Melatonin je proti migrénám lepší než toxické léky

Na serveru GreenMedInfo.com máme speciální výzkumnou sekci nazvanou „Superiority of Natural Substanes versus Drugs“ (Přírodní látky lepší než léčiva), které katalogizují výzkum National Library of Medicine (Národní knihovny léčiv) (pubmed.gov) a jasně dokazují, že určitá jídla, bylinky a dokonce terapeutické metody jako je akupunktura či jóga jsou oproti léčbě konvenčními léky lepší. Zatím vedeme záznamy o přesvědčivých řešeních doplňkové a alternativní medicíny lepších než konvenční léky pro 175 nemocí a výzkum pokračuje.

Nejnovějším přírůstkem do tohoto katalogu studií, který zahrnuje více než 7600 témat, která si můžete prostudovat na našem novém webu, je slibná nová studie publikovaná v časopise Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry, který srovnává melatonin – látku podobnou hormonu, jež byla poprvé objevena v šišince – s běžně předepisovaným lékem amitriptylinem, určeným k předcházení migrénovým záchvatům.

Studie s názvem „Randomizovaná klinická zkouška srovnávající 3 mg melatoninu, 25 mg amitriptylinu a placebo při prevenci migrény“ zjišťovala, zda může melatonin posloužit jako alternativa běžně předepisovaného léčiva amitriptylinu, které má nepříznivé vedlejší účinky omezující jeho použití.

REKLAMA

melatonin - Melatonin je proti migrénám lepší než toxické léky

Studie poukázala na to, že migréna je vysilující a chronické neurologické onemocnění, které postihuje okolo 12-20 % lidské populace. V současné době asi polovina postižených, kteří vyhledají lékařskou pomoc, na ni po čase rezignují kvůli vedlejším účinkům léčby konvenčními léky. Amitriptylin spouští širokou škálu fyzických a psychických poruch, z nichž některé mohou působit horší potíže, než samotná migréna:

neobvyklé myšlenky nebo chování
pocit na omdlení
bolest nebo tlak v hrudi, bolest se šíří do čelisti nebo ramene, nevolnost, pocení
bušení srdce nebo třes v hrudi
zmatenost, halucinace
křečovité záchvaty (konvulze)
bolestivé nebo obtížné močení
těžká zácpa
zvýšená tvorba podlitin, neobvyklé krácení, nebo
náhlá slabost nebo nevolnost, horečka, nachlazení, bolest v krku, bolesti v ústech, zarudlé nebo oteklé dásně, potíže s polykáním
zácpa, průjem
nevolnost, zvracení, žaludeční potíže
bolest v ústech, neobvyklé chutě, černý jazyk
změny tělesné hmotnosti nebo chuti k jídlu
méně močení, než je obvyklé
svědění, vyrážka
otok prsou (u mužů i žen)
snížená chuť na sex, impotence nebo potíže s dosažením orgasmu

Tato nová studie byla prováděna za použití náhodného, dvakrát zaslepeného a placebem kontrolovaného protokolu:

„Zahrnuti byli muži a ženy ve věku 18-65 let s migrénou včetně nebo bez aury, kteří zaznamenávali 2-8 záchvatů měsíčně. Po čtyřtýdenní fázi pro sběr referenčních údajů bylo 196 účastníkům náhodně přiděleno placebo, 25 mg amitriptylinu, nebo 3 mg melatoninu. 178 účastníků bralo zkoumané léčivo a všichni účastníci byli sledováni po 3 měsíce (12 týdnů). Primárním výsledkem byl počet dní s migrenózními záchvaty v poslednímu měsíci oproti jejich počtu v referenčním měsíci. Druhým výsledkem byl počet migrén, jejich intenzita, trvání a užívání analgetik. V jednotlivých skupinách se porovnávala také tolerance.

Výsledky byly shrnuty takto:

„Ve skupině s melatoninem došlo ke snížení četnosti vážných bolestí hlavy o 2,7 dnů s migrénou, o 2,2 dnů ve skupině s amiltriptylinem a o 1,1 den ve skupině s placebem. Melatonin významně snížil četnost bolestí hlavy v porovnání s placebem (p=0,009), ale nikoliv v porovnání s amitriptylinem (p=0,19). Melatonin byl lepší než amitriptylin v procentu pacientů s vyšším než 50% snížením četnosti migrén. Melatonin byl také lépe tolerován, než amitriptylin. Ve skupině užívající melatonin došlo k úbytku tělesné hmotnosti, k malému nárůstu došlo ve skupině s placebem a k významnému nárůstu ve skupině užívající amitriptylin.

Shrnutí autorů:

„3 mg melatoninu jsou jako prevence migrény lepší než placebo, jsou stejně efektivní jako 25 mg amitriptylinu a melatonin je tolerován lépe než amitriptylin.“

Diskuze

Nejen, že se ukázalo, že melatonin je při redukci četnosti bolestí hlavy stejně účinný jako léčivo amitriptylin, a to v mnohem menší dávce (3 mg oproti 25 mg), ale jak už bylo zmíněno výše, „melatonin byl lepší než amitriptylin v procentu pacientů s vyšším než 50% snížením četnosti migrén.“ Tento výsledek je o to významnější, když uvážíme, že melatonin je přírodní složka vznikající v lidském těle (v šišince) a je tedy nejspíš řádově bezpečnější, než syntetická xenobiotická chemikálie amitriptylin.

Když vezmeme v potaz, že neuropsychiatrické a fyziologické vedlejší účinky se obvykle objeví po užití konvenčního léčiva a tyto „vedlejší účinky“ jsou hlavním důvodem, proč jej lidé hledající pomoc se svými bolestmi přestávají užívat, zdá se být melatonin ideální přírodní alternativou.

Kromě toho zaznamenala skupina užívající melatonin významný váhový úbytek – tedy zcela opačný efekt, než amitriptylin, při jehož užívání je obvykle pozorován nárůst váhy. Studie o těchto zjištěních hovoří následovně:

„Melatonin byl tolerován lépe než amitriptylin a byl tolerován jako placebo. Ve skupině užívající melatonin byl zaznamenán úbytek tělesné hmotnosti oproti mírnému váhovému přírůstku ve skupině užívající placebo a významnému přírůstku ve skupině užívající amitriptylin. Jedná se o velmi důležité a původní zjištění, které si zaslouží zvláštní diskuzi.

V literatuře lze nalézt významné experimentální důkazy naznačující roli melatoninu při kontrole příjmu potravy, energetické rovnováhy a tělesné hmotnosti. Inhibiční účinek melatoninu při diferenciaci preadipocytů na adipocyty redukující počet buněk ve tkáni viscerální adipózy byl prokázán. Léčba melatoninem snížila nárůst tělesné hmotnosti, viscerální adipozitu (obezitu centrálního typu), hladinu triglyceridů v krvi a inzulínovou rezistenci v modelu vysoce kalorické diety uměle vyvolávající metabolický syndrom.

Stejně tak denní podávání melatoninu vedlo k redukci viscerálního tuku u myší středního věku a po léčbě melatoninem vykazovaly staré krysy úbytek váhy jemuž předcházel nárůst známek inzulinu v centrální nervové soustavě (CNS) a periferních tkáních. Navíc může mít melatonin přímý anorexigenický účinek, když redukuje hypotalamickou pro-opiomelanokortinovou genovou expresi. U starších zvířat melatonin a mírné cvičení vyvolalo snížení příjmu potravy spojené s redukcí tělesné hmotnosti a množstvím uložené viscerální adipózní tkáně.

Melatonin by se měl považovat za regulátor výdajové strany energetické rovnováhy, zvyšující výdej energie svou schopností přeměnit bílou adipózní tkáň na hnědou adipózní tkáň, čímž dojde ke zrychlení metabolismu. Snížení tělesné hmotnosti u pacientů léčených melatoninem je podle nám dostupných informací první ukázkou domnělého účinku melatoninu na snížení tělesné hmotnosti u lidí.“

Nižší úrovně melatoninu byly naměřeny u jedinců trpících migrénovými záchvaty, což může vysvětlovat, proč úprava tohoto nedostatku jeho suplementací může přinést zlepšení. Studie rozebírá další možné mechanismy, kterými melatonin dosahuje svého léčebného efektu.

„Mechanismus účinku melatoninu při prevenci migrény může spočívat v jednom z jeho efektů, mezi něž patří: stabilizace membrán, protizánětlivé vlastnosti, inhibice vyplavování dopaminu, modulace serotoninu, neuropřenos kyseliny gama-aminomáselné (GAMA) a glutamátu, eliminace toxických volných radikálů a cerebrovaskulární regulace.“

Studie nicméně varuje, že u některých pacientů může být melatonin kontraindikován:

„Melatonin také umocňuje opioidní analgetika, proto by měl být u pacientů užívajících nebo nadužívajících opiáty podáván s opatrností. Pacienti s cukrovkou a přecitlivělostí by měli být sledováni, neboť melatonin může snižovat krevní tlak a hladiny glukózy v krvi.

To nám říká, že melatonin je zcela zřejmě bezpečnější, než konvenční léky se svými interakčními a kontraindikačními profily, což autoři studie opakují ve shrnujících poznámkách:

„Vzhledem ke svému výhodnému profilu vedlejších účinků a efektivnosti by se melatonin mohl stát volbou pro pacienty preferující přírodní produkty nebo citlivé na jiná léčiva. Díky stejné úrovni efektivity jako mají ostatní způsoby léčby a nízkým nákladům, by se melatonin mohl stát hospodárnou léčbou.“

Zmínili také potřebu dalšího výzkumu k objasnění správného dávkování a způsobů aplikace melatoninu při migrénách a příbuzných stavech (komordibity):

„Bude třeba prozkoumat vliv rozdílných dávek melatoninu (nižších a vyšších) a jejich vliv na další typy migrén a komorbidit. V prevenci migrény by se mělo testovat využití dalších chronobiotických prostředků včetně melatoninových analogů. V budoucnu proběhnou další zkoušky na odlišné populaci a v jiných zemích.“ (zdroj: www.greenmedinfo.com)