Vyskytne-li se důkaz, který by mohl poukazovat na náš vlastní hřích, na naši vlastní nedokonalost, a přitlačí-li nás tento důkaz ke zdi, obvykle si většina z nás začne uvědomovat, že je něco v nepořádku, a začne pracovat na jakési sebenápravě.

A těm, kteří tak neučiní, říkám „lidé lži“, protože jedním z charakteristických rysů je schopnost lhát sobě stejně jako ostatním a schopnost přehlížet vlastní chyby a zločiny.

(Pokud je na to někdo upozorní, jsou schopni celou situaci převrátit a naopak dotyčného obviní, že on lže sám sobě. Tím se však jen ještě více prozradí. Nicméně tím, že lžou sami sobě, považují převrácení naruby za skvělou taktiku, jak uchránit sebe před odhalením a nutností sebereflexe. pozn. amber).

Jejich vůdčím motivem je to, aby se cítili dobře, za každou cenu, pořád, bez ohledu na případné důkazy, které na jejich hřích či nedokonalost třeba poukazují. Místo aby těchto důkazů využili k sebenápravě, budou se snažit – často s vynaložením spousty energie – zlikvidovat.

Použijí všechnu sílu, kterou mají k dispozici, k uplatnění své vůle na někom jiném, jen aby ochránili své nemocné Já. A tady, při tom nepatřičném zahlazování důkazů, při tom nepatřičném obviňování, dochází ke spoustě zla.

Je důležité si uvědomit, že obviňování je zábava. Vztek je zábava. Nenávist je zábava. A stejně jako jakákoliv jiná příjemná činnost je návyková – můžete ji propadnout.

z knihy Dále nevyšlapanou cestou

Morgan Scott Peck (23. května 1936, New York, USA – 25. září 2005, Connecticut, USA) byl americký psychiatr a spisovatel. Nejvíce jej proslavila jeho první kniha Nevyšlapanou cestou (The Road Less Traveled), které se ve více než 20 jazycích prodalo přes 10 miliónů kusů.