Své chuti se vyplatí vyhovět. Lektor makrobiotiky přiznává, že dobrý chléb ho dokáže učinit šťastným, a tak jej jí, i když samozřejmě ví, že chléb není makrobiotika. Dlouholetá praktikantka makrobiotiky si maže po vzorně sestavené večeři na kurzu chléb s máslem a potají ujídá svým spolubydlícím sušenky, které mají za oknem. Příznivci syrové stravy dokáží opustit svůj zavedený způsob jídla a dva týdny jíst ve velkém množství bramborovou kaši, připravenou s mlékem. Těmto lidem se možná v jejich obvyklé stravě něčeho nedostává. Mohl by to být třeba takový nenápadný stopový prvek jako selen.

Naše strava může být vzorně sestavená a připravená. Co je to však platné, když některé minerální látky, jako například zmíněný selen, nejsou obsaženy ani v půdě, na níž se potraviny pěstují? Musíme se smířit s tím, že mnoho důležitých věcí ohledně stravy nejsme schopni sami svým rozumem dobře postihnout.

Vypráví se příběh o Irovi, jehož se na smrtelné posteli lékař zeptal, zda by mu mohli splnit nějaké zvláštní přání. „Ano,“ řekl umírající, „měl bych chuť na vepřový piroh a půllitr piva“. Jeho žena se zděsila, že takové jídlo by ho jistě hned zabilo.

Lékař ji však vzal stranou a ohleduplně jí řekl, že její muž se již stejně neuzdraví, takže proč mu vlastně jeho poslední přání nesplnit. Piroh a pivo měli v hospodě na rohu, takže stačilo poslat přítele, a ten je brzy přinesl.

Nemocný polkl vše téměř naráz. Hned nato vstal, cítil se mnohem lépe a za pár dnů se úplně zotavil.

z knihy Strava a vědomí od Tomáše Štanzela, vydané nakladatelstvím DharmaGaia v roce 2010

Tomáš ŠTANZEL (1956) vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologické a fotografii na Filmové a televizní fakultě akademie múzických umění. Stravou, jakožto podpůrným prostředkem k dosažení tělesného i duševního zdraví se zabývá přes čtvrtstoletí. Publikoval na toto téma řadu článků s cílem poukázat na důležitost každodenní volby stravy a současně zpřístupnit problematiku běžným laikům.