Stránka Health.com vyzpovídala tři přední kardiology z různých koutů země. Všichni opakovali jednu věc: Pokud máte bolesti na hrudi a nejste si 100 % jistí, co je způsobuje, volejte buď svého lékaře nebo 155. Raději se na falešný infarkt nespoléhejte. „Znám člověka, který zemřel a jeho poslední slova ve vyhledávači byla ‚příznaky infarktu‚,” říká Sharonne Hayes, kardioložka na Klinice Mayo v Rechesteru ve státě Minnesota.

Doktorka Christina Jellis, PhD, kardioložka na Cevelandské klinice, to potvrzuje. „Jako praktická lékařka bych raději tomu člověku řekla, že není čeho se obávat, než aby k nám přišel příliš pozdě a odnášel si nevratné následky,“ říká doktorka Jellis.

Nicméně i tak si probereme osm možných příčin bolesti na hrudi a informace, jak při nich postupovat.

Falešný infarkt číslo 1 – pálení žáhy

Asi se divíte, jak si někdo může splést příznaky refluxu s infarktem. Gastroesofageální reflux nastává, když se obsah žaludku – včetně žaludečních kyselin, jež pomáhají rozkládat složky potravy – vrací do jícnu – trubice, která spojuje hrdlo se žaludkem. Žaludeční kyseliny jsou velmi kyselé a způsobují pocit pálení za hrudní kostí. Na stupnici pH se jejich kyselost pohybuje kolem 2, což je někde mezi kyselinou do baterií a octem. (Lidský žaludek je potažen ochrannou membránou, která jej chrání před žíravými účinky kyselin. Jícen však takovou ochranu postrádá.)

Příležitostný reflux je poměrně běžný a nejspíš se ho není potřeba obávat, ale pokud jej zažíváte více než jedenkrát týdně, můžete trpět refluxní chorobou jícnu. Tato nemoc může po čase způsobit astma, přetížení hrudníku a stav zvaný barettův jícen, který zvyšuje riziko vzniku vzácného druhu rakoviny.

Falešný infarkt číslo 2 – natažený sval

Víkendoví sportovci, pokud v práci už několik let nezvedáte nic těžšího než MacBook, možná byste si měli rozmyslet lekci CrossFitu, na niž jste se zapsali.

Najdou se lidé, kteří zamění natažený hrudní sval za vážnější příčinu, například infarkt, říká Dr. Jellis. „Měla jsem pacienta, který přišel s bolestí na hrudi a měl obavy, že má infarkt,“ říká. „Když jsem se zeptala, co dělal v nedávné době, říkal, že se stěhoval a že předtím nezvedal těžké věci několik let. Ale udělal dobře, že přišel.“

Lékaři neočekávají, že pacienti budou schopní rozeznat rozdíl mezi infarktem a nataženým hrudním svalem, říká dr. Jellis, ale dá se říci, že pokud zatlačíte na hrudní stěnu a bolí to více, půjde pravděpodobněji o poranění svalu nebo kosti, než o problém se srdcem.

Falešný infarkt číslo 3 – kostochondritida

Podle přehledu z roku 2009 zveřejněného v časopise Americký rodinný lékař, je přibližně 13-36 % dospělým, kteří přijdou na pohotovost nebo do ordinace svého praktického lékaře s akutní bolestí na hrudi, diagnostikována kostochondritida nebo zánět v místě, kde žebra přecházejí v chrupavku. Ačkoliv lékaři vždy nevědí, co takové potíže způsobilo, obvyklé příčiny sahají od virových infekcí až k poraněním hrudi. Lidé typicky pociťují tlak na hrudní stěnu a podobně jako u nataženého svalu – bolestivost při tlaku na tuto oblast.

V takovém případě se lékař bude zabývat historií vašeho zdravotního stavu a vyšetří vás. „Lékař bude chtít nejprve vyloučit srdeční potíže a další závažné problémy,“ říká dr. Jellis. „Nejspíš stanoví diagnózu vylučovací metodou.“ Pokud máte kostochondritidu, bolest obvykle odezní v průběhu několika dní nebo týdnů.

Falešný infarkt číslo 4 – pásový opar

Virus způsobující plané neštovice dřímá ve vašem těle ještě dlouho poté, co zmizí vyrážka. Varicella zoster se může znovu zaktivovat v dospělosti (obvykle u lidí přes 50) ve formě nemoci zvané pásový opar. Prvními příznaky jsou svědění a pálení pokožky. Pokud je zasažena oblast hrudi, někdy mohou lidé tuto bolest považovat za příznaky infarktu nebo dalších srdečních potíží, říká MUDr. Saman Arain, intervenční kardiolog na McGovernově lékařské fakultě výzkumného centra Texaské univerzity v Houstonu. O několik dní později se však může objevit vyrážka následovaná puchýři.

Pokud si myslíte, že máte pásový opar, měli byste ihned navštívit lékaře. Antivirotika vám pomohou utlumit bolest a zmírnit příznaky, avšak jen tehdy, pokud je začnete brát do tří dnů od chvíle, kdy se vyrážka objevila. Pokud je už na antivirotika pozdě, lékař vám předepíše léky proti bolesti.

Falešný infarkt číslo 5 – perikarditida (zánět osrdečníku)

Pokud jste v uplynulých dnech bojovali s virovou infekcí a najednou se probudili s ostrou, bodavou bolestí na hrudi, možná máte perikarditidu, zánět vrstev tkáně obklopujících srdce, říká dr. Arain.

Na vině jsou často infekce dýchacích cest, ačkoliv příčinou mohou být také autoimunitní poruchy jako je lupus a revmatoidní artritida. Ačkoliv perikarditida obvykle nebývá nebezpečná, může ovlivnit kvalitu vašeho života, říká Dr. Arain.

Doktor potvrdí vaši diagnózu na základě vyšetření CT, EKG nebo rentgenu hrudi. Je však pravděpodobné, že perikarditida v průběhu několika dnů odpočinku sama ustoupí.

Falešný infarkt číslo 6 – pankreatitida (zánět slinivky břišní)

I když bolest na hrudi není spojena se srdečními potížemi, neznamená to, že nemůže signalizovat nebezpečí. Jeden příklad: akutní pankreatitida – náhlý zánět slinivky, která se nachází hned za žaludkem.

„Intenzivní břišní bolest může přecházet až nahoru do hrudi,“ říká Dr. Arain. „Obvykle jde o hluboce usazenou intenzivní bolest.“

Pankreatitida často vzniká tehdy, když žlučové kameny (tvořené obvykle ztvrdlým cholesterolem) spustí zánět slinivky. Ten bývá častější u žen. Pokud si myslíte, že byste mohli mít pankreatitidu, ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

Nejspíš si vás na několik dnů ponechají v nemocnici a budete dostávat antibiotika, nitrožilní roztoky a protibolestivé léky. Váš lékař vám také vyšetří krev a objedná vás na další vyšetření jako je CT sken nebo ultrazvuk břišní krajiny.

Falešný infarkt číslo 7 – koronární ateriální onemocnění (CAD)

Koronární arteriální onemocnění je druh onemocnění srdce způsobené nánosem plaku v arteriích přivádějících krev do srdce. Časem nánosy cholesterolu uvíznou na stěnách těchto arterií, kde mohou blokovat průtok krve a působit bolest na hrudi. CAD může způsobit náhlý srdeční infarkt, může však přispívat také k srdečnímu selhání a arytmiím. Pokud máte tuto diagnózu, lékař vám nejspíš předepíše statiny, vloží stent do jedné z arterií nebo vás objedná na bypass.

A to nás přivádí zpátky k pravidlu číslo jedna: Pokud vás bolí na hrudi, je důležité vyhledat okamžitě lékaře.

„Jedním z nejdůležitějších poselství veřejného zdraví je, že pokud vás bolí na hrudi, musíte jednat,“ říká dr. Hayes. „Přesto existují lidé, kteří svou bolest ignorují, kteří cítí bolest na hrudi, ale nevěří, že by mohlo jít o infarkt…

Možná mají obavu, že sanitka přijede do jejich ulice jen proto, aby posádka zjistila, že jde o zažívací potíže. A proto říkám: „Už mnoho lidí doma zemřelo, když si mysleli, že mají zažívací potíže a přitom šlo skutečně o infarkt.“ Pokud se u vás vyskytnou nové příznaky, které jste nikdy nepozorovali, nebo pokud se bolest zhoršuje, volejte 150. Nevolejte své přítelkyni ani manželovi a nesnažte se dojet do nemocnice sami. Prostě volejte.“

Falešný infarkt číslo 8 – záchvat paniky

Záchvat paniky může skutečně připomínat infarkt. Když lidé dostanou záchvat paniky, často věří, že umírají. K bolesti na hrudi se přidávají příznaky jako tlukot srdce, pocení, třes, nevolnost, závrať a pocit, že se zblázní.

Záchvaty paniky se obvykle objevují náhle a bez varování. Můžete k nim mít sklony, když se v rodině vyskytuje někdo další s těmito záchvaty, když čelíte velkým životním změnám a neutuchajícímu stresu (například kvůli vážné chorobě milované osoby), nebo když jste nedávno zažili traumatickou událost (například přepadení nebo autonehodu).

Pokud si myslíte, že jste prodělali záchvat paniky, bude vhodné navštívit svého praktického lékaře. Ten vás může odkázat na psychologa nebo psychiatra. (zdroj: health.com)