Vnitřní hodiny a předpověď budoucnosti

Nedávno v časopise PNAS vyšla práce, jejímiž autory jsou Assaf Breska a Richard B. Ivry z katedry psychologie. V nejprimitivnějších částech našeho mozku (v mozkovém kmeni zvaném také plazí mozek) jsou různá místa, kde zpracováváme přítomný a očekávaný čas. Naši orientaci v čase stejně jako náš smysl pro orientaci těla v prostoru, zpracovává mozeček.

Očekávaný čas se zpracovává v bazálních gangliích, která tvoří nejpokročilejší systém plazího mozku a představují napojení na vyšší operační systémy šedé hmoty. Jedním z těchto bazálních ganglií je thalamus, v učebnicích medicíny označovaný jako „brána k vědomí“.

Je to také generátor mozkových frekvencí a tedy i úrovně naší vědomé aktivity. Má se za to, že je brána do dalších oblastí. Nedávné studie ukázaly, že dolní mozkový kmen a mozeček jsou primárním místem distribuce magnetitu v těle, takže musíme brát v potaz i magnetický aspekt této skutečnosti.

Každopádně, Institut Heart Math v roce 2004 při své práci na Intuici ukázal, že srdce také předvídá budoucí události. Vzhledem k pozorované šestisekundové latenci před vznikem samotné události je možné, že psychologové jeho vliv na vnímání času podceňují.

Celé naše tělo funguje jako funkce rozmanitých úkolů, které každá orgánová buňka plní ve svém specifickém kontextu – neexistuje nic jako izolovaný systém. A pokud jde o tělesnou hierarchii:

Mozek se z ní může cítit trochu zmatený – Nassim Haramein.

Čas však v našem těle interaguje v mnohem zásadnějších měřítkách. Nigel Dyer představil na konferenci fyziky, chemie a biologie vody v roce 2018 v Sofii práci dvojice Morré o biofyzikální reakci s výrazným načasováním.

Enzym ECTO-NOX neustále přepíná mezi svými dvěma velmi odlišnými metabolickými funkcemi (rozpad sírových vazeb a hydrolyzace NADPH). Po 12 minutách se funkčnost mění, po dalších 12 minutách se vrací zpět, což vede k 24 minutovému celotělnímu cyklu na úrovni membrán.

Diskutovalo se o tom, že tato funkce souvisí s izomery vody ve vztahu k vázané protonové spin orientaci. Tyto izomery jsou v rovnováze při poměru 3:1. Předpokládalo se, že změny v tomto poměru by mohly vést k signálům, jež řídí 24 minutový cyklus ECTO-NOX.

Dyerová však vyzdvihuje přehled údajů, které naznačují, že tento poměr je ve skutečnosti celkem stabilní a v rezonančním módu s okolními signály se zřejmě pohybují pouze orto-izomery.

Skutečnost, že rozdíl mezi ortho a para moleculami je při tom zásadní, by naznačovala, že spin protonu je klíčem k pochopení toho, co se děje – Nigel Dyer

(zdroj: resonancescience.org)