Chyby při přechodu na vegetariánskou stravu – 5

Je-li v těle hodně vody, dostáváme se do nadměrně uvolněného stavu, jsme náchylní k infekcím, máme sklony k průjmu, trpíme chladem. V zimě snadno prochladneme, máme studené ruce a nohy. Tělesné tkáně jsou nabotnalé vodou a náchylné k zánětům (jedná se o takzvaný aquaholismus, ať už vědomý – pitný režim, či nevědomý – příliš mnoho ovoce a zeleniny ve stravě, poznámka amber).

Velkým množstvím vody dochází dále k vymývání důležitých minerálních látek z těla, například vápníku, hořčíku, zinku.

Nenechme se mýlit obecnými doporučeními pít denně 2 – 3 litry tekutin. Tato doporučení platí pro obvyklou stravu s velkým obsahem masa a soli. Produkty metabolismu masa a nadbytečnou sůl je nutno vymývat z těla velkým množstvím vody.

Chceme-li dosáhnout vyváženého jídelníčku, musíme obsah soli radikálně snížit. Celkově by nám měly stačit 2 – 3 gramy soli denně. Věřme prosím tomu, že nadměrné solení je jenom zvyk, kterého se můžeme docela snadno zbavit.

Postupně nám začnou chutnat jídla mnohem slaná než dříve, a ochutnáme-li někdy znovu průmyslově připravený sýr nebo chléb, budou nám připadat nepříjemně přesolené (a to nejen potraviny z obchodů, ale dokonce i „jídla“ v mnohých restauracích, poznámka amber).

Užíváme-li obiloviny v sušší, koncentrovanější podobě, stačí je solit jen málo. Připravíme-li zeleninu šetrným napařováním nebo pečením, při němž se v ní obsah minerálů zkoncentruje a zvýrazní se její chuť, nemusíme ji solit vůbec. V každém případě by měla být sůl pevně zabudována do vnitřní struktury potravin procesem vaření (tudíž druhým extrémem je jídlo připravit zcela plané a pak to nechat na strávníkovi, ať si jej osolí dle libosti, poznámka amber).

Ke střídmému užívání soli dále napomáhá skutečnost, že nejíme mnoho ovoce nebo jiných potravin s jednoduchými cukry, a nepotřebujeme je tedy vyvažovat solí.

Jednotvárná, chuťově nevýrazná jídla

Obilovinová, tedy převážně škrobová strava, má základní chuť sladkou a obsahuje jen málo ostatních chutí – například hořkou, pikantní, kyselou, které náš organismus také potřebuje. Bez nich není uspokojení z jídla úplné.

Proto se musíme naučit správně vařit a používat kombinace potravin a koření s různými základními chutěmi. Jsou-li základní složkou jídla obiloviny, měla by k nim být dodána zelenina s pikantní chutí, abychom jí mohli sladkou chuť obilovin v průběhu jídla pravidelně střídat.

Závěr seriálu.

z knihy Strava a vědomí od Tomáše Štanzela, vydané nakladatelstvím DharmaGaia v roce 2010

Tomáš ŠTANZEL (1956) vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologické a fotografii na Filmové a televizní fakultě akademie múzických umění. Stravou, jakožto podpůrným prostředkem k dosažení tělesného i duševního zdraví se zabývá přes čtvrtstoletí. Publikoval na toto téma řadu článků s cílem poukázat na důležitost každodenní volby stravy a současně zpřístupnit problematiku běžným laikům.