
Pokud dlouhodobě přijímáme ve velké míře vysoce nasycené mastné kyseliny, tedy živočišné tuky, dochází k jevu, kdy v jednotlivých buňkách přestává fungovat běžná látková výměna. Kolem buněčně membrány se vytvoří neprostupná krusta, která nepustí dovnitř živiny a naopak odpadní látky zase ven. Tudíž můžeme jíst stále větší a větší kvanta živočišné stravy a přitom naše tělo bude hladovět. A především se vůbec nebude regenerovat.
Nevyhnutelným důsledkem takového stavu pak bude náchylnost k nemocem, počínaje dnou, artrózou až po ty nejtěžší v podobě rakovinových nádorů.
Naopak pokud budeme v dostatečné míře přijímat nenasycené mastné kyseliny, látková výměna v buňkách bude probíhat optimálně. Pokud tento trend zvolíme za svůj životní styl, znásobí se nám životní síla. Což je předpokladem dlouhověkosti bez zdravotních problémů. Tedy sami na sobě vyvrátíme mýtus, že stáří se automaticky rovná nemocem. Samozřejmě můžeme této fámě věřit, ale to rozhodnutí je čistě na nás.
Mezi nejvýznamnější vysoce nenasycené mastné kyseliny patří kyselina linolová, speciálně pak její konjugovaná forma (CLA). Mezi nejvýznamnější zdroje vysoce nenasycených mastných kyselin patří zejména lněné semínko, vlašské ořechy, avokádo, mandle, obilné klíčky, slunečnicové semeno, ryby, mořské plody.
A dále pak rostlinné oleje. A sice lněný, slunečnicový, brutnákový a konopný. Ten navíc díky vysokému obsahu Omega 3 a Omega 6 mastných kyselin stimuluje v těle funkci endokanabinoidního systému. V první řadě pak produkci látky anandamid, jejíž název objevitelé Lumír Ondřej Hanuš a William Anthony Davane v roce 1992 odvodili ze sanskrtského slova ananda, což znamená vnitřní štěstí či blaženost.
Abychom byli schopni náležitě využít příjmu vysoce nenasycených mastných kyselin, je zapotřebí, abychom se co nejčastěji pohybovali ve zdravém prostředí. Tedy v lese, minimálně několik hodin týdně.
Buďte první kdo přidá komentář