Jako vždy se jedná o jakýsi model z určitého úhlu pohledu a z určité úrovně poznání. V daném případě se jedná o druhou úroveň poznání. Každý takový model je vždy zjednodušující a tím i do […]
O Atlantidě bylo už napsáno tolik textů, že to vypadá, že se už vlastně nic nového nedá napsat. Atlantida mě zajímala odedávna a v jisté době jsem přečetl vše, co se dalo a stále alespoň projdu vše, co zahlédnu. To se odehrálo už v době, kdy jsem ještě nic netušil o svých inkarnacích v Atlantidě. Můj první vážný kontakt s Atlantidou byl díky televizi a její adaptaci díla Vítězslava Nezvala "Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou" v roce 1977. Zvláštní na tom bylo to, že mě vůbec nenapadlo, že se jedná "jen" o báji a ne o skutečnou existenci Atlantidy. […]
Dalším krokem na naší cestě je tedy navázat spojení s purpurovou hvězdou duše, jejíž energie proniká do tyrkysové oblasti centra ananda-khanda, začíná toto centrum aktivovat a odsud pak směřuje do středu našeho těla. C.G. Jung nazval tento proces "individuací". Jedná se o tvůrčí proces vedoucí od podvědomého nevědomí směrem k vědomějšímu kolektivnímu vědomí. Výsledkem je pak synchronicita, plnost bytí v přítomnosti, přicházející jako důsledek našeho uzemnění, důsledek plného přijetí bytí na Zemi. […]
Představme si Zemi jako bytost, která má svůj vlastní osud, která se sama vyvíjí a je také spojená s námi a s naší evolucí. Možná jsme zde i proto, abychom splatili svůj dluh vůči ní vzniklý v dobách, kdy na ni byl náš vývoj plně odkázaný, neboť naše planeta se dnes nachází v kritickém bodě své vlastní evoluce. Země je světelná bytost s vlastním energetickým polem. V jejím středu je světelný zdroj, kolem něhož se opět rozprostírá energetické pole. Jedná se o složitou energetickou soustavu nazývanou "planetární mřížka", která má mnoho aspektů a mnoho částí. Jednou z nich je i soustava platónských těles. Jakmile se tedy hvězda země s tímto systémem spojí, spojí se i s centrem planetární bytosti. […]
Na začátku jsme byli tři v jednom. Vědomí existovalo jako hvězda duše, inkarnační hvězda a hvězda země, obklopená zářivým barevným polem představující barvu naší duše (nebo také paprsek naší duše). Na začátku procesu inkarnace, v okamžiku, kdy se vědomí spojí s prvotní buňkou, se hvězda země oddělí. Není pevně spojená s naší inkarnační hvězdou, nebot‘ řada našich životů neprobíhá na planetě Zemi. Možná jsme měli inkarnace i na jiných planetách, v jiných solárních nebo hvězdných soustavách, z nichž každá má určitou specifickou energii, která se v okamžiku, kdy máme na dané planetě prožít svůj život, stane součástí našeho osudu. […]
K hlavním energetickým centrům člověka se vztahuje osm základních barev:
červená (1), oranžová (2), žlutá (3), zelená (4), modrá (5), královská modř (6), fialová (7) a purpurová (8). Velmi důležitou část tohoto energetického obrazce tvoří také zlatá barva, kterou nacházíme mezi druhým a třetím energetickým centrem, nazývaným někdy "dvaapůltým" centrem (2 1/2). Této oblasti, která v sobě ukrývá inkarnační hvězdu, říkáme pravá aura. Podobá se zářícímu diamantu v centru naší bytosti. […]
Copyright © 2023 Eta Carina Nebula z.s.
