
Věda se na tom ještě neshodne, ačkoliv důkazy této myšlenky jsou obstojné. Nová studie teď zjistila, že psi jsou schopni poznat rozdíl mezi šťastným a naštvaným výrazem lidské tváře.
Biolog Corsin Müller z Univerzity veterinární medicíny ve Vídni v Rakousku a jeho kolegové testovali 11 psů včetně border kolií, foxteriéra, zlatého retrievera, německého ovčáka a několik kříženců. K testování použili dotykovou obrazovku. Vědci naučili psy, aby se za pamlsek dotýkali buď šťastného obličeje nebo naštvaného obličeje.
Aby se ujistili, že zvířata nereagovala pouze na úsměv nebo odhalené zuby, ukázali psům buď horní nebo spodní půlku obličejů. Emoce se projevují ve všech částech lidského obličeje, nejen na ústech, říká Müller, jehož studie byla uveřejněna 12. února 2019 v časopise Current Biology.
“Když jste naštvaní, ukáže se vráska mezi očima,” vysvětluje. Zároveň se může změnit tvar očí.
Kdyby tedy psi byli skutečně schopní zaznamenat emoce, měli by to dokázat bez ohledu na to, na kterou část obličeje se dívají.
Psi se zaměřují na levou polovinu tváře
Jakmile Müller a jeho kolegové psy vycvičili, podrobili je zkouškám výběru, ve kterých si zvířata měla vybrat mezi šťastnými nebo naštvanými výrazy tváře neznámých lidí. Výzkumníci psům ukázali horní, spodní, nebo levou polovinu tváře. Předchozí studie totiž zjistily, že psi se spíše zaměřují na levou stranu tváře.
Psi naučení vybírat si šťastné výrazy toho byli schopni, i když viděli jen různé půlky tváře a to i v případě, že šlo o tváře, které nikdy předtím neviděli.
Psi naučení reagovat na naštvané obličeje byli z dostupných možností také schopní vybrat naštvané výrazy. Avšak učení trvalo déle než u psů reagujících na šťastné výrazy.
Müller si myslí, že tento časový rozdíl může být způsoben negativními asociacemi psů s naštvanými výrazy tváře. Naštvaný obličej možná znamená, že pes nedostane žádnou pochvalu, zatímco šťastné tváře znamenají drbání na bříšku, říká.
Výzkumníci ještě neví, zda schopnost psů rozlišit mezi dvěma výrazy je důsledkem předchozích zkušeností nebo procesu domestikace.
Ať už je příčina jakákoliv, není překvapivé, že psi dokážou odhadnout výraz tváře i z její části, říká Müller. “Tráví totiž s lidmi tolik času, že mají opravdu hodně příležitostí sledovat lidské výrazy.”
Marc Bekoff, behaviorální ekolog se specializací na psy na Coloradské univerzitě v Boulderu souhlasí. Lidé a psi si v průběhu tisíciletí vytvořili neuvěřitelně silné pouto, říká Berkoff, který však na studii nespolupracoval. Během té doby se psi šlechtili pro různé účely a “jedním z těchto účelů bylo, aby nám dobře rozuměli.”
Otázkou nyní zůstává, zda psi, kteří s lidmi tráví velké množství času, budou při rozpoznávání našich emocí stejně dobří jako psi, kteří s lidmi nemají moc zkušeností, dodává Berkoff.
Müller plánuje najít na tuto otázku odpověď a zjistit, zda domestikace hrála úlohu ve schopnosti číst lidské výrazy. V této studii plánuje biolog testovat i kočky, prasata a v zajetí odchované vlky. (zdroj: docs.google.com)
Buďte první kdo přidá komentář