeme si, že konzumní život nenahradil náboženství, protože to bylo ve své podstatě vždy konzumní.

Jen v jiné formě

Takže stačilo přepnout program na jiné vysílací frekvence Matrixu, který by někdo mohl nazývat božskou Matkou či pannou Marií.

Ony vysílací frekvence jsou přitom nám všem před očima, aniž bychom si to plně uvědomovali. Jen matně.

Jsou ukryté v hudbě

Kód je zároveň důvodem, proč nás hudba tak přitahuje a my ani netušíme proč.

Pokud chceme být pánem či paní své reality, jediná cesta vede přes tvorbu hudby. Tvorba obrazů, která nám dává další smysl, je jejím výsledkem.

Jediná cesta vede přes vědomou tvorbu hudby, protože jejím vyjádřením je zvuk stejně jako slovo (rozuměj DNA), které na počátku bylo u boha.

Jak už je zřejmé, ten nebyl ve skutečnosti Bohem, ale tvůrcem našeho Matrixu, což není totéž jako nekonečný stvořitel, protože každý systém je z principu své vlastní podstaty vždy konečný.

Tedy předvídatelný

Pokud se chceme stát pánem či paní své vlastní reality, nikoliv kopírování, ale tvorba vlastní hudby, ať je jakákoliv, nás odpojí od Matrixu, protože si stvoříme vlastní svět.

V tuto prakticky neznatelnou chvíli, kterou bychom mohli nazvat kvantovou pauzou, nad námi systém ztratí svou moc.

• Kvantovou pauzu můžeme popsat buď jako mezeru mezi nádechem a výdechem anebo jako mezeru mezi výdechem a nádechem. Kvantovou pauzu můžeme prožívat vědomě, jako když běžíme po přechodu na červenou, ale auta zatím stojí, protože mají rovněž červenou.

Čím častěji si uvědomujeme kvantovou pauzu, tím méně častěji nás ovlivňují vnější skutečnosti mimo ní.

Vědomé prožívání kvantové pauzy nám umožní poznávat sám či samu sebe.

Poznej své ego, kterým nejsi

Začni se na sebe dívat zvenčí.

A uvědomíš si sám sebe.

Ve svém vlastním životě.

A teprve v tomto stavu vědomí si začneš život užívat, protože pochopíš, že je to všudypřítomná Hra, nikoliv vězení.

Hra, která vznikla jako únik vesmírné bytosti z osamění.

Když jsme sami, tak si vytváříme vlastní svět.

A zapomeneme, že jsme jeho součástí, což je důvodem, proč každá část zároveň obsahuje celek.

Princip samotného stvoření spočívá ve vzniku nového, nikoliv udržování starého, na které je nutno zapomenout.

• Test pravdy: Pokud vám bude někdo říkat, že jste blázen, tak máte pravdu.

georg