Tým vědců vyvinul lék poté, co objevili klíčový signalizační proces v opravě DNA a stárnutí buněk. Tým během testů na myších zjistil, že tento lék přímo opravoval poškození DNA způsobené ozářením a stárnutím.
„Buňky starých myší byly k nerozeznání od buněk mladých myší už po týdnu podávání léku,“ řekl vedoucí výzkumu, profesor David Sinclair.
Klinické testy tohoto léku začnou během šesti měsíců.
„Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko k bezpečnému a účinnému léku proti stárnutí, který by mohl být na trhu do tří až pěti let, pokud klinické testy proběhnou bez potíží,“ řekl profesor Sinclair.
Jejich práce přilákala pozornost NASA, která řeší problém s udržením zdraví astronautů během čtyřleté mise na Mars.
I při krátkých misích jsou astronauti vystaveni zrychlenému stárnutí v důsledku vesmírného záření a po návratu trpí svalovou slabostí, ztrátou paměti a dalšími symptomy.
Při misi na Mars by situace mohla být ještě daleko horší: astronautům by mohlo odumřít až pět procent buněk a šance na vznik rakoviny by se u nich blížila 100 procentům.
Profesor Sinclair a jeho kolega, doktor Lindsay Wu, zvítězili v prosinci minulého roku v soutěži NASA iTech.
„Přišli jsme s řešením biologického problému a vyhráli soutěž, do které bylo přihlášeno 300 návrhů,“ řekl doktor Wu.
Vesmírné záření nepředstavuje problém pouze pro astronauty. Jsme mu vystaveni všichni a například při letu Londýn-Singapur-Melbourne je naše tělo vystaveno dávce radiace, která přibližně odpovídá rentgenu hrudníku.
Pilulka proti stárnutí by teoreticky mohla zmírnit případné poškození DNA u osob, které často využívají leteckou dopravu.
Další skupinou, které by tento lék mohl pomoci, jsou lidé, kteří přežili rakovinu v dětství.
Doktor Wu tvrdí, že u 96 procent těchto lidí se do 45 roku života objeví některá z chronických nemocí, včetně kardiovaskulárního onemocnění, cukrovky 2. typu, Alzheimerovy choroby a rakoviny, která nesouvisí s původní rakovinou z dětství.
„To vše u těchto lidí přispívá ke zrychlenému stárnutí, což má devastující účinky,“ dodal.
„Bylo by skvělé, kdybychom s tím mohli něco udělat, a věříme, že tato molekula nám to umožní.“
Experimenty u myší na University of New South Wales naznačují, že řešení pro tyto potíže lze nalézt v nově vyvíjeném léku.
Naše buňky dokáží přirozeně opravit poškozené DNA způsobené například sluncem, ale tato schopnost se s věkem vytrácí.
Vědci zjistili, že molekula NAD+, která se přirozeně vyskytuje v každé buňce v těle, hraje klíčovou roli v bílkovinné interakci, která řídí opravu DNA.
Aplikace NAD+ „posilovače“ jménem NMN myším zlepšila schopnost jejich buněk opravit DNA poškozené v důsledku ozáření či stárnutí.
Profesor Sinclair a Doktor Wu se poslední čtyři roky snaží z NMN vyrobit lék ve svých společnostech MetroBiotech NSW a MetroBiotech International.
Klinické testy začnou letos v nemocnici Brigham and Women’s Hospital v Bostonu. (zdroj dailymail.co.uk)
Buďte první kdo přidá komentář