Divné obrazy se vám líbí? Poděkujte mozku

V očích mnoha lidí nejsou zvláštní obrazy Marka Rothka ničím víc než pruhy barvy. Přesto mu vynesly téměř 100 milionů dolarů. Pokřivené tváře od Pabla Picassa zase některé lidi fascinují a jiné děsí.

eshop energie života nabízí


BRAHMI 100 tob.

přetaktuje váš mozek

399 Kč

BRAHMI FORTE 100 tob.

přetaktuje mozek

799 Kč

BRAHMI 20% 20g

přetaktuje mozek

199 Kč

NEURON plus

přetaktuje váš mozek

999 Kč


Divné obrazy se vám líbí? Poděkujte mozku.
Divné obrazy se vám líbí? Poděkujte mozku. foto: Shutterstock
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Proč se naše vnímání krásy tolik liší? Odpověď může být v našich mozkových sítích. Výzkumníci nyní vyvinuli algoritmus, jenž předpovídá umělecký vkus analýzou způsobu, jakým mozek štěpí vizuální informaci a rozhoduje se, zda je obraz “hezký”. Jejich zjištění poprvé ukazují, jak se při hodnocení umění v našich myslích propojují osobité prvky obrazu s našim úsudkem.

Většina lidí – včetně vědců – považuje umělecký vkus za velmi širokou oblast, říká Anjan Chatterjee, neurolog a kognitivní neurovědec na Pennsylvánské univerzitě, který se studie nezúčastnil.

Umění rozděluje společnost

Mnoho preferencí má kořeny v biologii. Například sladká jídla nám pomáhají přežít. A lidé mají tendenci sdílet podobné standardy krásy, pokud jde o lidské tváře a krajiny. Ale pokud jde o umění, „zdá se, že nám záleží na relativně různých věcech, na nichž nám zřejmě záleží a kterým přisuzujeme hodnotu,“ říká Chatterjee.

Aby zjistili, jak mozek vytváří hodnotové úsudky o umění, požádali nejprve výpočetní neurovědec Kiyohito Iigaya a jeho kolegové z Kalifornského technologického institutu na webu crowdsourcingu Amazon Mechanical Turk o více než 1300 dobrovolníků, kteří měli ohodnotit výběr 825 obrazů čtyř západních žánrů včetně impresionismu, kubismu, abstraktního umění a plošné malby.

Všem dobrovolníkům bylo přes 18 let, ale výzkumníci nespecifikovali jejich obeznámenost s uměním ani jejich etnický nebo národnostní původ.

Vědci úspěšně použili algoritmus

S použitím algoritmu, který pomáhá odhalit vzorce spojení mezi datovými body, výzkumníci zjistili, že obrazy, které upřednostňovala určitá skupina lidí, sdílely jisté vizuální charakteristiky. Všechny tyto charakteristiky spadaly do dvou kategorií. “Nízkoúrovňové” charakteristiky jako kontrast a odstín plynuly ze samotné podstaty obrazu. “Vysokoúrovňové” charakteristiky jako emoce, jež obrazy vyvolávaly, vyžadovaly lidskou interpretaci.

Jakmile byl algoritmus vytrénovaný, dokázal analyzovat tyto charakteristiky u nových obrazů a přesně předpovídat, která díla se budou někomu líbit, oznámili vědci tento měsíc v předtisku serveru bioRxiv.

Algoritmus také správně rozdělil obrazy do kategorií, jež odpovídaly charakteristikám obrazů a preferencím dobrovolníků, a to napříč uměleckými žánry i v jejich rámci.

Lidé měli sklony shromažďovat se do tří skupin: jedné se líbily konkrétní a čisté obrazy, další dávala přednost dynamickým obrazům a třetí preferovala abstraktní umění. Algoritmus však dokázal předpovědět specifické preference jednotlivců i v rámci těchto žánrů.

Mozek vyhodnocuje mix podstaty obrazu s emocemi, které vyvolává

Výzkumníci pak tento experiment zopakovali se šesti dobrovolníky. Každému z nich postupně ukázali 1000 obrazů, přičemž skenovali jejich mozek funkční magnetickou rezonancí. Snímky ukázaly, že vizuální kortex – část mozku, která zpracovává informace z očí – byla aktivní způsobem, který naznačuje, že došlo k propojení informací na nízké úrovni s charakteristikami vysoké úrovně, říká Iigaya.

Výsledná informace se pak předává do mozkových oblastí zodpovědných za hodnotové úsudky. To člověku umožňuje vytvořit si na obraz povšechný názor, dodává Iigaya.

Nakonec vědci ukázali soubor 716 fotografií jiné skupině 382 dobrovolníků z Mechanical Turk, aby zjistili, zda tento proces proběhne s jinými druhy obrázků stejně. Algoritmus byl v předpovídání preferencí jednotlivců stejně úspěšný.

Předpověď vycházela z předchozího hodnocení fotografií těmito dobrovolníky a z charakteristik jako je kontrast a pohyb. Podle Iygaiy to naznačuje, že faktory přispívající k tomu, zda se někomu obraz líbí, jsou univerzální.

Proč se umělecký vkus tak liší?

Využití mozkového snímkování při něčem tak nejednoznačném, je velmi ambiciózní, říká Lesley Fellows, neurolog z McGill University, který studuje neurální základ hodnotových úsudků. “Víme toho hodně o tom, jak mozek vykonává činnost” jako je rozhodování se o koupi uměleckého díla nebo koukání na něj, říká. Avšak proč tyto věci děláme, tomu rozumíme už podstatně méně. “Slovíčko “proč” je opravdu stěžejní.”

Iigaya uznává, že vzorek byl příliš malý a nebyl dostatečně reprezentativní, aby bylo možné  vztáhnout výsledky obecně.

Umělecké preference mohou být také ovlivněny faktory jako je věk, úroveň vzdělání a kultura. Chatterjee ale tvrdí, že mozkové dráhy jsou nejspíš podobné, i když se umělecký vkus výrazně liší. “Neznáme celý příběh, jen jeho malou část, kterou umíme vysvětlit,” říká Iigaya. (zdroj: sciencemag.org)


BRAHMI 50% 20g

přetaktuje váš mozek

299 Kč

BRAHMI 20% 20g

přetaktuje mozek

199 Kč

NEURON plus

přetaktuje váš mozek

999 Kč

ZLATÉ KAPKY

přetaktuje váš mozek

1491 Kč


1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*