Tvrdý alkohol škodí zdraví více než kvašené nápoje

Tvrdý alkohol je jednoznačně droga, na které se lidé stávají závislí. I přesto, že společnost tvrdý alkohol toleruje, tak zdraví neprospívá.  A neprospívá ani zdravé společnosti.

Tvrdý alkohol se stal jedním ze způsobů, jak utéct od problémů, o kterých si myslíme, že nedokážeme řešit. Vypadá neškodně, reklamy jej spojují se zážitky, přátelstvím, radostí, ale o tom v případě závislých lidí nemůže být vůbec řeč. Navíc závislost dokáže vzniknout pěkně pomalu. A ani se nenadějeme a pijeme každý den si dáváme panáka, abychom si „spravili den a něco z toho dne měli“.

Podle knihy od Sally Fallon „Vyživující tradice“ je touha po alkoholických nápojích spojena se starodávnou kolektivní vzpomínkou na mléčně kvašené nápoje. Tyto nápoje se konzumovaly a konzumují v tradičních izolovaných společnostech, kterých se industrializace téměř nedotkla.

Tradiční kvašené nápoje obsahují výživné látky

Jednalo se o nápoje, které se připravovaly z místních surovin a byly něčím víc než jen voda. Vznikly z nich nápoje, které povzbuzují unavené tělo. Nepovzbuzují ale způsobem, že člověka omámí. Takové omámení pak často vede ke ztrátě sebekontroly.

Naopak, tyto kvašené nápoje dodávají tělu minerální ionty a tím ho dokáží přirozeně povzbudit. O tyto minerály člověk přichází obzvláště při namáhavé fyzické práci a v létě, kdy se více potí. Nejedná se však o moderní iontové nápoje, které jsou přeslazené umělými sladidly a nepřirozeně nabarvené, aby se lépe prodávaly.

Kvašené nápoje přispívají ke snadnému a důkladnému vstřebávání jídla. Je to díky tomu, že tělu dodají laktobacily, kyselinu mléčnou a enzymy. Alkohol, který u těchto kvašených nápojů vzniká, není primárním cílem.

Kvašené nápoje jsou mnohem méně alkoholické než tvrdý alkohol

Kvašené nápoje jsou jemně nakyslé, často mírně perlivé a mají bohatou chuť i vůni. Je to díky tomu, že se nechávají zrát několik až řadu týdnů. Většina tradičních kvašených nápojů je mírně alkoholická. Jedná se o výsledek procesu fermentace, který tvoří, jak alkohol působením kvasinek na cukry, tak i kyselinu mléčnou působením bakterií na cukry. K výrobě těchto nápojů se používá nejčastěji obilí, ovoce a bylinky.

Existuje tedy pivo vyrobené z prosa, kukuřice, ovsa, žita, ječmene, rýže, pšenice a jejich různých kombinací.  Takovéto kvašené nápoje najdeme u Aztéků, u obyvatel jižní Afriky, u Inků, v Asii, v Rusku či střední Evropě.

Ve světě najdeme taky kvašená ovocná vína a cidery. Nejčastěji se dělají z hroznů, banánů, jablek, hrušek či vodních melounů. Najdeme však i mexický kvašený nápoj ze šťávy kaktusové rostliny či palmové víno, které se vyrábí spontánní fermentací palmové mízy. Dále existuje například nápoj ze sladkých brambor a manioku, kvašený čaj, nápoj z pekanových ořechů či vlašských ořechů, smrkové pivo vařené ze smrkového jehličí, semínek a ovoce.

Pivo vyrobené z jednoho druhu zrna a směsi bakterií a kvasinek získaných z výroby chleba, není tak silné jako klasické průmyslově vyrobené alkoholické pivo. Spontánně kvašené pivo se dříve běžně konzumovalo v Evropě a na Středním východě. Takové pivo dokáže posílit celkový zdravotní stav a životní energii.

Běžné alkoholické nápoje a tvrdý alkohol bohužel tohle neumí. Obzvláště to neumí ve velké a časté konzumaci. Pokud je však tvrdý alkohol smíchaný s bylinkami a používán v minimálním množství jako v podobě tinktury podpůrný prostředek, tak ve spojení s bylinkami může mít na tělo pozitivní vliv.

Kvašené nápoje umí i lépe ulevit od žízně při fyzické práci než obyčejná voda. Je to proto, že tekutiny, které obsahují rozpuštěné cukry a elektrolyty minerálů, se umí lépe vstřebat a jsou zadržovány déle než obyčejná voda.