Voda má paměť, proto ji prosím nenadávejme

Na tuto paní ovšem tento argument neplatil, stále si stála za svým a navíc přitvrdila.

„Lidé, co dlouhodobě žijí v zahraničí, se z něj vracejí s vážnými nemocemi,“ řekla a začala vyjmenovávat své známé s rakovinou.

Zajímavá myšlenka. Vzpomněl jsem si totiž na objevy ruských vědců o vodě z dokumentu, který můžete shlédnout níže na stránce.

Podle nich má sice každá čistá voda chemické složení H20, ale zároveň odlišnou vnitřní strukturu a zároveň paměť.

No a ruští vědci přišli s tím, každý člověk je od narození spojen se strukturou vody z místa svého narození.

Taková voda pak nutně musí určovat charakter místního obyvatelstva, pokud se ovšem nesváží z povrchových přehrad na dešťovou vodu.

Takže když se přestěhujete v rámci naší republiky, je to ještě v pohodě.

Ale pokud dlouhodobě žijete na opačném konci světa, pití tamní vody na vás může (ale nemusí, záleží, kým jste uvnitř) mít fatální následky.

Prostě do svého těla, které ze 70 až 90 procent tvoří voda, vpravujete zcela odlišné informace než máte postupně zakódované od svého narození.

A to může být příčinou rozkolu v podobě oněch nemocí.

Tato myšlenková konstrukce vzbudila u zákaznice vstřícné kývání hlavou, že na tom něco může být.

Takže káva, ani čaj, ani bylinky, prostě cokoliv sušeného nevadí, když k tomu přidáte naši vodu.

A svým způsobem ani pomeranč či jiné exotické ovoce neškodí, když ho jíte s mírou a nikoliv na kila denně.

Tudíž problematické nejsou samotné dovezené potraviny, ale voda kterou obsahují.

amber