Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers

Možná vám neuniklo vydání nového dokumentárního snímku The Game Changers s proveganským zaměřením, především na zdravotní a sportovní výživu. Osobně jsem neměl nikdy v úmyslu dokument shlédnout, dokud mi nebyl doslova předložen souhrou okolností. Moc na dokumenty nekoukám, přec je to komerční dokumentární film koncipovaný tak, aby trochu dramatickým způsobem zaujal velké množství lidí a proto vždy lze nějaké "nesrovnalosti v interpretaci" najít na snad každém dokumentárním filmu. Nicméně už když jsem na Game Changers koukal, tak jsem si byl jistý, že snímek vyvolá velmi rozporuplné reakce.

eshop energie života nabízí


AŠVAGANDA 50 g

přináší klid

129 Kč

DÝŇOVÁ SEMENA 500 g

odstraní záněty

139 Kč

GOTU KOLA FORTE

vyšší inteligence

799 Kč

MACA 100 tob.

vyladí hormony

349 Kč


Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers.
Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers. foto: Shutterstock
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Jednou z těch reakci očekávaně a docela obsáhle popsala trojice pánů ze vznešeně znějícího Institutu Moderní Výživy. Členové Institutu moderní výživy si velmi zakládají na pověsti bořičů mýtů, dezinformací a dezinterpretací ve výživě, přičemž sami se dopouští mnoha dezinterpretací, argumentačních faulů a tvoří tak možná ještě větší mýty pod pláštěm autority, než ty, které možná v dobré víře, boří.

Proto si myslím, že je nutné v jejich kritice vůči dokumentu, některá jejich tvrzení uvést na pravou míru. Svou kritiku Fikce vs. Fakta shrnuli do 4 základních bodů, ke kterým se postupně vyjádřím.

1. Rostlinná strava a vliv na sportovní výkon

a) Straw man

Ve výživě existuje jeden zaběhnutý mýtus, že na rostlinné stravě nelze podávat vrcholové sportovní výkony. Smyslem dokumentu Game Changers z pohledu sportovní výkonnosti je zbořit tento mýtus. Ano, lidé mohou podávat vrcholové výkony na rostlinné stravě a maso není nutnost, což nám dokument dokazuje postupným seznámením se sportovci na rostlinné stravě různého zaměření od vytrvalostních, rychlostních až po silové sporty.

Takhle to i dokument prezentuje v případě MMA zápasu Nate Diaz (Vegan) vs Conor McGregor. Už v průběhu přípravy se Conor McGregor posmíval svému oponentovi, že vlastně nemůže prohrát lev proti gazele a živil dál mýtus o nedostatečnosti rostlinné stravy i pro tak náročný sport, jako jsou zápasy MMA. Tímto přístupem a následnou prohrou si sám vykoledoval být příkladem v dokumentu.

Nejen v tomto bodě se pak Institut moderní výživy dopouští argumentačního faulu tzv. Straw man(1) nebo-li slaměný panák, kdy argumentuji na něco, co nebylo smyslem sdělení.

Takový argument pak sice vypadá na první pohled logicky, ale nemá žádnou validní hodnotu. Výtka dokumentu, že není zmíněn pozdější odvetný zápas s opačným výsledkem, je bezpředmětná. Správná argumentace by měla vždy směřovat na smysl sdělení, nikoliv na znění mimo kontext.

Protože Institut moderní výživy postavil svůj argument na chybném domnění, že na rostlinné stravě se staneme šampiony, tak i jejich vyvození v případě zápasu s opačným výsledkem není validní.

„Budeme tedy nyní obráceně snad připisovat každou prohru, kterou Nate Diaz v profesionální kariéře utrpěl, jako vítězství smíšené stravy nad veganstvím?“

b) Patrik Baboumian

Následně se Institut moderní výživy pouští do Patrika Baboumiana, že není nejsilnější muž na světě. Dokument však nikde nezmiňuje, že Patrik Baboumian je nejsilnější muž na světě, ale opakuje se vždy „Jeden z nejsilnějších mužů na světě“. Argument postavený na tom, že existují i silnější muži je tedy zcestný argumentační faul, vycházející z nepochopení smyslu sdělení, které v tomhle případě je, že rostlinná strava je vhodná i pro silové sporty. Každopádně výkony Patrika Baboumiana jsou jednoznačně pozoruhodné.

Oficiálně uznané světové rekordy Patrika Baboumiana:(2)
2012 World record beer keg lifting (150,2 kg)
2012 World record Front Hold 20 kg (1:26,14 Minuten)
2013 World record yoke-walk, 550,2 kg over 10 m in Toronto
2015 World record yoke-walk, 560 kg in 28 seconds

c) Gladiátoři

V dokumentu se zmiňuje informace, že gladiátoři starověkého Říma byli převážně vegetariáni. Osobně bych tomu tak velkou váhu nedával, tato informace je zmíněna spíše jako cesta poznání hlavního hrdiny filmu a začátek jeho úvah o rostlinné stravě.

Institut moderní výživy argumentuje, proč vlastně gladiátoři konzumovali vysokosacharidovou rostlinnou stravu:

„Tuto část studie autoři filmu vůbec nezmínili! V ní je totiž vysvětleno, že gladiátoři potřebovali být (zjednodušeně řečeno) tlustí, protože větší vrstva podkožního tuku v určité míře chránila nervová a cévní spojení v případě sečných poranění!“   

To je naprostý nesmysl postavený pouze na jednom názoru. Živočišná strava je mnohem více kalorická, než strava rostlinná. Lidé na rostlinné stravě nejsou otylejší než zbytek populace(3), ale právě naopak(4). Kdyby gladiátoři potřebovali větší míru podkožního tuku, neměli by spíše konzumovat živočišnou stravu?

Navíc žádná dobová vyobrazení gladiátorů nenaznačují, že by gladiátoři měli být „tlustší“

Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers.

Pozn. Mezi další mýty o gladiátorech v souvislosti s filmem se hodně šíří, že to byli vlastně otroci, jejichž život byl naprosto bezcenný a určený pouze pro pobavení. To je informace založená na Hollywoodských filmech, ale ve skutečnosti vycvičit gladiátora bylo velmi nákladné a zkušení gladiátoři měli obrovskou cenu. 

2. “Nejsme geneticky a anatomicky uzpůsobení ke konzumaci masa”, protože:

V dokumentu padne tvrzení v podání antropologa doktorky Christiny Warinner z institutu Maxe Plancka  lidé nemají žádnou specializovanou genetickou, anatomickou a fyziologickou adaptaci pro konzumování masa, naopak máme mnoho adaptací pro konzumování rostlin“

Nechci rozvádět diskuzi o tom, jestli je člověk všežravec nebo ne. Člověk má rozhodně pozoruhodnou schopnost přizpůsobení se a v rámci potravy přežívat v nepříznivých podmínkách na kde čem. Chci se v tomhle ohledu zaměřit pouze na použité argumenty ze strany Institutu moderní výživy, který svou argumentaci začíná tvrzením, že naši předci jedli maso a tak na něj musíme být přizpůsobeni.

„Byl snad “pračlověk” vystaven nějaké klamavé reklamě ze strany živočišného průmyslu? Když tedy člověk konzumuje celou svoji historii maso.“

Faktem totiž je, že naši předci, jako byl dávný Australopithecus, jedli cokoliv, když byla nouze, třeba i kůru ze stromu(5). Je totiž lepší sníst něco, nežli nic a zemřít hlady. Takže víme, že naši předci mimo jiné opravdu maso konzumovali. To nikdo nemůže rozporovat, ale to však ještě neznamená, že jsme na konzumaci masa adekvátně přizpůsobeni, stejně jako nejsme adekvátně přizpůsobeni na konzumaci kůry ze stromu.

Otázka v tomhle ohledu spíše je, jak často naši předci maso jedli?

Na základě analýzy fosilizovaných exkrementů našich předků hominidů v době paleolitu(6), naši předci měli ve stravě až astronomických 104g vlákniny(7). Tento fakt byl v odborných literaturách často zanedbáván.

Vláknina je dominantou rostlin a nenachází se v žádném živočišném produktu. Aktuální denní doporučená dávka vlákniny je 25g a valná většina lidí na běžném západním stravování této hodnoty nedosahuje. Vegan s velmi dobrým jídelníčkem běžně dosahuje kolem 60g vlákniny denně.

104g vlákniny je tedy velmi silně rostlinně založená strava

Vláknina je ale i velmi významným ukazatelem zdravé stravy. Na základě nedávné rozsáhlé meta-studie (Andrew Reynolds 2019)(8), která zahrnovala 4635 dospělých jedinců ve sledování dohromady téměř 135 miliónu lidských let, zjistila pozitivní vztah na zdraví a délku dožití s příjmem vlákniny. Podle studie denní příjem vlákniny nad doporučenou hodnotu vede k výraznému snížení výskytu kardiovaskulárních chorob, cukrovky 2. typu, kolonrektálního karcinomu a rakoviny prsu. Takže vláknina do našeho jídelníčku určitě patří.

Složení stravy našich předků se pak významně měnilo podle lokality a dostupných zdrojů potravy. Například některé kmeny byly na mase založeny víc, některé však vůbec. Každopádně rostlinná strava převládala vždy a tento trend se mezi Australopithecem a Paranthropusem neměnil, jak bylo prokázáno na základě analýzy dentálních isotopu.(9)

Na základě obdobné analýzy DNA získané z chrupu nalezených ostatku také víme, že zatímco někteří neandrtálci maso konzumovali, tak v jiné lokalitě maso nekonzumovali vůbec.(10) Takže není tak jednoduché s jistotou vyvracet informace uvedené ve filmu pouze na základě tvrzení, že naši předci maso jedli.

Pánové z Institutu moderní výživy se odkázali i na vývoj mozku s takovou jistotou, jako by u toho vývoje zrovna stáli.

Faktem však je, že nevíme s jistotou přesně, proč nám mozek začal růst.

Teorie o tom, že to způsobila konzumace masa je sice nejrozšířenější, avšak zdaleka nejslabší a je založená víceméně na časové shodě.

Lidský mozek je nejvíce energeticky náročná tkáň, kterou v těle máme. Spotřebovává až cca 20 % celkové tělesné energie. Pokud nám tedy mozek měl začít růst, musel mít výrazný přebytek energie. Mozek je však živen převážně glukózou (krevním cukrem) a maso žádný cukr neobsahuje.

Podle výzkumu glukogenese (tvorba cukru z tuků a bílkovin) je velmi neefektivní, samotný proces glukogenese spotřebovává energii a není tedy možné pokrýt energetické potřeby mozku(11)(12).

Konzumace rostlin, především škrobových, ve vývoji mozku sehrála kruciální roli(13). Rostliny také poskytly další pro mozek důležité látky, jako je kyselina listová a nebo nenasycené mastné kyseliny Omega 3.

Faktem je, že maso neobsahuje pro vývoj mozku nic, co by nešlo najít jinde ve stravě, včetně všech esenciálních aminokyselin(14).

Asi by nám teď vládly masožravé kočky, kdyby to bylo jen na mase.

Co tedy vedlo k vývoji mozku? Asi nejsilnější teorií je, ze zasadní roli ve vývoji mozku v průběhu naši evoluce sehrála konkrétní genetická mutace, ke které došlo před několika miliony let.(15)(16). Ale až tepelná úprava potravy umožnila lepší využití energie z rostlin (17)(18) a menší nutnost žvýkání potravy, což vedlo k ochabnutí žvýkacích svalů a uvolnění lebky z jejich sevření, což umožnilo expanzi lebeční dutiny.

Pozn. Nenasycené mastné kyseliny Omega3 jsou výhradně rostlinné tuky. Jediný důvod proč například rybí maso obsahuje Omega 3  je ten, že ta ryba konzumovala vodní rostliny a nebo jiné ryby, které konzumovaly vodní rostliny.

Tvrzení Institutu moderní výživy, že naši předci po celou dobu historie konzumovali maso, nemusí být ani z dalšího pohledu úplně pravdivé.  Historie našich předků hominidů od prvních negibonovitých by se dala datovat od období cca 7 mil. let p.n.l. Od té doby se fyziologie a trávení tak výrazně neměnilo až do dnešních let.

První archeologické známky o konzumaci masa pochází z období cca 1,8 – 2,6 mil. let p.n.l. Podle aktuálních shrnutých poznatku se domníváme, že obsah masa ve stravě tvořil celkově tak 3% (19) Podle lokality někde více, někde méně, tak jak jsme si vysvětlili výše. Maso však začali konzumovat pravidelně až v době neolitické, což je období cca 8 tisíc let p.n.l.

Výraznou většinu historie tedy naši předci maso vůbec nejedli.

Odkaz na Eskymáky

Inuité (neodborným názvem eskymo) konzumují především maso do dnes a jejich existence je na něm závislá po mnoho generací, jak správně Institut moderní výživy uvádí. Ano, ale i přes nižší BMI mají cca o 10 let nižší dožití(20), než zbytek okolní populace. A není to jen nedostatkem lékařské péče, jak by si mohl leckdo myslet, ale Inuité umírají na aterosklerózu(21) a umírali na ni i v minulosti(22). Inuité jsou jedinou skupinou lidí na světě, kterým přechod na standardní americký způsob stravování, který je obecně považován za velmi nezdravý, vyústil paradoxně ke zlepšení zdravotního stavu a snížení výskytu srdečních nemocí a oběhové soustavy. Proto ani tento argument k tomu, jak nám maso prospívá, není zcela vhodný.

Trichromatické vidění a šimpanzi loví pro maso

Podle Institutu moderní výživy jsou šimpanzi naši nejbližší příbuzní v živočišné říši, kteří s námi sdílí trichromatické (barevné) vidění a ze všech primátů jsou největší lovci a konzumenti masa.

To je vyloženě nepřesné tvrzení.

Strava divokých šimpanzů se skládá především z ovoce, zeleniny, semínek, ořechů a něco málo hmyzu.

Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers.

Když doktorka Jane Goodallová, nejznámější odbornice na výzkum šimpanzů poprvé v šedesátých letech minulého století objevila a zdokumentovala, že šimpanzi loví a jedí maso, byla to tak překvapující informace, která obletěla svět, že povstal mýtus o tom, že šimpanzi neustále loví a konzumují maso. Zvláštní, že Institut moderní výživy v poslání o boření mýtů staví své argumenty na mýtech.

Popravdě lovení a konzumovaní masa se u šimpanzů děje jen velmi ojediněle a týká se pouze některých tlup.

Například roční intenzivní pozorování stravovacích návyků šimpanzů v Ugandě v roce 2000 až 2001 nezjistilo žádnou konzumaci masa a žádného lovení.(23)

Mléko a estrogen

Tvrzení z dokumentu, že mléko obsahuje hormon estrogen se snaží Institut moderní výživy vyvrátit tím, že estrogen je obsažen pouze v mléce březích krav.

Kráva je ale savec a jako všichni savci (včetně člověka), musí být nejdříve březí, aby byla laktační.  V mléčném průmyslu to potom chodí tak, že aby produkce mléka byla stále efektivní, jsou krávy krátce po porodu znovu uměle oplodněny, aby se míra laktace nesnižovala. Je tedy téměř nemožné, abyste si koupili mléko, které není od březí krávy. Obdobným způsobem je to popsáno i ve studii, kterou ve svém článku sami citují.

Tento argument pak zakončují přirovnáním estrogenu k užívání anabolických steroidů a potřebě je používat injekčně.

Steroidní hormony (a tedy i estrogen) jsou navíc po své absorpci v lidském organismu rozštěpeny v játrech! Mimochodem to je např. důvod, proč sportovci užívající steroidy volí injekční cestu, která se játrům “vyhne”. “

Pánové z Institut moderní výživy jsou cvičenci se zalíbením ve fitness, takže v tomhle ohledu se jistě velmi vyznají, ale není třeba vysokých znalostí, aby bylo možné posoudit, že tento argument je trochu kostrbatý. V takovém podání bychom si mohli myslet, že se nemusíme bát orálního (ústního) podávání čehokoliv, protože to naše játra „odfiltrují“. Částečně to tak funguje. Naše játra například filtrují alkohol, ale proč tedy nemůžeme po požití alkoholu řídit automobil?

Injekční aplikace anabolických steroidů je účinnější a snižuje některé nepříznivé vedlejší účinky, to ale neznamená, že ústní podání androgenních anabolických steroidů je bez účinku. Ano, vstříknout si alkohol do žíly bude mít na opilost také účinnější vliv, než jej konzumovat ústně. My víme, že orální podání estrogenu může ovlivnit metabolismus(24)(25).

Estrogeny se navíc vážou na tuky, takže tučné mléčné potraviny mají vyšší koncentraci estrogenu, než ty odtučněné

V případě tučných mléčných výrobků stačí i jedna porce denně s negativním vlivem na zdraví(26)(27).

Existují různé estrogenové substance s různou schopností absorpce a potencí pro lidský organismus.  Tzv. 17Beta-estradiol je estrogenní samičí látka, která je nejen měřitelná v kravském mléce, ale je i pro nás vlastní. Tato látka estradiol je i základem pro estrogenovou léčbu, například pro ženy po menopauze, která se podává orálně(28) Měli by pánové z Institutu moderní výživy tedy těm ženám říci, že tu léčbu provádí zbytečně a měli by si raději píchat estrogen přímo do žil?

Strava má významný vliv na hladinu hormonů a konkrétně estrogenu v lidském těle(29). Proto třeba vegetariáni mají na základě výzkumu nižší hladinu estrogenu, než masojedlíci(30).

pozn. Exces hladiny estrogenu má vliv na celkovou hormonální balanci a má celou řadu zdravotních rizik, mezi které patří například vznik gynekomastie u mužů (zvětšení prsní žlázy), negativní ovlivnění plodnosti mužů i žen a vznik některých druhů rakoviny.  Tím se dá vysvětlit, že v oblastech světa, kde se mléko vůbec nekonzumuje se i tyto konkrétní druhy rakoviny téměř nevyskytují.

 „přímý důkaz adptace“

Závěrem tohoto bodu Institut moderní výživy tvrdí, že existuje přímý důkaz specializované adaptace ke konzumaci masa a živočišných potravin člověkem. Ten je podle nich založený na faktu, že lidé produkují „karnosinázu (zejména v trávicím traktu), což je enzym sloužící k trávení peptidu karnosinu, který v lidském organismu funguje jako poměrně důležitý antioxidant“.

Tady mohu alespoň částečně uznat, že se jedná dobrý poznatek, především proto, že přímo cílí na smysl sdělení, ačkoliv s ním nesouhlasím jako s argumentem, což vysvětlím následně.

Předně se v článku už neuvádí, že karnosin není esenciální nutrient a naše tělo si jej dokáže vyrobit podle potřeby syntézou z beta-alaninu a histidinu.

Lidé opravdu produkují karnosinázu, ale úplně stejně jako většina ostatních zvířat včetně například prasat, ovcí i ptáků, nikoliv však zejména v trávicím traktu jak je v článku chybně uvedeno, ale v mozku, játrech a ledvinách.

Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers.

Pouze malé množství bylo nalezeno v tenkém střevě. Avšak tak malé, že je to množství srovnatelné s množstvím, které se vyskytuje v lidských varlatech.(31) Je to tedy vyloženě důkaz lidské adaptace na konzumování masa? Argument bych na tom nestavěl, protože suplementace a navýšení karnosinu ve stravě nemá efektivní vliv pro navýšení množství karnosinu v těle. Rozdíl dělá navýšení především Beta-alaninu ve stravě, ze kterého se karnosin v lidském těle syntetizuje(32).

3. Zdravotní tvrzení o veganské stravě a citované studie

„Vegetariáni přijímají ještě o 70 % více bílkovin, než je průměrná denní potřeba.“ Toto tvrzení tvůrci filmu „potvrzují“ srovnávací infografikou a předloženou studií (Rizzo, et al., 2013), která tuto informaci ale VŮBEC NEOBSAHUJE! Průměrný celkový denní příjem bílkovin pozorovaných jedinců na smíšené stravě činil 75,8 g a u vegetariánů 72,3 g! Je tedy velkou neznámou, jak se těchto čísel autoři filmu dobrali

Tuto velkou neznámou bych tedy pánům rád vysvětlil.

Doporučená denní dávka bílkovin dle USDA je 0,8g na 1kg tělesné hmotnosti a nebo průměrně 46g denně pro průměrnou ženu a 56g pro průměrného muže. Dokument čerpá ze zmíněné studie Rizzo, et al., 2013(33) a hodnotu z horní naměřené hranice (viz tabulka).

Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers.

Takže nejen, že lidé na rostlinné stravě dosahují potřebné denní dávky bílkovin (průměrně 72,3 g), ale dokonce až 97,3 g což je o 70 % víc, než je doporučená minimální hodnota pro průměrného muže (56 g), přesně tak, jak uvádí dokument.

Uznávám, že v dokumentu tato informace působí trochu zaujatým způsobem, čímž se vracím zpět ke svému výroku v úvodu, že je to důvod, proč na dokumenty nekoukám. Je to jejich účel zaujmout diváka, dramatizovat a nacpat mnoho informací do omezeného času. Technicky vzato je ta informace ale správná.

Bílkoviny

Institut moderní výživy v tomto bodě zpochybňuje kompletní spektrum aminokyselin v rostlinách, což je další mýtus, na kterém staví.

Všechny rostliny mají kompletní spektrum všech esenciálních aminokyselin.

Ve studii „Plant proteins in relation to human protein and aminoacid nutrition“(34) již v roce 1994 potvrzují kompletní aminospektrum rostlinných zdrojů, které mohou splňovat fyziologické potřeby pro člověka a tvrzení „bílkoviny z různých rostlinných zdrojů musí být konzumovány společně ve jednom jídle, aby se dosáhlo vysoké nutriční hodnoty“ je klasifikováno jako „mýtus“ s dodatkem, že „proteiny nemusí být konzumovány najednou, mnohem důležitější je celodenní balance„.

U kvality bílkovin a tzv. PDCAAS skóre (Protein Digestibility Corrected Amino Acid Score) na škále 0 až 1 k přiřazeným potravinám, manipulativně porovnávají živočišné proteiny s vysokým skóre a rostlinné zdroje s nízkým skóre.

Institut moderní výživy vs. dokument Game Changers.

Přičemž třeba sójový protein má rovněž nejvyšší skóre 1,0. Běžné brambory 0,99 oproti třeba hovězímu masu se skóre 0,92(35), to už by ta tabulka nevypadala tak hezky.

Mýtus o bílkovinové nedostatečnosti vegetariánské a veganské stravy by měl skončit

Neexistuje žádná studie ani případ racionálního rostlinného stravování s dostatkem kalorií a zároveň nedostatkem bílkovin. Racionálního je myšleno tak, aby se lidé neživili jen cukrem, ale měli vyvážený jídelníček. Například ve studii (Benzie 2009)(36) měli dlouhodobí vegani víc naměřených bílkovin (albuminu) v krevním séru oproti klasickému stravování s masem i přesto, že jejich příjem bílkovin byl cca o 20% nižší.

Pozn. Albumin je jeden z hlavních proteinů v krvi. Tvoří až 60% všech proteinů v krevní plazmě.

Hodnocení kvality bílkovin ať už PDCAAS a nebo DIAAS (Digestible Indispensable Amino Acid Score) je vždy jen velmi orientační. DIAAS, který je obecně považován za přesnější, je založen na měření využitelnosti bílkovin u mladých prasat, kvůli podobné anatomii trávicího systému s člověkem.

Prase ale pořád není člověk

Navíc využitelnost aminokyselin je determinována na základě měření na konci tenkého střeva. Ale lidé mají schopnost syntetizovat a vstřebávat aminokyseliny i v tlustém střevě viz (Wielen 2017)(37).

Záleží pak na mnoha dalších faktorech, které hodnocení bílkovin nezohledňuje, jako jsou třeba kombinace různých potravin.  V neposlední řadě jsme každý jiný a z pohledu například střevní mikroflóry, která značně ovlivňuje trávení potravy a vstřebávání živin a její diverzita se mění na základě toho, co jíme. Takže například dlouhodobý vegan bude mít jinou diverzitu střevních flóry, než zarytý masojedlík(38). To je pozorovatelné třeba na konzumaci luštěnin, když si dáte fazole jednou za rok, tak pravděpodobně budete trpět vyšší plynatosti z důsledku nedokonalého trávení a třeba i s rizikem rychlejší stolice. Dlouhodobý vegan, jehož střevní mikroflóra je na luštěniny zvyklá, většinou nepozná žádnou anomálii.

Snad každý Vegetarián/Vegan nejednou v životě slyšel otázku na to, kde bere bílkoviny. Jestli chtějí v Institut moderní výživy bořit mýty, měli by začít právě tady.

Experiment s porovnáním zkumavek krve

V tomto bodě se Institut moderní výživy snaží zcela zanedbat rozdíly mezi tuky při pokusu o vysvětlení zakalení plazmy, které bylo v dokumentu demonstrováno.  Není totiž tuk jako tuk a každý tuk má rozdílný efekt na výsledný krevní lipidový profil, riziko vzniku kardiovaskulárních chorob (CVD) a funkci endotelu. Místo toho nesmyslně vymýšlí konspirační teorie o tom, že bylo vyobrazení v dokumentu zmanipulované nebo dezinterpretované.

IMV vs. dokument Game Changers.

Pod pojmem lipidy jsou souhrnně označovány různé tukové látky, jako například cholesterol a triglyceridy.

Jejich zvýšené hladiny se významně podílí na celkovém zdravotním stavu a rozvoji aterosklerózy. Například hladina LDL cholesterolu je velmi významným ukazatelem ohrožení nemocí oběhové soustavy. Ale ne všechny tuky se v organismu chovají stejně.

Mezi základní potravinové substance nejvíce ovlivňující lipidový profil v krevním séru patří:

  • Mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny: Jsou převážně rostlinné tuky, jejichž zdrojem jsou například avokádo, oříšky, slunečnicová semínka, olivy, atd.
  • Nasycené mastné kyseliny: ty se pak ještě dál dělí podle počtu uhlíkových vazeb s rozdílným vztahem na vznik CVD. Největším zdrojem jsou především živočišné potraviny, maso, mléko, vejce ale i palmový olej.
  • Transmatné kyseliny: jsou převážně uměle ztužené tuky. Není totiž rostlinný tuk, který by za tělesné teploty byl tuhý. To se ale špatně maže na chleba, takže se rostlinné tuky uměle stužují tzv. Hydrogenizují změnou vodíkové vazby. Tyto tuky patří mezi nejškodlivější aterogenní tuky a ve zdravém jídelníčku bychom se jim měli rozhodně vyhnout.
    Světová Zdravotnická Organizace (WHO) vydala v roce 2018 doporučení se těmto látkám v potravinách zcela vyhnout a v USA je jejich používání v potravinách zakázáno. Mezi zdroje patří všechny ztužené tuky, ale například maso obsahuje malé přirozené množství transmastných tuků, které jsou stejně škodlivé jako ty umělé na základě studie (Brouwer 2010)(39).
  • V neposlední řadě pak dietární cholesterol (ten co se konzumuje), který se nachází pouze v živočišných produktech (maso, mléko, vejce).

Základní vztah těchto substancí a vliv na hladinu krevního cholesterolu lze odvodit od tzv. Hegstedovy rovnice:

Δ Cholesterol (mg/dl) = 2.16ΔS − 1.65ΔP + 0.068ΔCmg/day
S = Nasycené mastné kyseliny (% z celkových kalorií)
P = Polynenasycené mastné kyseliny (% z celkových kalorií)
C = Dietární cholesterol.

Z rovnice vyplývá, že polynenasycené mastné kyseliny mají pozitivní vliv na hladinu cholesterolu v krvi, zatímco nasycené mastné kyseliny a dietární cholesterol naopak.

Tento vztah potvrzuje i studie (Robert Clarke 1997)(40) Izoklaorická výměna 60 % nasycených mastných kyselin za jiné poly/mono tuky a 60 % dietárního cholesterolu vede ke snížení celkového krevního cholesterolu o 0.8 mmol/l.

Toto je velmi zjednodušené a kromě i celkové kompozice makroživin v jídle, výchozí hladiny a genetických dispozic, se na tom podílí ještě několik dalších faktorů.

Ale když v dokumentu porovnávali vliv stravy na lipidové zakalení plazmy, nebyla v tom žádná konspirační teorie, ale zatímco polynenasycené mastné kyseliny v avokádu zlepšovaly tukový profil plazmy, tak nasycené mastné kyseliny a cholesterol jej zhoršilo.

Různé druhy tuků a jejich substituce ve stravě mají různý vliv

A to nejen na tukový profil v krvi, ale také na vznik aterosklerózy a výskyt CVD na základě všech hlavních zdravotnických organizací, včetně Americah Heart Asociation(41).

Zatímco rostlinné tuky se chovají protekčně, tak živočišné tuky přispívají ke zvýšení rizika CVD.

IMV vs. dokument Game Changers.
Zdroj: http://sphweb.bumc.bu.edu/otlt/MPH-Modules/PH/PH709_Heart/PH709_Heart8.html

Proto i velmi rozsáhlá meta-studie European Society of Cardiology 2017(42) zahrnující více než 2 miliony účastníků v celkovém pozorování 20 milionů lidských let, zohledňující genetické poznatky, epidemiologii i klinické studie, poskytuje dostatečně konzistentní data pro určení hladiny LDL cholesterolu jako kauzální pro vznik kardiovaskulárních příhod a aterosklerózy.

Vliv na sportovní výkon?

Jedna z věcí, kterou bych sám na dokumentu zkritizoval je nedostatečné zdůraznění, že největší vliv na sportovní výkonnost má především genetická výbava a tvrdý trénink. Film se snaží klást důraz na sportovní výkonnost jen z pohledu stravy a tak divák může dojít k mylnému pochopení, že trénink a genetické dispozice nejsou tak důležité. K mému zklamání s k tomuto tématu Institut moderní výživy nevyjadřuje.

Každopádně strava má vliv na sportovní výkon i regeneraci. Určitě se hůře provozuje nějaký fyzicky náročný sport, když máte snížený průtok krve v těle po konzumaci nasycených tuků, jak dokládá studie (Keogh 2005)(43) i u zdravé populace (Bui 2010)(44).

Svalová hmota

Institut moderní výživy ve své kritice uvádí, že v dokumentu je doslova řečeno, „Rostlinná strava je vhodnější pro budování svalové hmoty.

Nic takového se však v dokumentu netvrdí. Dívali se pánové z Institut moderní výživy na ten správný dokument?

Asi snad nejblíže je k tomu výrok kulturisty a celoživotního vegetariána a vegana od roku 2015, Nimae Delgada: „Nemám problém s budováním svalstva,“ což je stále daleko od výroku, který Institut moderní výživy uvádí ve své kritice.

Samotní tvůrci na svých stránkách také nic takového netvrdí „pokud jde o získávání síly a svalové hmoty, výzkumy srovnávající rostlinné a živočišné bílkoviny opakovaně ukazují, že dokud je spotřebováno správné množství aminokyselin, tak je zdroj irelevantní.“(45)

Kde tedy Institut moderní výživy vzali tento výrok je mi trochu záhadou.

Dezinterpretace však nekončí jen u tohoto výroku. Institut moderní výživy argumentují i na tézi, že „Plant-based dieta je dosud jediná, která snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.“ a dokládají, že i ostatní způsoby stravování dokáží snížit riziko CVD.

Což by byla pravda až na to, že tohle se v dokumentu opět netvrdí. Rostlinná strava je dosud jediná, která dokáže ZVRÁTIT kardiovaskulární choroby. Tedy je to jediná strava, která dokáže vyléčit již nemocné v pokročilém stádiu nemoci viz. publikované studie (Conor P Kerley 2018)(46) a (Esselstyn2017)(47).

4. Střet zájmu autorů dokumentu

V tomto bodě Institut moderní výživy kritizuje údajný střed zájmu autorů dokumentu s uvedeným příkladem:

Před pár týdny byla publikována studie, která zjistila, že současná zdravotní doporučení ohledně snížení konzumace masa (včetně toho červeného) jsou založena na slabých vědeckých důkazech (Johnston et al., 2019). Zdá se tedy, že obecně maso je v kontextu celkově zdravého životního stylu s dostatkem pohybu a optimálním příjmem zeleniny a ovoce naprosto v pořádku. V této studii, která přišla s těmito závěry, museli odborníci uvádět finanční a dokonce i intelektuální střet zájmů a pokud je měli, byli z panelu studie vyřazeni a nemohli tak o nutričních doporučeních vůbec rozhodovat. V této studii dokonce každý člen musel uvést, jak často konzumuje maso a vědci i přesto sklidili kritiku za to, že se rozhodování neúčastnil žádný vegan“

U studie, kterou ve svém článku zmiňují (Johnston2019)(48) byl následně prokázán finanční vztah na společnost, která se zabývá produkcí hovězího masa, který autoři zatajili, jak je zmíněno na Washingtonpost(49) a byla světovými autoritami kritizovaná ne proto, že na výzkumu se nepodílel žádný vegan, to je naprostá hloupost, ale protože výsledek studie je v rozporu s dosavadním výzkumem všech majoritních zdravotnických organizací po celém světě, jako jsou  American Heart Association, American Cancer Society nebo Světové zdravotnické organizace (WHO), která zapsala zpracované a červené maso do tabulky karcinogenních látek na základě rozsáhlého výzkumu(50).

Kritika je směřována především na špatně zvolenou metodiku(51). Studie přiděluje nejvyšší váhu krátkodobým studiím nebo studiím, které jsou spíše dotazníkem.

Kritika střetu zájmu tvůrců

Pokud by se autoři filmu měli řídit stejnými standardy, zřejmě by dokument vypadal úplně jinak ANEBO BY VŮBEC NEMOHL VZNIKNOUT! Když se totiž podíváme na střet zájmů hlavních protagonistů a tvůrců dokumentu The Game Changers, zjistíme celkem zajímavé informace, které bychom také měli brát v úvahu při hodnocení objektivity tohoto filmu:“

Domnívám se, že pánové z Institut moderní výživy pořádně nechápou, co to střet zájmu znamená. Kritizují pak jednotlivé hlavní protagonisty z dokumentu a mezi výtky uvádí i to, že jsou účastníci vegani. Veganství není náboženství a osobně myslím, že je úplně jedno jestli je autor vegan, slogan a nebo potápěč, důležité jsou obsažené informace.

Nicméně nemá cenu se vyjadřovat ke všem jednotlivým bodům, ale pro ukázku jejich kritika o údajném střetu zájmu na Dr. D. Ornishe:

Autor knihy „UnDo It!“, který prodává online programy založené na převážně rostlinné stravě, jenž mají zvrátit průběh chronických onemocnění jako je diabetes, srdeční onemocnění nebo rakovina prostaty.“

Dean Ornish je prezidentem a zakladatelem neziskového výzkumného ústavu preventivního lékařství v Kalifornii. Přední vědec s letitou klinickou praxí.  Autor několika průlomových studií o výživě a vlivu na zdraví, stárnutí a zvrácení chronických nemocí. Strava podle doktora Ornishe byla každoročně od roku 2011 podle US & World Report hodnocena na prvním místě pro zdraví srdce. Podle magazínu LIFE byl Ornish jmenován mezi 50 nejvlivnějších lidí naší generace. Byl Institutem International journal of adolescent medicine and health navržen na Nobelovu cenu(52).

Je to tedy střed zájmu, jak tvrdí Institut moderní výživy? A nebo se doktor Ornish živí svou prací? A myslím, že jestli někdo může někomu radit o zdravé stravě, tak je to zrovna dr. Ornish.

SHRNUTÍ a ZÁVĚR:

V kritice Institut moderní výživy vůči dokumentu se nachází mnoho nepravd, dezinterpretací a argumentačních faulů i těch menších, které jsem v tomto článku nezahrnul.

Ze strany Institutu moderní výživy jde cítit jasné zaujetí vůči rostlinnému stravování nejen v dané kritice, ale například i z jejich potřeby argumentovat proti pouhým ukázkám z filmu v podobě traileru a s úplnou absencí kritiky ostatních dokumentů o výživě.

Konfirmační zkreslení je možná způsobeno zálibou ve fitness a kulturistice členů Institutu moderní výživy, což je obvyklý jev zkreslující úhel pohledu na veganství a nedostatečnost rostlinné stravy. Konfirmační zkreslení pak podněcuje vyhledávání argumentů pro podporu své vize a odmítání argumentů, které jdou proti.

Použití některých zdrojů, jako je třeba (Johnston2019) považuji za „cherrypicking“ výběr zdroje, který se jim zrovna hodí.

Jejich přístup hodnotím za neprofesionální především z důvodu kritiky něčeho, čeho se sami dopouští a pokud se tento přístup nezlepší, tak bych nedoporučoval stránky Institut moderní výživy za relevantní zdroj informací.

Josef Špička, článek převzat s laskavým svolením soucitne.cz

Seznam zdrojů:

(1) Bezfaulu.net https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/utok/slameny-panak/

(2) Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Patrik_Baboumian

(3) Serena Tonstad 2009 Type of Vegetarian Diet, Body Weight, and Prevalence of Type 2 Diabetes doi: 10.2337/dc08-1886

(4) Y Wang and MA Beydoun 2009; Meat consumption is associated with obesity and central obesity among US adults doi: 10.1038/ijo.2009.45

(5) Amanda G. Henry 2011; The diet ofAustralopithecus sediba doi:10.1038/nature11185

(6) Topics in Dietary Fiber Research 1978 ISBN 978-1-4684-2481-2

(7) Kieran M. Tuohy 2009; Studying the Human Gut Microbiota in the Trans-Omics Era – Focus on Metagenomics and Metabonomics, PMID: 19442166 DOI: 10.2174/138161209788168182

(8) Andrew Reynolds 2019; Carbohydrate quality and human health: a series of systematic reviews and meta-analyses, doi.org/10.1016/S0140-6736(18)31809-9

(9) Peter S. Ungar 2011; The Diets of Early Hominins, DOI: 10.1126/science.1207701

(10) Laura S. Weyrich 2017; Neanderthal behaviour, diet, and disease inferred from ancient DNA in dental calculus https://www.nature.com/articles/nature21674

(11) Peter Schönfeld 1 and Georg Reiser 2013 Why does brain metabolism not favor burning of fatty acids to provide energy? – Reflections on disadvantages of the use of free fatty acids as fuel for brain. doi: 10.1038/jcbfm.2013.128

(12) 2001; In Silico Evidence for Gluconeogenesis from Fatty Acids in Humans doi.org/10.1371/journal.pcbi.1002116

(13) Karen Hardy 2015; THE IMPORTANCE OF DIETARY CARBOHYDRATE IN HUMAN EVOLUTION, PMID: 26591850 DOI: 10.1086/682587

(14) McDougall 2002; Plant Foods Have a Complete Amino Acid Composition, doi: 10.1161/01.CIR.0000018905.97677.1F

(15) Byoung-il Bae 2015; Genetic Changes Shaping the Human Brain, doi: 10.1016/j.devcel.2015.01.035

(16) Ikuo K. Suzuki 2018; Human-Specific NOTCH2NL Genes Expand Cortical Neurogenesis through Delta/Notch Regulation, DOI:https://doi.org/10.1016/j.cell.2018.03.067

(17) Rachael Moeller Gorman 2008; Cooking Up Bigger Brains https://www.scientificamerican.com/article/cooking-up-bigger-brains/

(18) Wrangham 2010; Human Adaptation to the Control of Fire, DOI 10.1002/evan.20275

(19) Hima J. Challa 2019; Paleolithic Diet Bookshelf ID: NBK482457PMID: 29494064

(20) Wilkins R 2008; Life expectancy in the Inuit-inhabited areas of Canada, 1989 to 2003. PMID: 18457208

(21) Bjerregaard 2003; Low incidence of cardiovascular disease among the Inuit–what is the evidence? DOI: 10.1016/s0021-9150(02)00364-7

(22) 2019; 500-Year-Old Greenland Mummies Had Heart Disease, Scans Show https://www.livescience.com/64594-greenland-mummies-heart-disease.html

(23) MnasonTweheyo 2004; Chimpanzee diet and habitat selection in the Budongo Forest Reserve, Uganda, doi.org/10.1016/j.foreco.2003.07.028

(24) Wise 2011; Are oral contraceptives a significant contributor to the estrogenicity of drinking water? DOI: 10.1021/es1014482

(25) Aksglaede 2006; The sensitivity of the child to sex steroids: possible impact of exogenous estrogens. DOI: 10.1093/humupd/dml018

(26) Kroenke 2013; High- and Low-Fat Dairy Intake, Recurrence, and Mortality After Breast Cancer Diagnosis. doi.org/10.1093/jnci/djt027

(27) MALEKINEJAD 2015; Hormones in Dairy Foods and Their Impact on Public Health – A Narrative Review Article. PMID: 26258087 ; PMCID: PMC4524299

(28) Rogerio 2018; A17b-Estradiol–Progesterone Oral Capsulefor Vasomotor Symptoms inPostmenopausal Women, DOI: 10.1097/AOG.0000000000002645

(29) Harmon 2014; Oestrogen levels in serum and urine of premenopausal women eating low and high amounts of meat. doi: 10.1017/S1368980013002553

(30) Goldin 1982; Estrogen excretion patterns and plasma levels in vegetarian and omnivorous women. DOI:10.1056/NEJM198212163072502

(31) CNDP1 carnosine dipeptidase 1 [ Homo sapiens (human) ] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/gene/84735

(32) Alyssa N. Varanoske 2019; Effects of β-Alanine Supplementation and Intramuscular Carnosine Content on Exercise Performance and Health. doi.org/10.1016/B978-0-12-813922-6.00028-X

(33) Rizzo 2013; Nutrient Profiles of Vegetarian and NonvegetarianDietary Patterns, doi.org/10.1016/j.jand.2013.06.349

(34) Vermon 1994; Plant proteins in relation to human protein and aminoacid nutrition. doi: 10.1093/ajcn/59.5.1203S.

(35) Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Protein_Digestibility_Corrected_Amino_Acid…

(36) Benzie 2009; Biomarkers in Long Term Vegetarian Diets, doi.org/10.1016/S0065-2423(09)47007-0

(37) Wielen 2017; Review Amino Acid Absorptioni n theLarge Intestine of Humans and Porcine Models, doi.org/10.3945/jn.117.248187

(38) Glick-Bauer 2014; The Health Advantage of a Vegan Diet: Exploring the Gut Microbiota Connection, doi:10.3390/nu6114822

(39) Brouwer 2010; Effect of Animal and Industrial Trans Fatty Acids on HDL and LDL Cholesterol Levels in Humans – A Quantitative Review. doi:10.1371/journal.pone.0009434

(40) Robert Clarke 1997; Dietary lipids and blood cholesterol: quantitative meta-analysis of metabolic ward studies, DOI:10.1136/bmj.314.7074.112

(41) Sacks 2017; Dietary Fats and Cardiovascular Disease: A Presidential Advisory From the American Heart Association, doi.org/10.1161/CIR.0000000000000510

(42) Ference 2017; Low-density lipoproteins cause atherosclerotic cardiovascular disease. 1. Evidence from genetic, epidemiologic, and clinical studies. A consensus statement from the European Atherosclerosis Society Consensus Panel, doi:10.1093/eurheartj/ehx144

(43) Keogh 2005; Flow-Mediated Dilatation Is Impaired by a High–SaturatedFat Diet but Not by a High-Carbohydrate Diet, DOI: 10.1161/01.ATV.0000163185.28245.a1

(44) Bui 2010; Acute effect of a single high-fat meal on forearm blood flow, blood pressure and heart rate in healthy male Asians and Caucasians: a pilot study. PMID: 20578534

(45) Game Changers FAQ: https://gamechangersmovie.com/faqs/

(46) Conor P Kerley 2018; A Review of Plant-based Diets to Prevent and Treat Heart Failure, doi.org/10.15420/cfr.2018:1:1

(47) Esselstyn2017; A way to reverse CAD? PMID: 25198208

(48) Johnston 2019; Unprocessed red meat and processed meat consumption: dietary guideline recommendations from the nutritional recommendations (NutriRECS) consortium, DOI: 10.7326/M19-1621

(49) Washingtonpost https://www.washingtonpost.com/business/2019/10/14/research-group-that-d…

(50) WHO https://www.who.int/features/qa/cancer-red-meat/en/

(51) NPR.org; https://www.npr.org/sections/thesalt/2019/09/30/765722916/no-need-to-cut…

(52) IJAMH 2012; Dean Ornish should receive the Nobel prize in medicine, DOI: 10.1515/ijamh.2012.014


ANGIOSMIN H 60 tablet

na křečové žíly

349 Kč

MERUŇKOVÁ JÁDRA 50 g

dodají vitamin B17

49 Kč

MUAY KRÉM 100 g

odstraní bolest

199 Kč

MANDLE NATURAL 250 g

doplní nutné živiny

129 Kč


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*