Jak uvádí americký botanik Stephen Harrod Buhner v knize Bylinná piva, pampelišky obsahují výrazné množství železa, manganu, fosforu, proteinů, hliníku, vitaminu A, chromu, kobaltu, hořčíku, niacinu, draslíku, riboflavinu, křemíku, sodíku, cínu, zinku a vitaminu C.
Představují velmi dobrý zdroj křemíku (na nehty) a boru, který pomáhá tělu udržet vápník a zvyšuje hladinu estrogenů v krvi. Pampeliška je rovněž bohatá na vápník, což z ní dělá účinný prostředek při léčbě potíží při menopauze a osteoporóze.
Na játra, žlučník, plíce…
Čistí krev od toxinů a odpadních látek. Kořen působí dobře na játra, listy zase silně odvodňují. Několik studií na sobě nezávisle potvrdilo skutečnost, že kořen napravuje chronické jaterní obtíže, účinně působí proti žloutence, léčí zvětšená játra a odstraňuje zažívací potíže vyvolané nedostatečnou produkcí žluči.
Dále tato bylina omezuje záněty žlučovodů a tvorbu žlučových kamenů. Několik klinických studií navíc prokázalo i účinnost pampelišek v boji se zápalem plic, bronchitidou a infekcemi horních cest dýchacích. Mnozí bylináři považují čaj z pampelišek za uklidňující. Pampelišky mají dále schopnost bojovat s usazováním kyseliny močové a jsou tudíž efektivní i při léčbě dny.
Pampelišky jsou hořké podobně jako chmel a podporují trávení. Jejich listy představují nejen jedno z nejlepších diuretik, ale obsahují navíc i množství draslíku. Časté močení z těla vyplavuje draslík, a proto mnozí lékaři společně s diuretiky předepisují i léky, doplňující draslík. Pampeliškové listy samy doplní všechen draslík, který se vlivem diuretických účinků z těla vyplaví.
Domácí pampeliškové pivo? Proč ne
Sušené listy pampelišek se v minulosti přidávaly do mnoha nápojů, určených ke zlepšení trávení či posílení organismu, a do bylinných piv.
Pampeliškové si můžete udělat i doma v kuchyni. Potřebujete k tomu:
- 2 kg ječmenného sladového výtažku
- 70 gramů granulovaného chmele, například žateckého Premiantu
- větší mísu čerstvě nasbíraných pampeliškových květů i s listy
- pivovarské kvasnice
Postup: dáte vařit ve větším nerezovém hrnci cca 5 litrů pramenité vody, ideálně z lesní studánky (vodovodní silně nedoporučuji kvůli vysokému obsahu chemie). Mezitím namočte dózy se sladovým výtažkem do teplé vody, ať se vám lépe nalévá do ohřáté vody v hrnci.
Pořádně rozmíchejte, ať se vám výtažek nepřipálí na dně hrnce. Po dosažení varu přidejte 30 gramů chmele, po půlhodině dalších 20, po hodině zbylých 20 gramů. Po dalších 15-ti minutách přidejte mísu na hrubo nasekaných pampelišek a vaříte vše dohromady ještě patnáct minut. Poté vše několikrát scedíte přes jemné síto.
Necháte přes noc vychladnout na teplotu cca 20 stupňů Celsia. Proces chlazení můžete urychlit postavením nádoby do studené vody. Po vychladnutí připravený koncentrát nalijete do kvasné nádoby a přidáte pramenitou vody v množství, zda-li chcete pivo lehké – dáte více, anebo silnější – vody přidáte méně. Orientačně pokud byste chtěli desítku, hustoměr na měření cukernatosti piva či vína by měl ukazovat hodnotu okolo 1040 jednotek.
Pokud má takto připravená sladina teplotu 18 až 21 stupňů, na hladinu nasypete pivní kvasnice a poté kvasnou nádobu uzavřete víkem a přidáte bulkátko, do něhož nalijete převařenou vychlazenou vodu. Kvasíme od několika dní až dva týdny, podle cukernatosti a barvy sladového výtažku. Přeloženo do češtiny, čím vyšší cukernatost (a síla výsledného piva) a tmavší barva výtažku, tím delší doba kvašení. Poté, co bulkátko přestane bulkat (krásný jazyk ta čeština, že?) a hustota spadne na cca 1015, stočíme do lahví, které týden necháme na stejném místě (teplotně) jako byla kvasná nádoba.
Poté přemístěte třeba do sklepa, nebo někam, kde je od 10 do 15 stupňů. Necháme ležet, tedy zrát minimálně 14 dní, ideálně však měsíc, až se pivečko pomalu nasytí jemným přírodním CO2. Poté si začneme čistit játra blahodárným pampeliškovým pivem 🙂
Příjemné pampeliškové pořízení přeje amber
zdroje:
- vlastní
- Stephen Harrod Buhner: Bylinná piva (bible starověkých kvašených nápojů)
Buďte první kdo přidá komentář