Konzervací značně utrpí obsah vitamínů a minerálních látek. Ani zmrazené potraviny nejsou vhodné. Navzdory tomu, že podle laboratorních výzkumů se při zmrazení potravin ztrácí vitamínů a minerálů jen málo, zkušenosti ukazují, že zmrazené potraviny jako náhrada za čerstvé v případě bezmasé stravy zdaleka nestačí.
I v zimě vystačíme s druhy zeleniny, které jsou k dispozici čerstvé nebo uskladněné od podzimu.
Každé jídlo přinese našemu tělu určité množství energie, část jí ale spotřebuje na jeho zpracování a vyloučení zbytků z těla. Jde tedy o to, volit taková jídla, která nám co nejvíce energie přinesou a co nejméně odeberou. Z tohoto hlediska jsou všechna hotová trvanlivá, konzervovaná či zmrazená jídla velmi nevýhodná. Všechny zmrazené pizzy, polévky ze sáčků, konzervy.
I ten nejkvalitnější chléb s tím nejlepším sýrem nám může dát jen zlomek toho, co nám dodá právě upečená placka z čerstvě namletý obilovin, doplněná právě vařenými luštěninami.
Není žádné jiné řešení, musíme se smířit s tím, že věci, které mají hodnotu, nejsou zadarmo.
Pokračování v konzumaci piva, vína a jiného alkoholu
Jen málokdo si uvědomuje, jak nepříznivě působí při bezmasé stravě konzumace alkoholu. Množství, které konzumenti masa dobře snášejí, může vegetariána rychle uvést do stavu nadměrné uvolněnosti, neschopnosti cílevědomě jednat a může u něj též vyvolat melancholii.
Při stravě s obsahem masa je totiž alkohol udržován v rovnováze velkým množstvím bílkovin a tuků z masa, takže lidé, kteří jedí maso, snáší alkohol lépe.
Příliš vlhká a objemná jídla s nedostatkem živin
Neosvojíme-li si dostatečně umění přípravy jídla, máme často sklon připravovat celozrnnou stravu v příliš objemné a vlhké formě, tak jsme byli dříve zvyklí připravovat přílohy k masu. To nám dodalo potřebné bílkoviny, tuky, minerální látky a vitamíny.
Pokud maso ale již nejíme, tak samotné jídlo typu přílohy je chudé na potřebné nutriční látky. Člověk s větším výdejem energie bude pravděpodobně brzy hladový, často nebude schopen se pořádně nasytit. To může vést k lepším případě tendenci dojídat se chlebem, v horším případě k návratu k dřívějšímu způsobu stravování.
Obzvláště v zimě je třeba připravovat jídla v koncentrovanější formě, sušší, s menším obsahem vody.
Bude pokračováno:-)
z knihy Strava a vědomí od Tomáše Štanzela, vydané nakladatelstvím DharmaGaia v roce 2010
Tomáš ŠTANZEL (1956) vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologické a fotografii na Filmové a televizní fakultě akademie múzických umění. Stravou, jakožto podpůrným prostředkem k dosažení tělesného i duševního zdraví se zabývá přes čtvrtstoletí. Publikoval na toto téma řadu článků s cílem poukázat na důležitost každodenní volby stravy a současně zpřístupnit problematiku běžným laikům.
Buďte první kdo přidá komentář