Dlouhodobé užívání antidepresiv může vést k závislosti

Dlouhodobé užívání antidepresiv bylo obsahem výzkumu, který zveřejnil časopis The Journal of American Osteopathic Association. Vědci dospěli k závěru, že nejlepší je postupně snižovat dávky podle konzultace s lékařem. Okamžité vysazení léků nedoporučují.

“Chápu, že mnoho lidí se cítí bezpečně, když je jejich deprese nebo úzkost kontinuálně zajištěna medikací. Jedná se však o léky pozměňující mentalitu, které nejsou zamýšleny jako permanentní řešení,” říká Mireille Rizkalla, PhD, docentka na katedře klinické integrace na Středozápadní chicagské univerzitě osteopatické medicíny a vedoucí autorka výzkumu.

“Jakmile je pacientova deprese nebo úzkost vyléčena, lékař by ho měl vést k vysazení a poskytnout mu nefarmakologickou léčbu, která mu pomůže udržet si duševní zdraví.

Účinným přírodním antidepresivem je ašvaganda.

Může nahradit dlouhodobé užívání antidepresiv.

Je těžké vysadit

Pacienti, kteří vysadili své léky, často zažívají syndrom vysazení antidepresiv (ADS). Ten se projevuje podobnými příznaky jako při chřipce. Zároveň nespavostí, nevolností, ztrátou rovnováhy, senzorickými poruchami často popisovanými jako elektrické šoky nebo “přepnutí mozku” a zvýšeným nabuzením.

Starší, první generace antidepresiv, s sebou často nesla riziko ještě vážnějších příznaků. Včetně agresivity, strnulosti, kognitivních poruch a psychózy. Vysazení jakýchkoliv antidepresiv s sebou nese riziko postupného zhoršování nebo návratu deprese a úzkosti stejně jako sebevražedných myšlenek.

Dlouhodobé užívání antidepresiv má následky

Nedávná zpráva Střediska pro kontrolu chorob uvádí, že čtvrtina lidí, kteří berou antidepresiva, je užívá nejméně deset let. Rizkalla k tomu dodává, že tyto údaje dokazují, že pacienti a lékaři se příliš spoléhají na léky, aniž by brali v potaz dlouhodobé následky.

“Myslím, že pokud jde o předepisování antidepresiv, máme skutečný problém v systému péče o pacienty,” říká Rizkalla. “Máme sklony předepsat jim inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a pak na ně víceméně zapomenout.”

Dodává, že ačkoliv jsou antidepresiva relativně bezpečná, stále mají vedlejší účinky. Mezi ně patří přibývání na váze, sexuální dysfunkce a emocionální oploštělost. Rizkalla zároveň vyzývá k opatrnosti. Důkazy o rizikových faktorech antidepresiv jsou totiž založeny na jejich krátkodobém užívání. Neexistují dostatečné dlouhodobé studie neurologického dopadu užívání antidepresiv po celá desetiletí.

Rizkalla a její spoluautoři ke své studii připojil plán postupného vysazování pro různé třídy antidepresiv. Trvají však na tom, aby pacienti konzultovali svého lékaře, aby mohl sledovat jejich příznaky a pokrok před zahájením vysazování léků i v jeho průběhu. (zdroj: technologynetworks.com)