Dlouhé roky nás média krmila tvrzením, že konzumace červeného masa, doplňků stravy a proteinových koktejlů bude mít pro nás skutečný zdravotní přínos. Do nekonečna omílané tvrzení se nakonec stává pravdou a tak jsme toto tvrzení časem stejně tak začali brát. Až nedávno se ukázalo, že to s tímto všeobecně platným tvrzením není zas až tak růžové.

Za poslední dvě dekády média neúnavně vštěpují veřejnosti výhody stravy se zvýšeným obsahem bílkovin. Díky zájmu lidí o různé druhy diet a rostoucí popularitě fitness průmyslu se poptávka po vysoko proteinových potravinách a doplňcích stravy neustále zvyšuje.

Nicméně, zatímco se korporátní kapsy díky tomuto trendu profitují, vědecký výzkum poukazuje na fakt, že tento stravovací styl nemusí být bez následků.

K tomuto zjištění dospěla nedávno publikovaná vědecká studie finské univerzity, která sledovala 2400 mužů středního věku v průběhu 22 let. Výsledky ukázaly, že stravování s vysokým obsahem bílkovin vedlo k 49% vyššímu riziku onemocnění srdečního selhání.

Z jiných dlouhodobých populačních studií vyplývá, že lidé, kteří konzumují velké množství bílkovin, zejména ve formě červeného a zpracovaného masa, jsou častěji obézní nebo mají diabetes typu 2, kardiovaskulární nemoci a rakovinu tlustého střeva.

Co vlastně za celou tou proteinovou mánií vězí? Proč jsme tedy přesvědčení, že bychom měli jíst více bílkovin?

Na počátku byla manipulace

Profesor výživy a dietetiky v King’s College v Londýně Thomas Sanders říká, že myšlenku takzvané proteinové mezery v naší stravě poprvé představil profesor Nevin Scrimshaw v šedesátých letech minulého století. Tvrdil, že bílkoviny, které pochází z rostlinných zdrojů, jako je zelenina nebo ořechy, jsou nedostatečným zdrojem životně důležitých aminokyselin. Aby se tento deficit dorovnal, doporučoval jíst více bílkovin ze živočišných zdrojů.

„Málo se však ví, že většinu z jeho prací podporoval potravinářský a živočišný průmysl ve Spojených státech, aby se zvýšila spotřeba masa,“ upozorňuje Sanders.

V sedmdesátých letech, přesněji v roce 1972 vyšla najevo další studie, která toto tvrzení vyvrátila. Naopak podpořila fakt, že pokud se člověk bude konzumovat rostlinnou stravu, nebude mu nic z životně důležitých látek včetně esenciálních aminokyselin chybět. K tomuto tvrzení se začínají přiklánět mnohé vědecké kapacity současnosti.

Jedním z hlavních faktorů pro zvýšenou konzumaci bílkovin byl už začátkem devadesátých letech minulého století fitness boom, trend krásy těla. Možná k tomu přispěli i filmy jako Rocky. V té době byli mezi lidmi populární bojové sporty. Vědci se však domnívají, že myšlenka vyššího příjmu bílkovin pro budování svalové hmoty, ať už prostřednictvím masa či proteinových koktejlů, je naprostý mýtus.

Nejnovější vědecké práce kupodivu poukazují na fakt, že zvýšené množství bílkovin ve stravě ve skutečnosti samo o sobě nezvyšuje nárůst svalové hmoty. To, co vytváří svaly, je cvičení a pravidelné zatěžování těla.

Tělo má navíc způsoby, jak zachovat svůj vlastní momentální protein k tomu, aby svalová hmota mohla růst. Z toho všeho vyplývá, že pokud budete jíst více bílkovin, než ve skutečnosti potřebujete, tělo nadbytek prostě rozloží na amoniak a močovinu. A vy to vše pak v lepším případě vyloučíte z těla., v horším si zaděláte na demenci v pozdějším věku, což potvrdila studie  vědců z Manchesterské univerzity.

Základem pevného zdraví je nízký příjem bílkovin

Lidé jsou ve srovnání s jinými savci přirozeně přizpůsobení pro relativně nízký příjem bílkovin. Ve skutečnosti to znamená, že podíl zkonzumovaných  proteinů by neměl být vyšší než 10% z našeho denního energetického příjmu. To se rovná zhruba 50-60 gramům průměrně na osobu za den. Ale statistiky ukazují, že obvykle jíme podstatně více – v rozmezí od 75 do 100 gramů.

Během posledních 50 let výzkum shledává, že kdykoli se potýkáme s našimi přirozenými požadavky na větší přísun bílkovin, může to mít nepříznivé následky na zdraví ve všech fázích našeho života.

Lidské mateřské mléko má poměrně nízkou hladinu proteinů. Když se kravské mléko začalo využívat jako náhrada mléka mateřského, zjistilo se, že to způsobuje zrychlený růst v raném věku. Vědecké bádání posléze dospělo k závěru, že podávání kravského mléka kojencům má spojitost s rizikem vzniku chronického onemocnění jakým je například rakovina v pozdějším věku.

U dospělých se zjistilo, že přílišná konzumace bílkovin v podobě červeného masa, konkrétně hovězího, vepřového a jehněčího, má za následek náchylnost organizmu k vývoji chronických onemocnění.

I když jsou tyto informace všeobecně známé po delší dobu, vědci teprve relativně nedávno nashromáždili dostatek důkazů k tomu, aby své dlouholeté studie mohli zveřejnit jako oficiální.

Jaké nemoci mohou proteinové hody způsobit

Červené maso obsahuje mnoho železa, zatímco zpracované maso obsahuje nadměrné množství soli. Obě tyto látky jsou známé svým neblahým účinkem na srdeční systém, pokud je přijímáme ve vysokých koncentracích.

Kromě toho v důsledku nadměrného množství bílkovin tělo vytváří velké množství močoviny, což velmi zatěžuje ledviny a jejich funkci. S věkem je tento proces o to nebezpečnější, jelikož ledviny zpomalují přirozeně svou funkci s přibývajícím věkem.

„Chronické onemocnění ledvin rovněž přispívá ke kardiovaskulárním problémům, zejména srdečnímu selhání.

Ledviny totiž regulují mimo jiné i krevní tlak,“ říká Sanders. „Mám podezření, že jedním z důvodů, proč vysoký příjem bílkovin souvisí se srdečním selháním, jsou přetížené ledviny, které se nedokázaly s touto situací vyrovnat.“

Se zvýšenou konzumací živočišných bílkovin souvisí rovněž zvýšený výskyt rakoviny tlustého střeva. Obzvláště pak u masa nadměrně tepelně zpracovaného tedy u vařeného nebo u masných výrobků.

Reakce aminokyselin na zvýšenou teplotu vytváří řadu chemických sloučenin, jakými jsou například heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodany, které jsou karcinogenní.

Navíc velké množství dusičnanů, které se nachází v technologicky zpracovaných potravinách, způsobují v zánět ve střevech. To má za následek zrychlené dělení buněk, které je charakteristické pro rakovinu.

Překyselení organismu vede k rakovině

Strava s vysokým obsahem bílkovin má tendenci okyselovat organizmus, měnit jeho pH a tím i přirozenou bakteriální flóru střev. Mezi překyselením organismu a výskytem rakovinných onemocnění různého druhu je přímá souvislost.

„Pokud se zaměříme na jedince, jejichž strava neobsahuje moc masa, mají zcela odlišnou bakteriální flóru v porovnání s lidmi, kteří se stravují převážně a nadměrně masem,“ pokračuje Sanders. „Tyto bakterie rozkládají žluč ve střevě na sekundární žlučové kyseliny, které podporují růst nádorů.

Ne všechny bílkoviny živočišného původu mají tak devastující vliv na náš organizmus, tvrdí jiné studie. Drůbeží maso například je pro organizmus přijatelnější, ale i zde se doporučuje velká opatrnost.

Většina velkochovů používá k rychlejšímu růstu drůbeže růstové hormony. Pro koncového zákazníka to znamená, že se zbytky těchto látek mohou dostat do těla a ovlivnit tak normální fungování tělních funkcí.

Nejbezpečnější bílkoviny jsou podle průzkumů ty, které pochází z rostlinných zdrojů – z fazolí, hrachu, ořechů, konopí a podobně.

Dramaticky nezvyšují kyselost organismu. Naopak mají příznivý vliv na zdraví ledvin a srdce, pokud je konzumujeme v rozumné míře.

Máme jít vyváženě, nikoliv extrémně

Největším problémem, co se stravy s zvýšeným obsahem bílkovin týče, je zřejmě skutečnost, že přebytek živočišných bílkovin v těle znamená nerovnováhu, co se ostatních zdrojů proteinů týče.

„Vyvážená strava je taková, která splňuje všechny výživové požadavky, a díky níž předcházíme chronickým onemocněním,“ říká Dr. Sanders.

Z pozorování konzumentů se zvýšenou konzumací bílkovinnou stravou víme, že tyto pokrmy jsou chudé na vlákninu. Vláknina je důležitá pro zdraví tlustého střeva a správný pohyb celého střevního systému. Pokud vláknina chybí, střeva zleniví, zpomalí svůj pohyb.

To způsobí, že například maso zůstává ve střevech příliš dlouho. Vznikají hnilobné procesy s vedlejšími toxickými produkty, které způsobují přílišné překyselení organizmu, což následně zvyšuje riziko rakovinného bujení. Nemluvě o obezitě, což je přidružený a nechtěný důsledek nesprávného životního stylu.

„V průběhu let vyvstalo tolik negativity okolo tuku, který, jak se věřilo, byl hlavní příčinou obezity. Ale musím znovu opakovat, že to je především přemíra živočišných bílkovin ve stravě vedle bílého cukru a výrobků z bílé mouky, které kosí naše zdraví,“ uzavírá Sanders. (zdroj: theguardian.com)

Lenny