Třezalka tudíž v případě ran a popálenin účinně brání vzniku infekce. Navíc použití této byliny napomáhá zabránit vzniku jizev či keloidů. Klinické pokusy prokázaly, že se rány v případě použití třezalky hojí třikrát rychleji než bez ní. Zároveň třezalka působí protizánětlivě a antimikrobiálně. Vyzkoušel jsem, že pokud do konvenční hojivé masti přidáme třezalku v kombinaci s krevnicí kanadskou (používá se při léčbě nádorů pozn. amber), získáme mast na rány, která nemá konkurenci. Hojení probíhá velice rychle a tvoření jizev je zcela minimalizováno. Podle ústního podání a homeopatické praxe je třezalka účinná i v případě poškození nervů způsobeného fyzickým poraněním.

REKLAMA

Dále bylo zjištěno, že třezalka působí „silně inhibičně na řadu retrovirů, a to jak in vitro, tak in vivo. Užívání této byliny v zimě (i s ohledem na její fotosenzitivitu zmiňovanou v předchozím dílu pozn. amber), kdy je nejvyšší výskyt depresí a infekcí horních cest dýchacích, výrazně snížilo procento chřipek a nachlazení.

Třezalka je užitečná při žaludeční vředové chorobě a chronické gastritidě, neboť patrně působí přímo na bakterie, které vředovou chorobu vyvolávají. Nicméně žádné klinické studie, týkající se působení třezalky na bakterii Helicobacter jsem nenašel (třeba to bude nepřímým působením třezalky na léčbu neurózy, která je přímým spouštěčem tvorby oné bakterie pozn. amber).

Standardní evropská medicína však užívání této rostliny v uvedených případech doporučuje. Třezalka působí i jako diuretikum, uvolňuje křeče hladkého svalstva a zmenšuje nervové bolesti. Tradičně se používala v případech neuralgie a ischiasu.

z knihy Bylinná piva od Stephena Harroda Buhnera, vydané nakladatelstvím Volvox globator v roce 2002