Skeptický lékař prošel zážitkem blízkým smrti

Po dlouhá léta odmítal doktor Eben Alexander III. věřit v prožitky blízké smrti a zjevení Boha a nebes a vysvětloval je instinktivním jednáním lidského mozku. Byl přece neurochirurg s vysoce odborným lékařským vzděláním. Jenže v roce 2008 se doktor Alexander nakazil bakteriální meningitidou. Tato smrtelná infekce pak napadla jeho mozek a uvedla jej do hlubokého kómatu.

Monoatomické prvky.
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Teď tvrdí, že celý týden, kdy se z něj vytrácel život, žil intenzivně ve svém vědomí. Zrodil se znovu jako primitivní odporná želatinová substance provázena „nádhernou dívkou s výraznými lícními kostmi a hlubokýma modrýma očima“ na křídlech motýla do „ohromné prázdnoty“, která byla „naprosto temná“ a zároveň „přetékající světlem“ vycházejícího z „koule“, kterou pokládal za milujícího Boha.

Doktora Alexandera (58) tato zkušenost tak poznamenala, že cítil nutkání napsat knihu „Proof of Heaven“, ve které líčí svůj zážitek. Byl si dobře vědom, že napsáním této knihy riskuje svou profesionální energiezivota Banner3 - Skeptický lékař prošel zážitkem blízkým smrtireputaci, ale doufal, že jeho odborné znalosti budou stačit na to, aby přesvědčil skeptiky, převážně lékaře jako byl on sám, aby otevřeli svou mysl životu po životě.

Doktor Alexander uznává, že příběhy o prožitcích blízké smrti, které odhalují jasné světlo vedoucí do onoho soucitného světa, jsou staré jako čas sám a dnes se zdají být otřepané. Je si vědom, že jeho verze nebe je ještě více psychedelická, než většiny ostatních – motýli, vysvětluje, si sám nevybral a navíc to byla spíš jeho „brána“ a ne samotné nebe.

Přesto, jak říká, má v ruce trumf: jelikož vystudoval na Duke University a učil a praktikoval jako chirurg na Harvardu, zná mozek podrobně. A věda, podle jeho slov, nedokáže tento zážitek vysvětlit.

„Během kómatu můj mozek nejenže nepracoval správně,“ píše ve své knize, „on nepracoval vůbec.“

Nakladatelství Simon & Schuster, které vydalo knihu 23. října, si je jisto, že osloví velmi rozdílné, avšak potencionálně velmi lukrativní, publikum: lidi, kteří mají zájem o neurovědu a mystické zážitky.

Doktor Alexander byl již hostem v pořadu „The Dr. Oz Show“ a 60minutového zvláštního dílu s Oprah Winfrey.

„Kniha rozebírá témata, o která má mnoho lidí zájem: vědomí, prožitky blízké smrti a nebe,“ říká Priscilla Painton šéfredaktorka Simon & Schuster.


Zdravé tipy pro jednotlivá znamení

♈ BERANBrahmi • ♉ BÝKCordyceps

♊ BLÍŽENCICordyceps • ♋ RAKAcai Berry

♌ LEVCaigua • ♍ PANNAAšvaganda

♎ VÁHYCordyceps • ♏ ŠTÍRKotvičník

♐ STŘELECReishi • ♑ KOZOROHKřemelina

♒ VODNÁŘBrahmi • ♓ RYBYAšvaganda


Vydavatelství podniklo neobvyklý krok, když knihu vydalo ve vázaném, brožovaném a elektronickém formátu, aby se zároveň dostala k většímu počtu čtenářů – ve Walmartu, obchodech s potravinami, knihkupectvích a na internetu. Obratem se dostala na první místo v seznamu brožovaných bestsellerů novin The New York Times a zůstala zde i následující týden.

Paintonová neuvedla, jaký typ publika kniha zatím přilákala, předpokládá však, že se i nadále bude kniha výborně prodávat. Nakladatelství vytisklo skoro milion kopií (vázané a brožované vydání), aby po nich mohli lidé sáhnout na letištích nebo je koupit pod stromeček v obchodech. Prodáno bylo také 78 000 digitálních kopií.

V nedávném rozhovoru v hotelu Algonquin na Manhattanu však doktor Alexander jasně naznačil, že mu nešlo ani tak o to oslovit náboženské „věřící“, i přesto, že se u podobných knih jedná o jádro publika.

Odmítl, že by čtenáři jeho knihy byli podobni těm, kteří si koupili „Heaven Is for Real“, bestseller z roku 2010 o kazateli, jehož syn se při prožitku blízké smrti posadil na klín Ježíši.

„Jde o něco úplně jiného,“ trval na svém. „Ti, kdo věří v nebe, neměli z této knihy radost. Nelíbil se jim název. Říkali, že nejde o vědecký důkaz.“

Řekl, že název „Proof of Heaven“ nebyl jeho nápad. Upřednostňoval název „An N of One“, což je reference na lékařské studie, kterých se účastní pouze jeden pacient.

Doktor Alexander se žlutým motýlkem mluvil o své kariéře a letech strávených na Harvardu a zněl úplně jako doktor, kterému by lidé dovolili jim do lebky vyvrtat díru a manipulovat s jejím obsahem.

Z Harvardu odešel v roce 2001, protože byl unaven ze „zdravotnické politiky“. V roce 2006 se přestěhoval do Lynchburgu ve Virginii, kde zkoumal méně invazivní druhy operace mozku prostřednictvím cílených rentgenů a digitálních skenerů. Poté onemocněl meningitidou.

Jakmile se zotavil, plánoval napsat odbornou studii, která by vysvětlila jeho intenzivně živé vzpomínky. Po konzultacích s kolegy a existující literaturou dospěl k názoru, že pro jeho zážitek neexistuje vědecké vysvětlení.

„Má celá mozková kůra – vnější povrch mozku, část, která z nás děla lidi – byla kompletně vypnuta, nefungovala,“ řekl.

Avšak váhal. Trvalo mu dva roky, než vůbec použil slovo Bůh při vyprávění o svém zážitku. Poté ale pocítil povinnost vůči všem, kteří se potýkají s prožitky blízké smrti, a zvláště vůči svým kolegům doktorům. Cítil, že je nucen jim o tom povědět.

Zatím promluvil v nemocnici v Lynchburgu, kde byl léčen, a řekl, že byl také pozván, aby oslovil skupinu neurochirurgů na Stanfordu.

Uznává ale, že tyto pozvánky neznamenají, že by se jeho teorie mezi doktory začala prosazovat. V soukromých rozhovorech, podle něj, bylo velmi málo kolegů schopno uvést protiargument. Někteří souhlasili, že to, co prožil nelze vědecky vysvětlit. Nikdo z nich však nechtěl být v jeho knize jmenován.

Další bývalí kolegové, kterých se ptal na názor, nebyli nijak přesvědčeni. Dr. Martin Samuels, předseda neurologického oddělení na Brigham and Women’s Hospital, ve které se učí studenti z Harvardu, vzpomíná na doktora Alexandera jako na kompetentního neurochirurga. Tvrdí však, že neexistuje žádný způsob jak zjistit, zda došlo k úplné zástavě činnosti jeho mozkové kůry. Zní to vědecky, ale jde pouze o interpretaci události až poté, co se stala.“

„Má vlastní zkušenost je,“ dodal doktor Samuels, „že všichni žijeme ve virtuální realitě a mozek je konečným arbitrem. Skutečnost, že je neurochirurg, nečiní jeho tvrzení o nic důležitější, než kdyby byl instalatér.“

Doktor Alexander nad touto analýzou pouze pokrčí rameny. Stále doufá, že navštíví „hlavní zdravotnická střediska, hospice a pečovatelské ústavy“, aby se mohl podělit se svými zkušenostmi v dalších lékařských prostředích.

Jeho zpráva všem, kteří se potýkají se smrtí, je povznášející. „Naše duše není závislá na mozku nebo těle. Je věčná a nikdo nemá jediný faktický důkaz, že tomu tak není.“

zdrojový článek: www.nytimes.com

překlad: Siw

 

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*