Studie je na správné stopě, říká David Freidel, antropolog a mayský expert z Washingtonské univerzity v St. Lousi v Missouri, který se však studie neúčastnil. Čokoláda je „velmi prestižní pochutinou,“ říká, a „takřka jistě byla i platidlem.“

REKLAMA

Starověcí Mayové nikdy nepoužívali jako platidlo mince. Místo nich, jako mnoho raných civilizací, většinou uplatňovali barterovou směnu a směňovali takové komodity jako tabák, kukuřici a oblečení. Španělské koloniální účetnictví ze 16. století naznačuje, že Evropané vypláceli dělníky dokonce kakaovými boby, které jsou základem pro čokoládu. Není však jasné, zda byly kakaové boby významnou měnou už před příchodem Španělů.

Archeoložka Joanne Baron společně s dalšími kolegy analyzovala mayské umění. Zaměřila se na publikovaný výzkum a další dostupné mayské obrázky klasického mayského období, které v jižní části Mayské nížiny (v dnešním Mexiku a Střední Americe) trvalo přibližně od r. 250 do roku 900 našeho letopočtu. Tyto objekty, zahrnující nástěnné malby, obrázky na keramice a řezby, vyobrazují typické tržní směny a odevzdávání poct mayským králům.

Čokoláda se stává platidlem v osmém století

Jak zjistila Baron – v ranějších dílech se čokoláda příliš nevyskytuje, ale od 8. století našeho letopočtu se začíná objevovat mnohem častěji. Zdá se, že v této době také začínají lidé čokoládu užívat jako peníze namísto jednorázové barterové směny – stává se z ní položka široce akceptovaná jako platba za zboží nebo služby.

Mayové své kakao obvykle konzumovali jako horký nápoj z hliněného hrnku. Jedním z nejstarších vyobrazení použití kakaa při směně se datuje do poloviny 7. století. Na nástěnné malbě v pyramidě, která by mohla zobrazovat ústřední tržiště blízko guatemalské hranice, nabízí žena muži misku nápoje, který vypadá jako bublající horká čokoláda výměnou za těsto používané k výrobě tamales. Toto rané vyobrazení napovídá, že ačkoliv čokoláda byla již v této době předmětem směny, neměla ještě funkci platidla, říká Baron.

Pozdější důkazy však naznačují, že čokoláda se svou funkcí přiblížila mincím, a to v podobě fermentovaných a usušených kakaových bobů. Baron to dokládá přibližně 180 různými scénami na keramice a nástěnných malbách z období od roku 691 do roku 900 našeho letopočtu, které znázorňují zboží přinášené mayským vládcům ve formě pocty nebo jakéhosi druhu daně.

Mezi tímto zbožím se objevuje tabák a kukuřičná zrna, ale v největším množství jsou na těchto scénách znázorněny tkané torby, na nichž je vyznačeno obsažené množství sušených kakaových bobů, píše Baron v časopise Economic Anthropology.

Mayové kakao milovali

Freidel říká, že Mayové kakao takřka bezvýhradně milovali. Kakao však bylo mnohem cennější, než jiné plodiny jako například kukuřice, protože kakaovníky jsou náchylné k neúrodě a v blízkosti mayských měst se jim moc nedařilo.

Někteří učenci se domnívají, že příčinou úpadku klasické mayské civilizace bylo sucho. Baron spekuluje o tom, že přerušení dodávek kakaa, které pohánělo politickou moc, mohlo v určitých případech vést k ekonomickému selhání.

Freidel zase tvrdí, že vyšší počet vyobrazení kakaa v dobovém umění nemusí nutně naznačovat jeho zvýšenou důležitost ve funkci měny. S rozvojem klasického mayského období stále více lidí provádělo zápisy a malovalo nástěnné malby nebo obrázky na nádoby. „Skutečně se kakao stává důležitější, nebo se o něm jen více dozvídáme?“

Je skeptický i k názoru, že nedostatek kakaa přispěl ke zhroucení mayské civilizace. Kakaové boby nebyly jediným typem měny, poznamenává Freidel. Jako peníze se pravděpodobně užívaly také tkané oděvy a další zboží jako kukuřičná semena nebo určité druhy zelených kamenů. „Můj názor je, že krach jedné komodity by nezpůsobil pád celého systému.“ (zdroj: sciencemag.org)