Sociální izolace způsobuje změny v mozku

Dlouhodobá sociální izolace má na duševní zdraví savců neblahý vliv. U lidí se často spojuje s depresí a posttraumatickou stresovou poruchou. Nyní tým vědců z Caltechu zjistil, že sociální izolace způsobuje v mozku tvorbu jistých chemikálií. Jejich blokováním lze negativní vlivy izolace odstranit. Tyto výsledky jsou příslibem do budoucna pro léčbu duševních poruch.

BRAHMI FORTE kapsle extrakt 50% bacopasidů 100 tob.
Deprese
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem
BRAHMI kapsle 100 ks

Výzkumníci prokázali, že dlouhodobá sociální izolace vede u myší k celé škále změn v jejich chování a potvrdili tak předchozí již existující pozorování. Tyto změny zahrnovaly agresivitu vůči neznámým myším, přetrvávající strach a přecitlivělost na podněty vzbuzující ohrožení.

Pokud například sociálně izolované myši zaznamenaly podnět představující hrozbu, zůstaly ztuhlé na místě dlouho poté, co ohrožení pominulo. Normální myši se přitom vzpamatovaly již krátce po odeznění hrozby.

Takový účinek lze u myší pozorovat po dvoutýdenní sociální izolaci, ne však po krátkodobé – 24 hodinové izolaci – což svědčí o tom, že ke změnám v agresivitě a strachu vede až chronická izolace.

V dřívější studii na mouše drosophila Andersonova laboratoř zjistila, že na prosazování agrese u sociálně izolovaných much má vliv jistá neurochemikálie zvaná tachykynin.

Tachykinin je neuropeptid – krátká proteinová molekula, kterou organismus vylučuje při aktivaci určitých neuronů. Neuropeptidy se vážou na specifické receptory jiných neuronů a pozměňují jejich fyziologické vlastnosti, čímž ovlivňují funkci neurálního okruhu.

Aby zjistili, zda tachykin může hrát svou roli při řízení agrese vyvolané sociální izolací, obrátil Andersonův tým svou pozornost k myším. U myší produkují tachykinin neurony ve specifických oblastech mozku jako jsou amygdala a hypothalamus, které se podílejí na emocionálním a sociálním chování.

Izolace vede ke zvýšení hladiny tachykininu

Výzkumníci zjistili, že chronická izolace vede ke stimulaci tvorby neuropeptidu napříč celým mozkem. Podávání léčiva, který ho chemicky blokuje, vedlo k tomu, že se stresované myši začaly chovat zase normálně a došlo tak k eliminaci negativního vlivu sociální izolace.

A naopak – pokud výzkumníci normálním, nestresovaným myším uměle zvýšili hladinu peptidu a aktivovali příslušné neurony, začaly se chovat podobně jako stresovaná a izolovaná zvířata.


Zdravé tipy pro jednotlivá znamení

♈ BERANBrahmi • ♉ BÝKCordyceps

♊ BLÍŽENCICordyceps • ♋ RAKAcai Berry

♌ LEVCaigua • ♍ PANNAAšvaganda

♎ VÁHYCordyceps • ♏ ŠTÍRKotvičník

♐ STŘELECReishi • ♑ KOZOROHKřemelina

♒ VODNÁŘBrahmi • ♓ RYBYAšvaganda


Vědci také blokovali peptidu a jeho receptorů v několika specifických mozkových oblastech. Přišli na to, že jeho potlačení v amygdale eliminuje zvýšený pocit strachu, ale agrese neklesá. Zatímco když potlačili působení peptidu v hypothalamu, zmizela agrese, ale strach přetrval. Výsledky naznačují, že ke vzniku rozličných důsledků sociální izolace musí dojít v různých částech mozku k nárůstu hladiny tachykininu.

„Přístup, který jsme využili, nám umožnil porovnat účinky různé manipulace s neuropeptidem v jediné mozkové oblasti s účinky stejné manipulace napříč různými mozkovými oblastmi,“ říká Anderson. „Bohatá sada údajů, které naše experimenty přinesly, nám umožnila odhalit, jak tento neuropeptid ovlivňuje celý mozek za účelem koordinace rozmanitých behaviorálních reakcí na stres vyvolaný sociální izolací.“

Ačkoliv vědci provedli studii na myších, její výsledky přináší potenciální důsledky v procesu porozumění mechanismům, jimiž chronický stres ovlivňuje také lidské jedince.

„ Lidé mají analogický signalizační systém, což předznamenává možný klinický přenos naší práce,“ říká Zelikowský. „Tradiční léčba duševních poruch se zaměřuje na obecné systémy neuropřenašečů jako jsou serotonin a dopamin, které obíhají po celém mozku.

Manipulace těmito systémy v celé šíři může vést k nežádoucím vedlejším účinkům. Takže mít možnost precizně a lokálně modifikovat neuropeptidy jako tachykinin je slibným přístupem k léčbě duševních poruch.“

Tato studie, vedená postgraduálním akademikem Morielem Zelikowským, vznikala v laboratoři Davida J. Andersona, profesora biologie, předsedy vedoucího týmu institutu Tianqiao and Chrissy Chen, vyšetřovatele Lékařského institutu Howarda Hugse a ředitele pro neurovědu Institutu Tianqiao a Chrissy Chen. (zdroj: technologynetworks.com)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*