Manipulativní techniky 3: Absurdní překrucování

Záměrné překrucování vašich myšlenek a pocitů až na hranici absurdity

V rukách zákeřného narcisisty nebo sociopata se naše odlišné názory, oprávněné emoce a prožité zkušenosti promění v charakterová pochybení a důkazy naší iracionality.

Narcisisté budou splétat dlouhé příběhy, aby přestavěli to, co vlastně říkáme a naše názory vypadaly absurdní nebo odporné. Řekněme, že jsme nešťastní ze způsobu, jakým s námi toxický kamarád mluví a povíme mu to. V odpovědi nám nejspíš vloží slova do úst a řekne něco jako „Aha, takže ty jsi dokonalý?“ nebo „Takže jsem jako špatný člověk?“ Přitom jsme jen vyjádřili své pocity. To jim umožňuje upřít nám právo přemýšlet o jejich nesprávném chování a mít z něj špatný pocit a vyvolat v nás vinu za to, že se snažíme stanovit hranice.

Jde také o oblíbenou formu odvádění pozornosti a zkreslení vnímání známého jako „čtení mysli.“ Toxičtí lidé se často domnívají, že vědí, na co myslíme a co cítíme. Chronicky přeskakují k závěrům založených na svých vlastních předpokladech, než aby uváženě a s odstupem zhodnotili situaci. Jednají tak na základě vlastních deziluzí a bludů a neomlouvají se za škody, jež tím napáchají. Jsou nechvalně známí tím, že vkládají slova do našich úst a přisuzují nám záměry a prapodivná stanoviska, která nezastáváme. Obviňují nás z toho, že o nich přemýšlíme jako o toxických lidech – dokonce ještě předtím, než máme šanci pojmenovat jejich chování – a to jim také slouží jako předběžná obrana.

Pokud se nás takový člověk snaží obvinit z něčeho, co jsme neřekli ani neudělali, mělo by k nastavení hranic u tohoto typu interakce stačit jednoduše říci „Nikdy jsem to neřekl.“ a odejít pryč. Dokud se toxickému člověku daří přesouvat vinu a odvádět pozornost od vlastního chování, bude nás schopen úspěšně přesvědčit o tom, že bychom se měli „stydět“ za to, že si dovolíme jim poskytnout jakýkoliv druh realistické zpětné vazby.

Hnidopišství a přesouvání cílových pozic

Rozdíl mezi konstruktivní a destruktivní kritikou je přítomnost osobního útoku a neuskutečnitelných standardů. Tato takzvaná „kritika“ nám často nemá pomoci se zlepšit, ale pouze na nás hledat hnidy, srážet nás a neprávem nás obviňovat ze všeho možného. Zákeřní narcisisté a sociopaté využívají logické klamy známé jako „přesouvání cílových pozic“, aby si zajistili, že mají všechny důvody k tomu být s námi neustále nespokojení. Stává se to, když přineseme všechny důkazy světa, abychom prokázali svůj argument nebo uděláme něco, čím splníme jejich požadavek, a oni před nás přesto postaví další očekávání nebo chtějí více důkazů.

Jsme úspěšní v kariéře? Narcisisté do nás pak začnou rýpat, proč ještě nejsme multimilionáři. Už jsme pro ně udělali všechno možné? Nyní je čas dokázat, že také umíme být „nezávislí.“ Cílové pozice se neustále mění a obvykle spolu vůbec nesouvisejí. Jediným účelem je přinutit nás bojovat za narcisistovo schválení a uznání.

Pokaždé, když toxičtí lidé navýší svá očekávání nebo je zcela změní, jsou schopní vyvolat v nás všeobecný pocit bezcennosti a nedostatečnosti. Tím, že poukáží na jeden nepodstatný fakt či věc, kterou jsme udělali špatně a přemrštěně se na ni soustředí, odkloní od nás naše silné stránky a vtáhnou nás místo toho do posedlosti jakýmkoliv pochybením nebo slabými stránkami. Přinutí nás přemýšlet o jejich dalším očekávání, jež budeme muset splnit – dokud se nezlomíme v pase ve snaze splnit každou jejich potřebu – jen abychom si později uvědomili, že to nijak nezměnilo ten příšerný způsob, jakým s námi jednají.

Nenechme se vtáhnout do hnidopišství a změny cílových pozic. Pokud chce někdo omílat něco nepodstatného stále dokola až do bodu, kdy neuznává, že práce, již jsme vykonali, abychom potvrdili své stanovisko nebo je uspokojili, není jeho motivem lepší porozumění. Pravým motivem je nadále v nás vzbuzovat pocit, že musíme stále něco dokazovat a potvrzovat. Mějme na paměti, že nám nic zásadního nechybí a nemusíme ze sebe nechat dělat někoho bezcenného a nedostatečného.

zdroj: www.thoughtcatalog.com

překlad: ScoreV