Mozková aktivita pacienta vykazovala delta vlny, jaké vznikají ve spánku. A to více než deset minut poté, co u něj lékaři potvrdili smrt na základě několika kritérií včetně nulového pulzu a nereagujících zornic.

„U jednoho z pacientů přetrvávaly jednotlivé pulzy delta vln i po odeznění tlukotu srdce a nulovém arteriálním tlaku krve,“ říká zpráva Univerzity Západního Ontaria v Kanadě z března 2017.

Lékaři zároveň zjistili, že smrt může u každého jednotlivce probíhat jinak. Mozková aktivita zaznamenaná pomocí EEG vykazovala jen málo podobností jak před smrtí, tak po ní.

„U všech pacientů jsme zaznamenali významný rozdíl. A sice v amplitudě EEG mezi 30 minutovým intervalem před poklesem krevního tlaku na nulu a 5 minutovým intervalem po něm,“ vysvětlují vědci.

Než začneme vyvozovat závěry, vědci jsou ohledně důsledků velmi opatrní. Je podle nich příliš brzy na to, abychom hovořili o vlivu na naši posmrtnou zkušenost. Zvlášť s ohledem na velikost vzorku, který představuje jen jediný člověk.

Jelikož biologické vysvětlení mozkové aktivity přetrvávající několik minut po srdeční zástavě chybí, výzkumníci připouštějí, že sken může být výsledkem nějaké chyby v průběhu záznamu.

Mozková aktivita po smrti je pro vědce záhadou

Neumějí však vysvětlit, o jaký druh chyby by se mohlo jednat. Lékařské přístroje totiž nevykazují žádné známky selhávání. Zdroj takové anomálie tedy nelze potvrdit – biologicky ani jinak.

„Předpokládat fyziologický základ u EEG aktivity, která se objeví s větším odstupem od ukončení krevního oběhu, je obtížné, píší vědci.

„Tyto vlnové pulzy proto mohou mít povahu lidské chyby, ačkoliv její zdroj nelze odhalit.“

Níže si můžete prohlédnout skeny čtyř pacientů zobrazujících v čase 0 okamžik klinické smrti, tedy moment zástavy srdce pár minut po odpojení pacienta od přístrojů.

V těchto skenech hledáme žlutě značenou mozkovou aktivitu. U třech pacientů tato aktivita ustala ještě před srdeční zástavou. U pacienta číslo 2 dokonce už 10 minut před klinickou smrtí.

Z nějakého důvodu však pacient číslo 4 vykazuje pulzy delta vln 10 minut a 38 sekund poté, co se jeho srdce zastavilo.

Pokud vás to frustruje, vítejte v podivném a nezmapovaném světě neurovědy, kde nikdo ve skutečnosti neví, co se vlastně děje.

S jistotou však můžeme říci, že v okamžiku smrti i po něm se mohou dít velmi podivné věci. Dokládají to dvě studie z roku 2016. Zjistily, že v mrtvém lidském těle je i několik dnů po smrti stále aktivní více než tisícovka genů.

Nebylo to však tím, že by ustávání jejich činnosti trvalo déle. Ve skutečnosti svou aktivitu od okamžiku klinické smrti ještě zintenzivnily.

Přínos podobných studií není v tom, že bychom posmrtné zkušenosti rozuměli lépe než dřív. Popsaná pozorování jsou podle vědců neprůkazná a postrádají biologická vysvětlení.

Umožňují nám však pochopit, že v souvislosti s průběhem smrti a způsobem, jakým ji zakoušejí lidé či zvířata, nám zbývá ještě mnoho otázek k zodpovězení. (zdroj: sciencealert.com)