Nikotin zabíjí mozkové buňky a blokuje tvorbu nových

Zbavit se tohoto zlozvyku není jednoduchá věc. A je to o to těžší, čím déle je člověk na tomto „dudlíku“ závislý. Pro některé lehké případy snad postačí jen impuls v podobě nových informací, který je přiměje, aby drogu jménem nikotin nadobro vyškrtli ze svého života.

Již v roce 2002 zveřejnili odborníci z francouzského Národního institutu pro zdraví a výzkum ve Francii (INSERM) studii, týkající se škodlivosti nikotinu.

Oznámili, že nikotin zabíjí mozkové buňky a mimo to potlačuje v hipokampu tvorbu buněk nových.

Kouření snižuje inteligenci

Podle francouzského výzkumného týmu tento fakt může vysvětlovat mentální problémy, které zažívají mnozí kuřáci v období, kdy se snaží s kouřením přestat. Pro informaci hipokampus je ta část mozku, která má na starost například naši paměť, koncentraci či rychlost myšlení.

Vědci zkoumali skupinu potkanů, kterým umožnili přísun nikotinu po dobu šesti týdnů. Když měřené množství nikotinu v jejich organismu dosáhlo hladiny srovnatelné s tou u kuřáků, vědci měřili mozkovou aktivitu hlodavců. Přišli na to, že v jejich hipokampu, tedy oblasti mozku, ve které se tvoří nové neurony, vykazovala pokles tvorby neuronů o celých 50%. Zároveň se zvýšila i úmrtnost buněk neboli buněčný rozklad.

Studie tak zhoršení mozkových funkcí se dává do spojitosti s kouřením.

Pier Piazza, který se na tomto výzkumu podílel, je přesvědčený, že kouření stojí za ztrátou neuroplasticity, což je vývoj změn v mozku v průběhu života jedince.

Zastavení vývoje mozku způsobuje kognitivní problémy, mezi něž patří:

• zpomalené myšlenkové procesy
• zhoršené reakce
• zpomalené zvládání úkolů
• horší koncentrace
• zhoršená funkce řeči
• ztráta schopnosti pochopení informací

Nikotin používá maskovací efekt

Krátkodobé mentální problémy u kuřáků, kteří se snaží tento návyk nakopnout, jsou dobře zdokumentované. „Nicméně přesná definice toho, proč se tak děje, se zatím nezjistila,“ říká Piazza. „Skutečnost může být taková, že během kouření nikotin může působit stimulačně a maskovat tak ztrátu neuroplasticity. I když se jim podaří přestat kouřit, nedostatky ve funkcích mozku zůstávají.“

Zda je tento efekt dlouhodobého kouření trvalý, či zda se po nějaké neurčité době podaří mozku obnovit svůj vývoj a může dojít ke zlepšení fungování, není zřejmé.

Ne všichni vědci jsou téhož názoru. Odbornice na nikotin Sue Wonnacottonová z univerzity v Bath namítá: „Zjištěné deficity vývoje mozku ještě nemusí být jednoznačně tím, co způsobuje poruchy paměti“. Podle jiného pohledu na danou problematiku vyplývá, že člověk, který přestává kouřit, prochází vlastně stavem abstinence. Člověk se cítí fyzicky špatně, což má za následek zhoršení kognitivních funkcí včetně paměti.

Nikotin způsobuje programovanou buněčnou smrt

Jak přesně nikotin zabíjí buňky, není jasné. Při předešlých fetálních studiích se ukázalo, že nikotin způsobuje apoptózu, tedy programovanou buněčnou smrt v nezralých buňkách. Piazza je přesvědčený, že nikotin může zabít buňky i v jiných částech mozku než v pozorovaném hipokampu, který je jedním ze dvou míst v mozku, který dokáže produkovat nové neurony v mozku dospělého člověka.

Jiné studie paradoxně ukázaly, že kouření by mohlo být prospěšné pro pacienty trpící onemocněním spojeným se ztrátou mozkových buněk (například po úrazech, demence či Alzheimerova choroba). Předpokládá se, že nikotin se může připojit k receptorům acetylcholinu, což je neurotransmiter, který se dává do spojitosti s pamětí.

„Nechci se přít s vědci, kteří přišli na to, že čistý nikotin může pomáhat pacientům s Alzheimerovou chorobou. Pouze chci poukázat na to, že kouření zabíjí mozkové buňky u jinak zdravých jedinců a blokuje normální fungování mozku,“ říká na závěr Piazza. (zdroje: Journal of Neuroscience (sv. 22, str. 3656) a newscientist.com)