Narušení biorytmu ohrožuje zdraví

Lidé s narušeným 24 hodinovým cyklem aktivity a odpočinku jsou náchylnější k proměnlivým náladám, jsou méně šťastní a cítí se osamělejší, tvrdí vědci.

Monoatomické prvky.
Ponocování u počítače ohrožuje zdraví
VÝPRODEJ: 50% SLEVA: MACA peruánská BIO 100 g za 75 Kč

Ačkoliv studie neuvádí, zda je narušení biorytmů příčinou potíží s duševním zdravím, jejich důsledkem, nebo kombinací obojího, její autoři poukazují na to, že výsledky zdůrazňují důležitost rovnováhy mezi aktivitou a odpočinkem.

„Vzhledem k tomu, že již dnes žijí lidé v těchto 24 hodinových cyklech a do roku 2050 budou dvě třetiny světové populace žít ve městech, kde je narušení biorytmů ještě mnohem pravděpodobnější, jedná se o značný problém pro veřejné zdraví.

Jak tyto přirozené rytmy aktivity a odpočinku zohledníme a jak jim přizpůsobíme práci a města, abychom ochránili duševní zdraví jejich obyvatel?“ ptá se Daniel Smith, profesor psychiatrie na University of Glasgow a vedoucí a autor tohoto výzkumu.

Tým výzkumníků ze Skotska, Irska a Švédska popisuje ve vědeckém časopise Lancet Psychiatry svou studii, historicky největší svého druhu. Využili při ní data z BioBanky Spojeného Království (UK BioBank), která od roku 2006 shromažďuje zdravotní údaje od půl milionu účastníků ve věku od 37 do 74 let.

Aby tento tým našel spojitost mezi duševním zdravím a 24 hodinovým cyklem aktivity a odpočinku známým jako cirkadiánní rytmus, prozkoumal údaje více než 91 tisíce účastníků, kteří v období mezi lety 2013 a 2015 po dobu jednoho týdne nosili chytrý náramek sledující jejich aktivity.

„Tento náramek sbírá 100 údajů o pohybových bodech ve třech dimenzích za sekundu po dobu sedmi dnů,“ říká Smith.

MELATONIN 5mg FORTE 100 tbl.

Vědci se následně zaměřili na to, do jaké míry byli tito jednotlivci v průměru aktivní během nejaktivnějších 10 hodin každého dne v porovnání s jejich nejméně aktivními 5 hodinami, aby tak vypočítali číslo zvané relativní amplituda.

„A co nám toto číslo říká o nespojitosti nebo poruchách pravidelnosti rutiny aktivity a spánku?“ vysvětluje Smith: „Lidé kteří jsou během dne aktivní a v noci dobře spí, což je mimochodem velmi zdravý profil, tak ti budou mít vysokou relativní amplitudu. Zatímco lidé, kteří mají sklony k přerušovanému spánku, kteří se několikrát za noc budí a ve dne naopak nejsou příliš aktivní, tak ti budou mít nízkou relativní amplitudu.“

Nedostatek spánku zvyšuje riziko deprese

Výzkumníci poté prošli výsledky dotazníků, jež účastníci projektu UK BioBank vyplňovali před svým vstupem do projektu. Tyto dotazníky zkoumaly takové faktory jako je osamělost, reakční doba a neuróza.

Porovnali je také s později vyplněnými dotazníky, které měly zjistit, zda se u účastníků vyskytly deprese nebo bipolární porucha. Ačkoliv někteří z účastníků, kteří nosili náramek, nezodpověděli všechny otázky, výzkumníci usoudili, že vzorek je dostatečně veliký, aby bylo možné prokázat spojení.

Poté vědci rozdělili účastníky do pěti téměř stejně velkých skupin podle hodnoty jejich relevantní amplitudy a analyzovali výsledky.

Jejich zjištění ukazují, že i když odečtou vliv takových faktorů, jako je věk, pohlaví, roční období nošení náramku, socioekonomický status, kuřáctví a trauma z dětství, zdá se, že nízkou relativní amplitudu je možné spojovat se zhoršeným duševním stavem.

Vědci kromě jiného zjistili, že ve skupině, která měla o stupeň nižší relativní amplitudu, se pravděpodobnost osamělosti zvyšuje o 9 % a výskyt deprese a bipolární poruchy o 6 a 11 %. Zároveň klesaly ukazatele spokojenosti s pocitem štěstí a zdraví a poklesl také reakční čas.

Ačkoliv Smith připouští, že tyto hodnoty nejsou až tak významné, měli bychom jim věnovat pozornost. „Je to důležité, protože co se týče negativního dopadu na duševní zdraví a poznávací schopnosti, platí tato zjištění univerzálně,“ podotýká.

Studie však měla svá omezení včetně toho, že údaje o aktivitách účastníků se sbíraly pouze během jediného týdne a to ještě v jiné době, než se vyplňovaly dotazníky. Zároveň nebrala v potaz náctileté, což je důležité období života jak pro duševní zdraví tak pro vnitřní hodiny.

Smith doporučuje vyhnout se po desáté večer aktivitám, které by mohly narušit cirkadiánní rytmus. Například používání mobilu nebo vstávání za účelem pití.

Ti, kteří přes den nebyli o moc aktivnější než v noci a tím pádem měli vyšší pravděpodobnost potíží, byli „lidé s velmi chabou spánkovou hygienou. O půlnoci kontrolovali Facebook na svém mobilu nebo vstávali, aby si uprostřed noci udělali šálek čaje,“ řekl novinám Times.

Zároveň však dodává, že stejně důležité je i to, co lidé dělají přes den. Měli by být aktivní během denního světla a v noci odpočívat. „Obzvláště v zimě je pro kvalitní spánek stejně důležité vstávat do čerstvého ranního vzduchu jako nepoužívat v noci svůj mobil.“

Dr. Paul Kelley z Open University zmíněnou studii přivítal s tím, že její závěry přispívají k rostoucímu počtu výzkumů spojujících cirkadiánní rytmus s duševním zdravím. Zároveň ale dodává, že každý jednotlivec má své vnitřní hodiny nastavené jinak. Což znamená, že jak ve škole, tak v zaměstnání je důležitá pružnost. „Neexistuje optimální načasovaní pro všechny,“ dodává. (zdroj: theguardian.com)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*