Běžně se setkáte s názorem, že je bílá rýže nezdravá a hnědá rýže naopak zdravá. Abychom tedy žádné straně nenadržovali, zmíníme se o všeobecných mylných domněnkách, které mezi lidmi panují.
Nejprve si řekneme, proč si lidé myslí, že je bílá rýže nezdravá.
Bílá rýže a hladina cukru v krvi
Lidé, kteří se snaží jíst zdravě, se bílé rýži vyhýbají z několika důvodů. Tím hlavním je, že se domnívají, že po její konzumaci prudce stoupne hladina cukru v krvi. Toto tvrzení je však mylné. Protože i další bílé potraviny s vysokým obsahem sacharidů, jako je například bílý chléb, mají stejný glykemický index jako bílá rýže.
V případě rýže však o zvedání hladiny cukru v krvi nerozhoduje barva, ale její druh. Basmati má například velmi nízký glykemický index. A to bez ohledu na to, zda je to bílá nebo hnědá rýže.
Ve skutečnosti studie publikovaná v časopise International Journal of Food Sciences and Nutrition zjistila, že hnědá rýže basmati zvyšuje hladinu cukru v krvi více než bílá rýže basmati.
Studie zkoumala účinky 11 druhů rýže na 14 účastnících ve skvělém zdravotním stavu a mezi vzorky byla i bílá a hnědá rýže basmati. Po konzumaci změřili vědci účastníkům hladinu cukru v krvi. Chtěli tak určit, které druhy rýže patří do skupiny potravin s nízkým glykemickým indexem (potraviny, které nezvedají hladinu cukru) a se středním až vysokým glykemickým indexem.
Vědci nakonec došli k závěru, že bílá rýže basmati patří do kategorie potravin s nízkým glykemickým indexem. Hnědá rýže zase do kategorie potravin se středním až vysokým glykemickým indexem. Jde tedy o důkaz, že samotná barva rýže nemá na hladinu cukru v krvi vliv.
Hnědá rýže a fytáty
I když se nedá říct, že by hnědá rýže nebyla zdravá, existuje mnoho důvodů, proč upřednostnit bílou rýži (kromě toho, že je chutnější). Jedním z nich je skutečnost, že hnědá rýže obsahuje více fytátů než rýže bílá.
O fytátech, také známých jako kyselina fytová, se někdy mluví jako o „anti-živinách“. Je to proto, že blokují vstřebávání několika zdraví prospěšných minerálů. A většina z nich se nachází právě v rýži. Patří mezi ně například železo, zinek a vápník.
Ve většině případů tato blokace vstřebávání živin nepředstavuje pro zdraví žádné riziko. Uvádí se však, že konzumace potravin s vysokým obsahem fytátů může být příčinou nedostatku minerálů v těle. A také všech nepříjemných symptomů, které tento stav doprovázejí.
Mnoho lidí tvrdí, že hnědá rýže je zdravější než bílá, protože obsahuje více vitamínů a živin, jenže kvůli tomu, že znemožňuje vašemu tělu tyto živiny vstřebat, by se o tomto argumentu mohlo debatovat.
Neřešte proto, zda lidi o nějaké potravině říkají, že je dobrá nebo špatná, protože ve většině případů má každá svá pro a proti. V tomto případě se ale zdá, že bílá rýže vítězí jak v chuti, tak v obsahu živin a celkovému přínosu pro naše zdraví než hnědá rýže.
zdrojový článek: www.justamazingrecipes.com
překlad: Siw
Je pěkné, že je tady uvedený zdroj článku. Je to vlastně jen přeložení článku ze zdroje v angličtině do češtiny. Nicméně zdrojový článek sám, žádné zdroje neuvádí, takže proč věřit tomu, že někdo někde tvrdí, že vědci, spíše tedy „vědci“ dělali studii, lépe řečeno „studii“, když k této studii nemáme přístup a každá studie musí být někde publikována, musí k ní být přístup, pokud má nějakou hodnotu.. a aby měla hodnotu, musí být provedena na obrovském vzorku lidí. Z článku vyplývá, že je to zkoumáno pouze na basmati rýži.. ale většina lidí si nedovolí kupovat basmati bílou rýži, když stojí více jak dvojnásobek nebo trojnásobek normální rýže. Druhá věc je, že basmati hnědá může zvyšovat glakemii rychleji než bílá, ale to neznamená že obecně 99% bílé rýže má vyšší glykemický index než 99% rýže hnědé.. tady udělají studii kde se mihne basmati rýže hnědá a bílá (bůh ví jestli neudělali chybu a někdo to neprohodil, jako v případě špenátu, kde se tvrdilo, že má nejvíc železa a někdo udělal chybu v desetinné čárce) a 14 lidí je fakt málo, navíc by se musela zkoumat jen rýže, takhle je těžko říct, jak rychle za sebou jim ty potraviny podávali, jestli glykemii hnědá rýže nezvedla protože byla podána těsně po jiné potravině, která tomu dopomohla, atp. Dalo by se oponovat spoustou dalších věcí a otázek typu „Proč tvrdíte, že to tak je? Na základě, čeho?, že někde jedna bába povídala?“, „Jak jste k tomu došli? Přečetli jste si, že někde někdo zveřejnil článek, ve kterém tvrdí, že nějací vědci udělali studii? 😀 „, „Ukažte mi to.. dokažte mi to.“ Nebuďte tupé ovce a nevěřte všemu, co kdo tvrdí na netu nebo, že někdo říkal, že je to vědecky dokázáno a bla bla. Snad brzy bude povinností výrobců psát na obal i glykemický index a ne jen množství cukrů na 100g. I když v dnešním světě podvodů a marketingových triků je těžké věřit čemukoliv a kdekoliv.
Studii jsme dohledali zde. S patřičnými daty nyní můžete své domněnky korigovat.