Důvod existence těchto sofistikovaných chodeb zůstává záhadou. Mnoho odborníků však věří, že tato obrovská, 12 tisíc let stará síť, byla postavena jako ochrana před predátory a jinými nebezpečími tehdejší doby. Někteří se domnívají, že tyto záhadné tunely sloužily jako moderní dálnice, které umožnovaly přepravu lidí a spojovaly vzdálená místa napříč Evropou.

Německý archeolog Heinrich Kush ve své knize Tore zur Unterwelt (dosl. Brány do podzemí) uvádí, že důkazy o obrovských podzemních tunelech byly nalezeny pod tuctem neolitických sídel po celém evropském kontinentu. Těmto ohromným tunelům se často říká starověké dálnice.

Podle Kusche je jejich stávající existence důkazem, že musely být komplexní a naprosto obří velikosti.

„V Evropě jsme jich našli tisíce,“ říká Kusch, „– jen v Německu byly nalezeny stovky metrů podzemních tunelů. V Rakousku jsme našli dalších pár set. Tyto podzemní tunely je možné nalézt po celé Evropě,“ říká německý archeolog.

Některé tunely jsou poměrně malé – jen asi přes metr na šířku – jiné zase obsahují podzemní haly a skladovací prostory.

Oficiální věda si s tunely neví rady, proto je raději ignoruje

Jejich existence ukazuje na neuvěřitelnou starověkou vynalézavost, což je v rozporu s tím, co nás dnes učí ve školách. Starověké lidstvo disponovalo znalostmi a nástroji ke stavbě složitých konstrukcí již před deseti tisíci lety. Důkazem jsou pyramidy v Bosně a jejich neuvěřitelné podzemní tunely, které se táhnou na kilometry daleko.

Kusch tvrdí, že „po celé Evropě existovaly tisíce tunelů – od severu Skotska až po Středozemní moře. Jsou plné zákoutí, někde jsou větší, některá mají místa na sezení nebo skladovací haly a místnosti. Nejsou všechny propojeny, ale dohromady tvoří masivní podzemní síť“.

Kapadocie v Turecku je dalším neuvěřitelným příkladem. Podzemní město Derinkuyu je důkazem, který ukazuje na dokonalost a dlouho ztracené stavební metody našich předků. Jedná se pravděpodobně o jeden z největších úspěchů podzemního stavitelství, které zahrnuje obrovskou síť tunelů.

Důležité jsou geologické rysy tamějšího kamene – je totiž velmi měkký. Starověcí stavitelé v Derinkuyu tak museli být při stavbě těchto podzemních místností velmi opatrní.

Sloupy musely být dostatečně silné, aby udržely podlaží nad sebou. V opačném případě by se celé město propadlo. Archeologům se ale zatím o žádných propadech nepodařilo najít důkazy.

Starověké památky, například Göbekli Tepe, jsou dalšími rozhodnými důkazy ukazující na neuvěřitelné schopnosti a znalosti lidí, kteří obývali naši planetu před více než deseti tisíci lety.

Podle Kusche se kaple u vchodů do podzemních tunelů často stavěly proto, že se církev obávala pohanského odkazu, které mohly tunely představovat. A stejně jako v mnoha ostatních případech se snažila jejich existenci utajit.

V některých tunelech byly nalezeny nápisy, které o podzemních chodbách hovoří jako o bránách do podsvětí.

originální text: ancient-code.com

překlad: Lukáš Kucharczyk