Slinivka – anatomický popis a funkce orgánu

Slinivka břišní (pankreas) je asi 28 cm dlouhá žláza, ležící za žaludkem. Slinivka probíhá napříč břišní dutinou a její rozšířená část - hlava je uložena v ohbí duodena. Zúžený konec - ocas se dotýká sleziny. Slinivka břišní je žlázou trávicího systému, tedy převážně žlázou se zevní sekrecí. V hmotě žlázy jsou ale i ostrůvky buněk s endokrinní (vnitřní) sekrecí.

BRAHMI FORTE kapsle extrakt 50% bacopasidů 100 tob.
VÝPRODEJ: 50% SLEVA: MACA peruánská BIO 100 g za 75 Kč

Zevně sekreční část žlázy je složena z nepravidelných lalůčků tvořených žlázovým epitelem. Drobné vývody lalůčků se uvnitř žlázy spojují a vytvářejí vývod pankreatu (ductus pancreaticus), který probíhá zhruba horizontálně a ústí obvykle společně se žlučovými cestami na duodenální papile.

Pankreatickou št'ávu produkuje zevně sekreční část slinivky břišní. Až 1 litr této štávy odtéká denně do duodena. Štáva má silně zásaditou reakci, která neutralizuje kyselou žaludeční tráveninu vytlačovanou do dvanáctníku. Enzymy pankreatické št'ávy můžeme rozdělit do tří skupin:

1. Trypsinový komplex složený z několika proteáz štěpících bílkoviny. Přímo v pankreatu je neúčinný – aktivuje se až v duodenu.
2. Pankreatická lipáza se aktivuje žlučí. Štěpí emulgované tuky na glycerol a mastné kyseliny.
3. Pankreatická amyláza štěpí (podobně jako ptyalin) škrob na jednoduché cukry, které jsou dalšími enzymy rozkládány až na glukózu (hroznový cukr). 

Pankreatická št'áva se tvoří částečně reflexně – jako žaludeční št'áva, ale její množství je malé. Hlavním podnětem pro tvorbu pankreatické št'ávy je sekretin – látka uvolňovaná ve stěně duodena. Je-li sliznice duodena podrážděna kyselým žaludečním obsahem, uvolňuje se sekretin, který je krevní cestou zanášen do pankreatu, kde navozuje zvýšenou tvorbu pankreatické št'ávy v okamžiku, kdy se do duodena dostává potrava ze žaludku. 

Vnitřně sekretorická část pankreatu je reprezentována Langerhansovými ostrůvky. V pankreatu člověka je asi 1,5 milionů těchto ostrůvků. Stavebně se nápadně liší od ostatní žlázové tkáně. Jsou složeny z trámců, mezi kterými vždy probíhá céva. Langerhansovy ostrůvky produkují přímo do krve hormon inzulin. 

Inzulin snižuje hladinu krevního cukru, která je různými regulačními mechanismy udržována na hodnotách 4,5-6,5 mmol/l. Udržováním stálé hladiny cukru je zajištěn trvalý přísun cukru pro buňky a tkáně, pro které je cukr hlavním zdrojem energie. Inzulin reguluje průnik cukru do buněk, takže jeho vyšší hladina v krvi vyvolá rychlejší vychytávání cukru hlavně ve svalech a koncentrace krevního cukru klesne. Není-li doplněna cukrem z potravy, vzniká hypoglykemie (méně než 3,9 mmol/l), provázená slabostí až bezvědomím.

Opakem je hyperglykemie (více než 8,5 mmol/l), kdy se cukr začíná vylučovat do moči.

Hyperglykemický stav se vyskytuje při onemocnění klasickou formou cukrovky (cukrovka prvního typu, diabetes mellitus), kdy nejčastěji chybí inzulin a hladina krevního cukru se zvyšuje i na více než 9,4 mmol/l (500mg%). Buňky tkání ale nemohou bez inzulinu využít krevní cukr a ten je vylučován močí. Cukrovka je závažné onemocnění, jehož důsledkem je narušení funkcí prakticky celého organismu. Nejčastější léčebnou metodou je podávání inzulinu a dietní opatření.

z knihy Základy funkční anatomie od Ivana Dylevského

Slinivku lze regenerovat přírodním způsobem

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*