Menstruační cyklus mění mozkové vlny

Studie zkoumala menstruační cyklus 20 žen ve věku 21-23 let za použití EEG k záznamu vzorců elektrické mozkové aktivity v takzvaném zrakovém kortexu.

Jeden sken mozku se odehrál během folikulární fáze, což je období od konce menstruace do začátku ovulace.

Druhý pak proběhl v půlce luteální fáze menstruačního cyklu, tedy prakticky těsně před menstruací.

Vědci zaznamenali vyšší frekvenci gama oscilace v luteální fázi, kdy jsou hodnoty progesteronu a estradiolu nejvyšší.

„Každý měsíc v průběhu přirozeného menstruačního cyklu hormony způsobují významné změny ve vývoji a funkci mozku. V této studii jsme našli způsob, jak změřit povahu těchto změn přesněji a pochopit jejich důsledky,“ řekla autorka studie Rachael Sumner z Aucklandské univerzity.

Většina dosavadního výzkumu dosud probíhala pouze na hlodavcích. Ačkoliv jsou i tyto poznatky velmi cenné, neodráží veškerou složitost lidského menstruačního cyklu.

„Náš výzkum také přispěje ke zjištění, že vědci musejí při zkoumání žen vzít v potaz i menstruační cyklus. Posunutá rovnováha útlumu a vybuzení mozkové kůry má zřejmě podstatný vliv na určitá měření, například měření mozkové oscilace,“ poznamenává badatelka.

Důsledky těchto zjištění jsou v tomto okamžiku nejasné. Poskytují však výchozí bod pro budoucí výzkum.

„Je důležité si uvědomit, že se nesnažíme interpretovat, zda menstruační cyklus ovlivňuje funkce mozku v té či oné fázi k lepšímu či horšímu. Říkáme jen, že jsou jiné,“ říká Sumner.

Menstruační cyklus velmi pozitivním způsobem ovlivňují přírodní prostředky, jako je maca a kotvičník. Premenstruační syndrom velmi zásadním způsobem uklidňuje polynéská Kava Kava.

Menstruační cyklus vyvolává poruchy

„Víme však, že menstruační cyklus vyvolává mnoho poruch a nemocí nebo je zhoršuje. Patří mezi ně premenstruační syndrom, závažnější premenstruační dysforická porucha a epilepsie. Mnoha ženám trpícím epilepsií menstruační cyklus v určitých momentech zhoršuje symptomy – říká se tomu katameniální epilepsie,“ vysvětluje vědkyně.

Tyto poruchy mají podle ní silné spojení s hormonálně vyvolanými změnami v elektrofyziologii mozku. „Myslím, že hodnota naší studie a použitých metod spočívá obzvláště v jejich uplatnění při budoucím výzkumu těchto poruch. Právě zde narážíme na limity pokusných zvířat, která nám toho moc neřeknou,“ podotýká výzkumnice.

V první řadě ji zajímá vývoj způsobů, jakými lze za pomoci neinvazivních technik, jako například EEG, měřit zdraví lidského mozku.

Menstruační cyklus představuje v chemii mozku zásadní změnu, která se opakuje v měsíčních intervalech. „Vzhledem k nedostatku neinvazivních technik se máme o jeho vlivu na lidský mozek ještě hodně co učit,“ myslí si badatelka.

„Víme, že tyto poruchy jsou složitější, než jen rozdílné hladiny hormonů,“ dodává Sumner. Věří, že v budoucnu bude možné využít model, pomocí něhož je možné popsat, jak hormony reagují s mozkem, čímž vyvolávají změny v mozkových vlnách.

Přispěje to k pochopení podrobnější dynamiky toho, jak mozek ve vzájemné reakci s hormony způsobuje specifické poruchy.

„Mám velký zájem především na porozumění, jak má fungovat zdravý menstruační cyklus. Doufám, že získané znalosti bude možné využít v dalším výzkumu neurologických poruch spojených s menstruačním cyklem,“ uzavírá Sumner. (zdroj: psypost.org)