Bakterie způsobující nemoc dásní může uspíšit Alzheimera

Soukromě sponzorovaná studie potvrdila, že bakterie způsobující onemocnění dásní se zároveň nacházejí v mozku lidí s Alzheimerem. Studie zároveň zjistila, že u myší zmíněné bakterie spouštějí změny typické pro tuto chorobu.

Provokativní zjištění jsou poslední v řadě výzkumů, naznačujících že mikrobiální infekce mohou hrát roli při vzniku Alzheimerovy choroby. Avšak dokonce někteří z vědců, kteří podporují tento kdysi ojedinělý názor, nejsou zcela přesvědčeni o tom, že za vznikem Alzheimerovy choroby stojí Porphyromonas gingivalis, druh bakterie zmíněný v této nové studii.

“Zcela souhlasím s myšlenkou, že tento mikrob může ke vzniku nemoci přispívat. Už jsem však méně přesvědčený, že ji způsobuje,” říká neurobiolog Robert Moir z Massachusettské obecné nemocnice v Bostonu (MGH) přidružené k Harvardské univerzitě. Jeho práce naznačuje, že β-amyloidní protein, který vytváří v mozcích pacientů s Alzheimerem plaky, je obrannou reakcí na mikrobiální útočníky.

Novou studii publikovanou v časopise Science Advances, sponzoroval biotechnologický startup Cortexyme Inc. z jižního San Francisca v Kalifornii. Jeho spoluzakladatel Stephen Dominy je psychiatr, který byl v 90. letech fascinovaný myšlenkou, že Alzheimerova choroba by mohla mít infekční příčinu.

Toho času léčil lidi s HIV na Univerzitě v Kalifornii v San Franciscu. Někteří z nich trpěli demencí spojenou s HIV, kterou se však podařilo vyřešit podáváním antivirotik. Dominy spustil vedlejší projekt, v jehož rámci hledal P. gingivalis v mozkové tkáni zesnulých pacientů s Alzheimerem. Když při této práci skutečně našel jisté stopy, založil společnost s podnikatelem Casey Lynchem, který studoval Alzheimerovu chorobu už jako postgraduální student.

Bakterie se nachází v mozku zemřelých pacientů s Alzheimerem

Tým Cortexyme ve spolupráci s laboratořemi v Evropě, Spojených Státech, na Novém Zélandě a v Austrálii potvrdil dřívější zprávy, že P. gingivalis lze nalézt mozku zesnulých pacientů s Alzheimerem. Zároveň zaznamenali DNA tohoto mikroba v mozkomíšním moku žijících pacientů.

U více než 90 % z více než 50 vzorků mozků s Alzheimerem zároveň zpozorovali toxické enzymy produkované touto bakterií zvané gingipain. Mozky s vyšším výskytem gingipain obsahovaly větší množství proteinů tau a ubikvitinu.

Dokonce i mozky zhruba 50 zesnulých starých lidí vybraných jako kontrolní jedinci, kteří zjevně demencí netrpěli, měly často určité nižší úrovně jak gingipain, tak proteinů naznačujících patologii Alzheimera. Takový raný výskyt je důležitý, říká Lynch, protože “byste to tam očekávali ještě před nástupem symptomů.”

Aby zjistil, zda tato bakterie způsobuje Alzheimerovu chorobu, zanášel výzkumný tým každý druhý den bakterii P. gingivalis do dásní zdravých myší po dobu 6 měsíců za účelem vyvolání infekce.

Později tuto bakterii zaznamenali v mozcích myší spolu s umírajícími neurony a vyššími než normálními úrovněmi β-amyloidních proteinů. V laboratorní misce pak enzym gingipain – jehož úkolem je porcovat proteiny – poškozoval tau, běžný mozkový protein. Ten vytváří u lidí s Alzheimerem spletence. V mozku může poškození tohoto proteinu uspíšit utváření spletenců.  

Lék zabral lépe než běžná antibiotika

Když byl myším podán lék, který enzym gingipain váže, vyčistilo to P. gingivalis z mozku lépe než běžná antibiotika a redukovalo produkci β-amyloidů a následnou neurodegeneraci. Cílení na gingipain nejspíše funguje tak, že se přeruší přísun živin a dalších molekul, kterými enzym zásobuje tuto bakterii, říká Dominy. V počátečních testech na lidských dobrovolnících se podobný lék zdál být bezpečný. U devíti účastníků s Alzheimerem se projevily známky zlepšeného vnímání, tvrdí společnost. Později v roce 2019 se plánuje rozsáhlejší studie.

Ačkoliv studie odkazuje na “důkaz kauzality”, Dominy zachází ještě o krok dále. Říká, že experimenty naznačují, že “P. gingivalis způsobuje Alzheimerovu chorobu.” Spolu s Lynchem poznamenávají, že studie uveřejněná v časopise PLOS ONE v říjnu 2018 týmem z Univerzity v Illinois v Chicagu také zjistila, že ústní infekce bakterií P. gingivalis může u myší způsobit hromadění amyloidních plaků a neurodegeneraci.

Studie Cortexyme je “největší dosavadní studií” cílenou na nalezení P. gingivalis v mozku pacientů s Alzheimerem. Její přístup je zjevně zcela komplexní,” říká neurolog James Noble z Columbia University, který studoval spojení mezi periodontální chorobou a Alzheimerem. “Jsou to zvláštní myšlenky, ale zdá se, že mají jistý potenciál.”

Mozky pacientů obsahovaly i jiné patogeny

U lidí s Alzheimerem byly nalezeny i jiné patogeny včetně bakterií spirochet způsobujících lymskou boreliózu a některých herpesvirů. Moir a Rudolph Tanzi z MGH ukázali, že β-amyloidy v mozku zdá se chrání myši před bakteriálními a virovými infekcemi uvězněním útočníků. Nadměrné množství této obranné reakce na patogeny však může spustit hromadění amyloidních plaků, které jsou pro Alzheimera příznačné, předpokládají.

Moir má za to, že P. gingivalis je nejspíš jedním z patogenů, které přispívají k nárůstu β-amyloidů a nervovému zánětu. Je však skeptický k myšlence, že tato bakterie nebo její toxin Alzheimera přímo způsobují. Je to částečně proto, že jiné nedávné studie, které prozkoumaly souvislost s periodontální nemocí, ji u lidí s Alzheimerovou chorobou vždy nenašly.

Howard Fillit, neurovědec a vedoucí neziskovky Nadace pro objev léku na Alzheimera v New Yorku je o poznání víc nadšený. “Provedli množství různých experimentů, aby ukázali, že výzkum léčiv na Alzheimera by se měl zaměřit na gingipais,” Myslím, že stojí za to vydat se tímto směrem a jsem rád, že jsou ve stádiu klinických zkoušek.”

Pokud se tato zjištění potvrdí, znamená to, že každý s onemocněním dásní onemocní Alzheimerem? Ne nutně. Avšak pokud zdraví lidé chtějí zůstat v bezpečí a potenciálně snížit riziko, říká Noble, “hlavním závěrem, který máme je: čistěte si zuby kartáčkem i nití.” (zdroj: sciencemag.org)