Omega 3 mastné kyseliny snižují riziko civilizačních chorob

REKLAMA

Omega 3 a omega 6 mastné kyseliny jsou jedny z nejčastějších vícenenasycených mastných kyselin v našich potravinách. Obě tyto vícenenasycené mastné kyseliny jsou tzv. esenciální. Tělo si je neumí samo vyrobit, a proto je přijímáme jako součást potravy. Dnešní civilizační choroby přímo souvisí s jejich příjmem a (ne)přítomností v těle.

Velkou nevýhodou vícenenasycených olejů (vícenenasycených mastných kyselin) je to, že jsou velmi nestálé a musí se správně získávat i se s nimi musí vhodně manipulovat. Jsou to velmi reaktivní oleje, které snadno žluknou, obzvláště omega 3 kyselina linolenová. Nikdy by se tedy vícenenasycené oleje neměly vystavovat žáru nebo používat při vaření. Jsou vhodné pouze do studené kuchyně.

Žluklé oleje obsahují volné radikály, které napadají buňky, červené krvinky a způsobují poškození DNA. To může následně spouštět mutace ve tkáních, cévách a pokožce.  Poškození pokožky volnými radikály způsobuje vrásky, předčasné stárnutí, poškození cév a jiná poškození, které ústí v civilizační choroby.

Bohužel moderní strava je bohatá na nekvalitní vícenenasycené oleje, které tak jednoduše přispívají k řadě závažných civilizačních onemocnění. Jedná se především o:

• nefungování imunitního systému
• poškození jater
• poškození rozmnožovacích orgánů
• poruchy trávení
• poškození růstu a vývoje
• příbytek na váze a další

Dalším problémem je, že moderní strava je bohatá na omega 6 mastné kyseliny, má nedostatek omega 3 mastných kyselin a celkově poměr obou omega kyselin je v těle nerovnovážný. Tento nepoměr opět v těle způsobuje značné škody, které ústí v civilizační choroby.

Nerozvážná konzumace znehodnocených rostlinných tuků s převahou omega 6 mastných kyselin a nedostatkem omega 3 vytváří nerovnováhu, která zasahuje do tvorby prostaglandinů. Tato nerovnováha vede ke tvorbě zánětů,  krevních sraženin, vysokému krevnímu tlaku, oslabené imunitě, sterilitě, a jiným problémům.

Kvalitní zdroje omega 3 mastných kyselin

Omega 3 mastné kyseliny jsou pro naše tělo životně důležitě.  Zajišťují totiž rovnováhu v produkci prostaglandinů. Abychom si je v těle mohli vhodně doplnit, tak je nutné vybrat si správný zdroj omega 3 mastných kyselin.

Jedním z nich jsou vajíčka v biokvalitě. Musí být ale od slepic, kterým je umožněno požírat nejen rostliny, ale i červy. Taková vajíčka pak obsahují omega 6 a omega 3 mastné kyseliny v ideálním poměru. Kupovaná vajíčka ze supermarketu od slepic krmených převážně obilím mohou obsahovat až 19x více omega 6 než omega 3 mastných kyselin.

Velké množství omega 3 mastných kyselin obsahuje  olej z lněného semínka. Je to lék na nerovnováhu mezi omega 6 a omega 3 mastnými kyselinami v těle. Pokud si budeme vybírat olez z lněných semínek, tak je důležité se zaměřit na metodu extrakce a plnění, aby se minimalizovaly problémy se žluknutím. Zároveň je důležité, aby byl olej v tmavé sklenici, v obalu, který nepropouští světlo a v lednici.

Jedině takto zpracovaný a uchovaný lněný olej může obsahovat kvalitní omega 3 mastné kyseliny. Olej se konzumuje v malém množství nejlépe s potravinami obsahující síru. Tato kombinace totiž buňky oživuje, opravuje, okysličuje a tím zabraňuje poškozeným buňkám v jejich růstu a rozmnožování.

Řepkový olej není kvalitní zdroj

Dále lze užívat olej z chia semínek, olej z vlašských ořechů, ale opět je důležité dbát na metodu extrakce, plnění a uchování oleje. Řepkový olej má také vysoký obsah omega 3 mastných kyselin, ale přispívá k nedostatku důležitého antioxidantu, vitamínu E.

Řepkový olej snadno žlukne a musí se deodorizovat, aby se zakryl zápach, který žluknutí prozrazuje.  Při tomto zpracování se vytvářejí obzvlášť nebezpečné formy trans tuků, a proto není vhodné řepkový olej vůbec konzumovat. Řepka totiž není potravina.

Vysoce kvalitním zdrojem vyváženého množství obou mastných kyselin je sacha inchi olej. Olej se vyrábí ze semen této peruánské byliny a je vysoce vstřebatelný. Jedná se o velice kvalitní zdroj vyživující energie, který mohou užívat i těhotné ženy a děti s ADHD. Správně vyživená buňka je totiž základem zdravého vývoje a života. (zdroj: Fallon, S.: Nourishing  traditions)