Víme, o čem se mluví, když je řeč o pestré životosprávě? Skutečnost je taková, že převažuje jednotvárná strava, protože se bojíme změny, jsme pohodlní, neochotni zkoušet nové a neumíme to správné uchopit a každodenně používat.
Není proto výjimkou, že se objevují zdravotní potíže a systémová onemocnění, založená na živinově chudé stravě, která neposkytuje základní minerální látky a vitaminy. Stále běžnější jsou věty typu: „Chybí mi inspirace. Nevím, co mám jíst. Jaké jídlo mám vařit? Co si mohu koupit ke svačině? Čím mám zaměnit?“
Užitečným příkladem může být například běžná přílohová rýže, kterou lze nahradit zapomínanými obilovinami: bulgur, jáhly, pohanka, kuskus, kroupy a jiné.
Navíc se současným rychlým vývojem přicházejí na náš potravní trh nové produkty, a proto je víc, než potřeba, umět s dnešními potravinami zacházet, ve prospěch vlastního zdraví. Pestrost v marketech však neznamená pestrost na našem talíři a už vůbec ne, v podobě typického „fast food“. Pokud vám párek v rohlíku nebo hamburger s kouskem zeleného salátu připadá pestrý, určitě stojí za zamyšlení množství příznivých, optimálních a podstatně škodlivých poživatin, určených k jídlu, neboli spíše k zahnání hladu. Alfou omegou je tedy orientace mezi pulty s potravinami.
Z nutričního pohledu, pestrá strava spočívá v různorodém výběru potravin, které lidský organismus potřebuje k získání energie, růstu i celkové regeneraci. O pestrosti však rozhoduje vstupní skladba vhodných potravin a ta definuje rozmanitost chutí, přirozenou barevnost a škálu vůní. Pestrost dále ovlivňuje i správné zacházení se základními potravinami, umění jejich kombinování, vhodné skladování a kuchyňská úprava k minimalizaci ztrát živin.
I konzervativní způsob stravování může být dočasný, pokud se nebojíme udělat inventuru svého jídelníčku a vnést do něj nové trendy. Náročný strávník může tedy hledat způsoby, jak správně a pestře jíst.
Jana Luberová, poradce pro výživu
Buďte první kdo přidá komentář