Třezalkové pivo: Opojné jako žádné jiné

Třezalka se jako přísada do piva užívala tradičně v Norsku a do určité míry i jinde v Evropě. Ve skandinávských zemích byla pro tyto účely používána tak dlouho, že se to odráží i v mnohých lidových názvech této byliny, například erthopfe či veltehope, což v překladu znamená polní chmel. Někteří norští pivovarníci užívají třezalku spolu s řebříčkem na vytvoření filtračních sít. Dávají třezalku a řebříček do vrstev spolu se sladem na filtrační síta a přidávají i snítky jalovce. Užívaly se čerstvé rostliny v květu, o nichž se věřilo, že pivu dodávají správnou barvu a pomohou mu vykvasit.

24. 7. 2015 Energie života Skryté moudrosti

Třezalkové pivo – recept

složení:
– voda 14 litrů
– sladový výtažek 1 kg
– hnědý cukr 0,5 kg
– čerstvá třezalka v květu 0,5 kg
– kvasinky na svrchní kvašení

REKLAMA

třezalka - Třezalkové pivo: Opojné jako žádné jiné

Svařte vodu a sejměte ji z plotny. Přidejte třezalku, zakryjte a nechte přes noc sáknout. Přeceďte a čistou tekutinu znovu přiveďte k varu. Nechte zchladnout na 65 stupňů Celsia, přidejte sladový výtažek a hnědý cukr. Když tekutina vychladne na 21 stupňů Celsia, stočte ji do kvasné nádoby a přidejte kvasinky. Nechte kvasit do vykvašení (7 až 10 dní). Stočte do lahví, do kterých jste přidali trochu hnědého cukru a zazátkujte. Možno pít během jednoho týdne.

Užijte si léto ve znamení zdraví. Ke každému 3 kg balení CHIA semínek dostanete při objednávce o víkendu 24. – 26. července 2015 ovocný nektar zdarma – banánový anebo marakujový.

O třezalce tečkované

Třezalka je už přinejmenším 2000 let používána jako jedna z předních léčivých rostlin, i když její skutečná historie bude určitě ještě mnohem delší. První historický záznam o třezalce se nachází ve spisech řeckého lékaře Euryphona, který praktikoval okolo roku 288 před naším letopočtem.

Její název Hypericum je podle obecné představy odvozen z řeckých slov yper (horní) a eikon (obraz). Znamená nebeskou bytost či představu, která se stará o lidské bytosti. Její obecné jméno bylina svatého Jana je zjevně křesťanského původu a je patrně odvozeno od malých dírek v listech, které v období nejvyššího obsahu hypericinu krvácejí rudou tekutinou.

To se podobá křesťanské představě stigmat, krvavým ranám na Kristových rukou a nohou. V křesťanské tradici je svatý Jan nositelem Kristova světla, který stráží Kristovy následovníky a chrání je před škodlivými vlivy. A tak i obecné jméno odráží význam řeckého názvu hypericum.

Další nepříliš známé skutečnosti o třezalce, jakožto léčivce, zítra pouze ve skupině Energie života.

z knihy Bylinná piva od Stephena Harroda Buhnera