
Přesto však v posledních dvou desetiletích vědci v USA a v Evropě studovali rozpoznávací schopnosti tohoto nejlepšího přítele člověka, a učinili několik pozoruhodných objevů. Věří, že díky jedinečnému více než tisíciletému vztahu člověka a psa se naši zvířecí přátelé naučili člověka číst tak dobře, že podobně jako malé děti dokáží odvodit význam našich gest a použít je k řešení problémů.
Brian Hare, ředitel Canine Cognition Center při Dukeově univerzitě a autor knihy „The Genius od Dogs“, říká: „Při posuzování inteligence zvířat se nejprve díváme na to, jak úspěšně se jim podařilo přežít a rozmnožovat takřka všude možně.
Pes je hned za člověkem pravděpodobně ten nejúspěšnější savec na této planetě. Psi se rozšířili do všech koutů světa, včetně našich domovů a v některých případech i do našich postelí. Zatímco u většiny savců na planetě dochází v důsledku lidské činnosti k prudkému pokles populace, psů na Zemi nebylo nikdy tolik jako nyní.“
Takže možná to nejchytřejší, co se psům podařilo, bylo naučit se využívat naši pomoci.
Jak to udělal?
Pes Rico (německá kolie) se proslavil tím, že dokázal poznat stovky objektů. A když ho neznámým slovem požádali, aby přinesl novou hračku, stejně přinesl tu správnou. Vědci věří, že Rico byl schopen identifikovat neznámé hračky stejným způsobem, jako děti – odvozováním. Spojil si nové slovo s novým objektem.
A o co tedy jde?
Psi dokáží z našich gest poznat, co po nich chceme, víc než jakékoliv jiné zvíře. Pokud člověk ukáže na předmět, většina zvířat se dívá na ruku, ale psi sledují směr, kterým ukazujeme. Při řadě pokusů Hare zjistil, že psi dokáží sledovat i směr, kterým se díváme, a jít za daným cílem. A pokud se člověk podíval ve směru objektu, ale nikoliv na něj, pes ho ignoroval.
Kdopak to zlobí?
Experiment pracovníků z univerzity ve Vídni byl navržen tak, aby zjistil, kdy existuje největší pravděpodobnost, že pes neuposlechne. Pejskům bylo řečeno, ať si lehnou, a asi 1,5 metru před ně byla položena miska s oblíbeným žrádlem. Vůbec nikoho asi nepřekvapí, že psi si jídlo nejčastěji vzali, když majitel odešel nebo se k nim obrátil zády. Ale když byl otočený čelem, dokázali poznat, jestli se dívá na televizi, čte knihu, nebo jestli je pozoruje!
Na to existuje aplikace!
Alexandre Pongracz Rossi z Univerzity São Paulo v Brazílii naučil svého psa Sofii používat počítačovou klávesnici se symboly pro „procházka“, „jídlo“, „voda“, „hračka“, „hrát si“ a „krabice“. Když Sofia stiskne klávesu, počítač „vysloví“ slovo. Naučila se, jak stisknou správnou klávesu, když něco chce. Zajímavé je, že když je sama, tak klávesnici nikdy nepoužívá.
Učitelův mazlíček
Chaser, border kolie adoptovaná bývalým profesorem psychologie Johnem Pilleyem, se učila dvě slova denně po dobu tří let. To znamená, že nakonec znala názvy více než 800 vycpaných hraček, 116 míčů, 26 frisbee a 100 plastových předmětů.
A mluvit umí?
Nový výzkum ukazuje, že ne všechno štěkání je si rovno. Podle výzkumníků psi používají různé štěky a vrčení k vyjádření různých sdělení. Ostatní psi navíc tyto rozdíly také dokáží pochopit a dokáží rozeznat jiné psy „po hlasu“.
Dělej to, co já
Vědci v Maďarsku prováděli pokusy, aby zjistili, jak dobře dokáží psi napodobit, co vidí. Stáli před psi a otáčeli se dokola, poskakovali nebo pokládali objekty do schránek. Psi si vedli asi stejně dobře, jako 16měsíční děti, pokud jim byly dány podobné testy.
Tak co, pejsku?
Virginia Morell, autorka knihy „Animal Wise“, se domnívá, že zvířata – a psi obzvláště – mají myšlenky a emoce, které byly kdysi považovány za výhradně lidské. Vypráví příběh o svém psovi Buckovi, americké farmářské kolii, a sojkám, které každé ráno přilétaly do zahrady na zob.
„Našli jsme Bucka, jak stojí a něco chrání. Šli jsme se podívat a zjistili jsme, že stojí nad sojkou. Manžel ptáčka zvedl, podíval se, jestli není zraněný, a pak ho pustil, načež odletěl.
„Další den ráno Buck ptáčka přinesl – mrtvého – a položil ho k nohám mého muže. Bylo to velmi dojemné a kolikrát jsme přemýšleli, proč se Buck rozhodl ptáčka chránit a pak nám přinést jeho tělo.
„To všechno udělal sám od sebe. Zavolali jsme lidem zabývajícím se chorobami v naší oblasti a řekli jsme jim o tom. Tělo si vzali a když ho později ohledali v laboratoři, zjistili, že příčinou úmrtí byl tzv. Západonilský virus. Takže díky Buckovi se nám podařilo zabránit rozšíření této nemoci tady u nás.“
Noční plížení
U psů, kterým bylo zakázáno brát si jídlo, bylo dvakrát pravděpodobnější, že si jídlo vezmou, pokud je v temné místnosti! Dr. Juliane Kaminksi z University of Portsmouth řekla: „To je neuvěřitelné, protože to naznačuje, že si pes uvědomuje, kdy ho člověk nemůže vidět.“
Pojď za mnou
Psi nedokáží v porovnání s mnoha jinými zvířaty rychle řešit různé problémy, například najít cestu kolem překážky nebo si sami otevřít dveře klikou. Ale pokud vidí, jak to dělá člověk nebo i jiný pes, dokáží na to přijít. V zajímavé studii dosáhla štěňata, která doprovázela matky při práci drogového psa, mnohem lepších výsledků při svém vlastním tréninku než jiná štěňata.
Jako na obrázku
Tématem jednoho článku v National Geographic byla rakouská kolie disponující slovní zásobou o 300 slovech. Při testu Betsy ukazovali fotky různých hraček, které nikdy předtím neviděla, na bílém pozadí. Páníček ji ukázal obrázek frisbee a řekl „frisbee“ a Betsy šla do druhé místnosti, kde se nacházelo frisbee, tři další hračky včetně identických fotek jednotlivých předmětů. Nejprve přinesla fotku frisbee, ale podruhé se ji podařilo již přinést hračku samotnou.
Nejchytřejší plemeno
Jsou některá plemena chytřejší než jiná? Podle mnohých odborníků nikoliv, i když se přizpůsobivost na různé úkoly u jednotlivých plemen může lišit. Například pracovní psi byli chováni tak, aby rozuměli a řídili se pokyny.
V roce 1994 Stanley Coren, profesor psychologie z Univerzity Britské Kolumbie, publikoval knihu „The Intelligence of Dogs“ Inteligenci rozdělil do tří kategorií – instinktivní, adaptivní a poslušnost – a jednotlivá plemena ohodnotil podle těchto tří měřítek. Na přední příčce se umístila border kolie, za ní následoval pudl, německý ovčák, zlatý retrívr a dobrman.
Seznam psů podle poslušnosti/pracovitosti
Inteligence podle plemena
Vytvořeno na základně průzkumu mezi cvičiteli psů.
Nejbystřejší psi
Chápání nových rozkazů Méně než 5 opakování
Uposlechne napoprvé: 95% času nebo častěji.
# | Plemeno |
1 | Border kolie |
2 | Pudl |
3 | Německý ovčák |
4 | Zlatý retrívr |
5 | Dobrman |
6 | Sheltie |
7 | Labradorský retrívr |
8 | Papilon |
9 | Rotvajler |
10 | Australský honácký pes |
Vynikající pracovní psi
Chápání nových rozkazů 5 až 15 opakování.
Uposlechne napoprvé: 85% času nebo častěji.
Nadprůměrní pracovní psi
Chápání nových rozkazů 15 až 25 opakování.
Uposlechne napoprvé: 70% času nebo častěji.
Průměrná pracovní inteligence/poslušnost
Chápání nových rozkazů 25 až 40 opakování.
Uposlechne napoprvé: 50% času nebo častěji.
Běžná pracovní inteligence/poslušnost
Chápání nových rozkazů 40 až 80 opakování.
Uposlechne napoprvé: 30% času nebo častěji.
Nejnižší stupeň pracovní inteligence/poslušnosti
Chápání nových rozkazů 80 až 100 opakování nebo více.
Uposlechne napoprvé: 25 % času nebo méně.
# | Plemeno |
70 | Shih-tzu |
71 | Baset |
72 | Anglický mastif Bígl |
73 | Pekingský palácový psík |
74 | Svatohubertský pes |
75 | Barzoj |
76 | Čau-čau |
77 | Buldok |
78 | Basenji |
79 | Afghánský chrt |
originální text: cesarsway.com, petrix.com
překlad: Lukáš Kucharczyk
Buďte první kdo přidá komentář