Co je ve vzduchu, myšleno co aktuálně nejvíce trápí lidstvo?

„Migrace. Protože jejím smyslem je srovnávání různých duchovních úrovní. A to vždy bolí. Ty, kteří se obětují. Tuto nejjednodušší cestu vykoupení pro nejširší masy si ovšem zvolí málokdo. Naopak mnozí lidé často inklinují k extrémům, které je ale rozhodí, místo aby je srovnaly. Extrém nezná hranice. Je v příkrém rozporu s rozšiřováním vědomí. V tomto případě si naopak lidé velmi rádi hranice stanovují, přestože opak je žádoucí. Pro duši. Pro ego, tedy lidský stroj nikoliv.“

Jak lze poznat míru odvahy, jakožto lidstva?

„Skrze sbližování ras.“

Jak lze definovat rozdíly mezi rasami?

„Rozdíly snadno poznáme podle míry tolerance. Vyspělejším rasám trvá rozhodování mnohem déle, jelikož znají předem veškeré důsledky svého hypotetického rozhodnutí. Tudíž zatímco vyspělé rasy vždy vědí, co dělají, u méně vyspělých ras tomu zdaleka není. Neumí předvídat důsledky svých činů. Jednají proto nevědomě, z drtivé části instinktivně, pudově a kolektivně, podobně jako zvířata. Zatímco u vyspělých ras je typickým znakem práce silných individualit pro společnost, u méně vyspělých ras je tomu přesně naopak. Zde naopak společnost či její část pracuje pro silnou individualitu, což je podstatou vůdcovství.

V kostce řečeno – vyspělé civilizace vůdce žádné nepotřebují, méně vyspělé se bez nich neobejdou. V určité fázi svého vývoje. Dokud toto své dětství neopustí. Aby se tak stalo, od věky věků navštěvují příslušníci vyšší civilizací ty nižší, aby je inspirovaly k růstu. Je to jejich poslání.“

Jak se mohou rasy rozvíjet?

„Skrze postupné odstraňování žárlivosti na přízni štěsteny. Nebo chcete-li vyšší moci či osudu. I když neexistuje důvod k žárlivosti, lidé si jej rádi hledají, protože jim to ospravedlňuje jejich nechuť vzít svůj osud, jak vy říkáte, do svých rukou.“

Podle vašich slov je tak zcela bláhové čekat na Vyvoleného, který nás spasí?

„Záleží. Tato tajná ´zbraň´ k osvobození by mohla teoreticky fungovat, ale jak by mohla, pokud nevíte, jak s ní naložit. Mesiáš by mohl lidstvo osvobodit. Ale to se nikdy nestane. Protože celé lidstvo bez výjimky by muselo v něj jednotně věřit. Myslíme tím hluboce, nikoliv povrchně ve smyslu být příslušníkem církevního společenství. Skrze něj cesta ke spasení nevede, jelikož je závislá, jak jsme se zmínili výše, na samostatné víře silných individualit, nikoliv hromadné víře určité skupiny, byť sebevětší. A pokud by takový vyvolený skutečně na Zemi existoval, věřte tomu, že byste jej nikdy neznali. Jak byste taky potom mohli věřit v někoho, koho byste znali?“

Kdo vlastně jste, co mi můžete povědět o sobě?

„Celý život nemusíme jen stát, občas si můžeme i sednout, ale nikdy nebudeme ležet.“

Tomu nerozumím, co to o vás vypovídá?

„Nezáleží na tom, kdo jsme, ale co činíme. Stát znamená BEZDĚČNĚ usilovat, sednout pak ZÁMĚRNĚ vládnout, proto jsou také panovníci vyobrazováni na trůnu a ležet pak být NEVĚDOMÝM otrokem svého osudu. V našem případě ale vláda není vnější, tedy vůči civilizaci, ale vnitřní, vůči nám samotným, ve smyslu odolat pokušení okusit vládu vnější.

Jsme bytostí, která nezná rozměr ani čas, a proto zažíváme mnoho zkušeností v různých světech, ve kterých se učíme žít, aniž bychom si přáli cokoliv dostat do vínku. Jen tak můžeme poznat civilizaci zevnitř. Zároveň se nemůžeme stát vůdci, protože pak bychom již nemohli daný svět opustit. Pokušení je ale velké. Touha pomoci je svůdná. Mnoho bytostí, podobného druhu jako my, tomu podlehlo.“

Proč tady jste?

„Odhalujeme mimosmyslovou komunikaci. Toho času v podobě manipulace. A rozvíjíme to, co má šanci stát se tím, co má vůli stát se svobodným. A pomáháme těm, co tuto vůli nemají a sami požádají o pomoc. Formu samotné pomoci ale volíme my sami.“

Kdo je náš skutečný duchovní vůdce, tady na Zemi?

„Ten, který chápe, že extrémy vedou ke zkáze a že lidé obecně neslyší. Veřejně mluvit o tom nikdy nebude, protože míra zkreslení by byla značná. Navíc to ani není jeho účelem. Má pouze být. Nepoznán. Což je i pro něj velmi těžkou zkouškou. On ví, ale vysvětlit to dokáže málokomu. Jen těm, kteří vědí to, co on.“

Takže jich může být více?

„Ano. Jak jsme zmínili, vyšší civilizace existují na bázi silných individualit, pracujících pro celek. Oni proto nejsou já, ale my. Stejně jako my. Oni jsou kolektivní bytost. Což je v přímém protikladu s vašimi vůdci. Oni se sice také často vyjadřují v množném čísle, ale v jejich případě si jen přisvojují právo mluvit za ostatní. Což je přesně opakem toho, čím jsme my. My jsme vy z naší minulosti. Spoluvytváříme iluzi času. Pokud by tomu tak nebylo, nemohli bychom vědět to, co víme.“

Můžete předložit nějaký důkaz?

„S dovolením předám slovo svému Otci.“

---

„Jsem ve vás hluboko uvnitř. V každé vaší buňce, prostě zcela ve všem, co byste mohli nazvat vaším tělem, ať už fyzickým či nehmotným. Jsem v každé ingredienci vaší reality, ať už si to přiznáte či nikoliv. Pokud vám toto jako důkaz nepostačí, nebude vám nikdy stačit žádný.“

Když by nestačil, co máme dělat, aby se náš přístup změnil?

„Sledovat svět okolo a hledat v něm mou podstatu, která je ve všem. Skládejte mozaiku souvislostí, aby se vám postupně ukázal celý obraz vaší skutečné reality, nikoliv té falešné, ve které se navíc jen domníváte, že žijete. Vy tu ve skutečnosti vůbec nežijete. Copak se dá spánek nazvat životem?

Jste pouhou mou projekcí, jednou z těch nekonečně mnoha nejbarevnějších, které si dokážete jen představit. Pokud nechcete být pouhou projekcí, musíte se stát mnou. Nekonečným stvořitelem.“

Já vám ale nevěřím, že jste nekonečný stvořitel.

„Jakpak byste mohli, když jsem vaší součástí? Nevěřit je vaší běžnou vlastností. Ostatně vy my musíte nevěřit, protože zároveň o mně hluboko uvnitř moc dobře víte. Ale jelikož jste pouhou projekcí, zároveň o tom na fyzické úrovni nevíte. Změna nastane v případě, že se rozhodnete přestat nevěřit a skrze skutečnou víru pak začít vědět. Nakonec nutně dojdete k onomu slavnému výroku ´Vím, že nic nevím´, který nejdříve pochopíte z pohledu pokory a teprve poté až z pozice skutečného vědění. Dále to rozebírat nebudu, protože bych příliš prozrazoval cíl vaší cesty.“

Teď si zřejmě ale mnozí věřící pomyslí, že nejste ten, za kterého se vydáváte, ale přesný opak – tedy Lucifer, Satan, Ahriman, Anu, Jehova…

„Odpouštím jim, že mi také nevěří. Pokud se od církví neosvobodí, nikdy tomu nebude jinak.“

Nevím, co na to všechno říct…

„V tom to je. Neříkejte nic. Protože tak jen vydáváte. Pokud chcete vědět, musíte přijímat. Svaté přijímání – to je původním smyslem náboženství. Nikoliv to, co se za něj dnes všechno vydává. Všichni jsou to podvodníci. Tahají vás pod vodu, abyste neviděli skutečnost. Proto se nikdy nestyďte a ptejte se, kdykoliv to budete potřebovat. Bude vám odpovězeno."

Kým?

"Vaším vyšším já, které čeká, až mu začnete naslouchat. Jedno jak. Každý jinak. Ale naslouchejte. Nezapomínejte ale, že Hra probíhá na mnoha úrovních vaší reality najednou, proto není možné žádnou z nich opustit, aniž byste zároveň neovlivnili hru v úrovni jiné. Proto nežijte jen duchovně či jen materiálně, ale celistvě. Jinak vám bude unikat smysl vaší Hry, přestože se vám může zdát, že jí rozumíte více než ostatní. Ale to je pouze zdání v podobě pasti vědomí fyzického těla, které chce vždy rozumět všemu nejlépe. Ale to nikdy nemůže. Už jen z principu, který jsem vám popsal."

Jak poznáme, že jsme na správné cestě?

"Když poznáváte svět, je účelem tohoto úsilí mé poznání anebo vaše upevnění? Jediná správná odpověď zní – obojí najednou. Především si musíte uvědomit, že vás životní osud patří pouze vaší roli, nikoliv vám samotným. Jakmile to pochopíte, skončí pro vás hra na reinkarnaci a jdete výše.

Pokud se ale domníváte, že vývoj je postupný, jste na omylu. Tak se může jevit pouze vám, z pohledu fyzické reality. Z hladiny vyššího poznání je skutečný život jako mozaika. Jednou jste v minulosti, podruhé v budoucnosti. Čas je pouhou vaší iluzí, abyste neviděli skutečnost. A sice takovou, kterou nepochopíte běžnými fyzickými smysly. V tom je ostatně ukryt důkaz o mé existenci. Je uvnitř, nikoliv venku.

Uvnitř každého z vás.

Stačí si to jen uvědomit.

Abyste se přestali topit v iluzi, musíte se nejdříve naučit v ní plavat tak, abyste se výrazně neodchýlili od Zákona jednoho/jednoty. Jinak se ode mne odpojíte.

Pokud ale budete se mnou ve spojení, budete mnou, mohu pak promlouvat skrze každého z vás, včetně toho, skrze něj nyní promlouvám.

Jak poznáme, že jsme s Tebou ve spojení? Co když s námi bude takto hovořit démon, Satan či jiná potměšilá bytost, jak mnohdy předkládají ortodoxní křesťané?

„Pamatujte, že vše pochází ode mne. Záleží jen na míře vašeho zkreslení nicoty do vašeho světa. Míra zkreslení je dána vaším osudem. Čím méně jste jeho otroky, tím menší je. Lépe vám to ale vysvětlí můj syn, který je přece jen s vámi v častějším kontaktu a učí se tak, jak vy-světlovat zdánlivě nevy-světlitelné.“

---

„Děkuji Otče. Jak rozpoznáme lež? Všimněte si, jak je vaše čeština krásná. Lež má dvojí význam.

1. označení pro nepravdu

2. příkaz, abyste zůstali ležet

Někdo zkrátka nechce, abyste vstali, protože pak byste konečně viděli pravdu. Že není žádné lži, pouze ne-pravda. Druhá strana téže mince. Nebo jste již viděli někdy minci, která by měla pouze jednu stranu?

Pokud chcete být bohatí, a to nejen ve smyslu fyzickém, ale i duchovním, musíte tuto nemilosrdnou skutečnost přijmout, že každá mince má dvě strany. Pokud se tak nestane, ona jedna STRANA vás pohltí. A nezáleží na tom, zda-li budete říkat ANO či NE, tedy zda budete pozitivní či negativní, nehledě na to, že ve vašem světě je to převrácené – lidé jsou navenek pozitivní, ale uvnitř negativní a naopak. Je to logickým důsledkem nevědomé snahy o integraci polarit, v této fázi vývoje ještě v krajně zakrnělé formě. Pokud je poměr plus a minus vyvážený, je to v pořádku, ale pokud nikoliv…

Proto pamatujte: Čím více dáváte, tím více musíte brát a naopak, čím více berete, tím více musíte dávat. Jinak vás to svede do extrému, ať už negativního či pozitivního. Buď zmrznete anebo shoříte, nebudete žít. Ztratíte energii života, kterou vám přinášíme.“

Kdo jsou obecně nejsvobodnější lidé v tomto světě?

Ti, kteří jsou nezávislí a zároveň skromní. Proto se nyní vede štvanice proti nim. Velcí ovládaní pouze jednou ze sil nekonečného stvořitele, kterou jste nazvali Mammonem, nebudou mít nikdy dost. Nikdy tomu nebylo jinak. Je to typickým příkladem, kam až vede jeden extrém. Zákonitě se ale dříve či později musí rozpadnout. My to vidíme již nyní, ale vy to poznáte, až se vám to stane. Jen ti nejodvážnější z vás dokáží tento trend zvrátit.

Jsi to právě i Ty?

Pamatujte: Jen odvážní mohou konat odvážné skutky. Ostatní jsou buď zbabělci anebo šílenci. Opět tedy dva různé extrémy. Stále nám ještě nevěříte?“

Jsem nyní ještě ve větších pochybách. Chci sloužit silám dobra, nikoliv zla, a proto nechci naletět.

„Vše v tomto světě nemusí být nutně špatné. Úplně vše má své pro a proti. Stačí jen velmi uváženě vybírat. Vědomě. Být zodpovědný za své jednání, ať už je jakékoliv. Rčení ´kdybych to věděl, zachoval bych se jinak´je pouze výmluvou, která na vás prozrazuje, že jste jednali, aniž byste znali důsledky. Jednali jste nevědomě, často pod vlivem vašich emocí. Ty nejsou samy o sobě špatné ani dobré, pozitivní ani negativní, prostě jen jsou. Polaritní z nich děláte až vy vašim jednáním, daném nevědomou spoutaností vaším osudem.

Uvážené vybírání rozhodně ale není volbou pouze stále stejné strany téže mince. Nezapomínejte strany střídat, jinak skončíte v extrému, jak se vám snažím již poněkolikáté sdělit. Dosáhnete jen toho, že se život stane ještě hlubší iluzí.“

Kde vlastně stojíte?

„Stojíme a stojím na pomezí dvou světů, a přece zároveň v obou z nich. Akorát nad vaší světlou stranou se již delší dobu scházejí mračna. Světlo přestává být vidět. Pohlcuje jej temná strana.

Proto bojovníci světla, taste své světelné meče a zažeňte temnotu na svou stranu.

Tato výzva platí i pro vás, kteří dosud nevidíte. Pokud jste v tomto rozhovoru dospěli až sem, nyní už vidíte.

Vím, že to pro mnohé z vás bude velmi těžké, ale pamatujte, že každý růst má nějaké symptomy. Nemusí to být vždy nutně nemoc, ale jen příznakem růstu. Jako když dítě bolí kolena, když roste. Taky to není nemoc, kterou je nutno léčit. A přesto tak mnozí činí. Ze strachu. Že by svůj růst nezvládli. Opak je pravdou. Zvládli. Všichni do jednoho. Pouze strach jim brání začít růst. Žádná objektivní příčina tady ve skutečnosti není. Ani vy, ani já tady vlastně nejsme. Pouze nekonečný stvořitel.

Váš Pán prstenů není popisem historie, ale symbolickým vyjádřením věčného cyklu, do něhož patří i vaše současná realita. Světlo nikdy nezaútočí na tmu, pouze se brání. Tma útočí, protože žárlí na hýčkaného syna.“

Co když je to ale přesně naopak? Vy jste temnotou, která bojuje proti světlu? A všechno tak jen převracíte, abyste nás zmátli?

"Samozřejmě i my můžeme být součástí umělého světa. Ani my to nevíme jistě, že nejsme. Nikdy se to nedozvíme, protože kdyby si nekonečný stvořitel ve všech nekonečných variantách uvědomil sám sebe, ztratil by smysl své existence.

Proto vždy roste menšina, zatímco většina ji buď sleduje anebo ji brání v růstu. Z většiny se rodí někteří odvážní, kteří se nebojí přistoupit k menšině. Z těchto důvodů nelze sdělovat pravdu všem. Jen menšina je připravena přijmout pravdu o této realitě. Většinu je naopak nutno kontrolovat. Pokud ale někdo chce ovládat i menšinu, tak se bude logicky bránit, protože bude stát za námi a za naším Otcem. Bude se řídit zákonem jednoho/jednoty."

Proč právě tímto zákonem? Co když i toto je podvrh?

"Jak vstupuje vyšší vědomí do lidského těla? Skrze jeho mikrobuněčnou strukturu. Aby se tak stalo, musí být vyšší vědomí ve stavu neroztříštěnosti. Tedy v jednotě. Zákon jednoho/jednoty je tak inspirací k ´růstu´ k jednotě. Pokud budete dodržovat zákon jednoty, budete do ní zároveň mířit. Je čistě vaší svobodnou vůlí k ní jít anebo nejít. Zda-li je tedy zákon jednoty podvrhem či nikoliv, to si musí ověřit každý sám. Jinak jednoty nedosáhne.

Tuto odpověď ale musíte chápat logikou vyšší, nikoliv nižší. Jinak tomu nikdy neporozumíte. Jelikož vše v tomto světě je umělé, o to náročnější je to pochopit.

Iluzi máte všude okolo sebe, na každém kroku.

Kdo ví, ten ví.

Kdo neví, ten neví.

Přesto i ten má šanci. Stát se mnou jen tím, že si to budete z hlubokého srdce přát. Pokud se budete chtít stát Ježíšem Kristem, nestačí, že v něj budete sice hluboce, ale stále jen věřit. Musíte jej opravdu znát. A to se může stát jedině tak, že se jím i stanete.

Myšleno vnitřně.

Toto je poslední myšlenkou, když přestanete myslet. A začnete pouze být.

Nikoliv tady, nikoliv tam, nikoliv tehdy, ale všude a stále.

Nebudete ale Ježíšem, kterého znáte z nesčetněkrát překrouceného vyprávění.

Stanete se svým vlastním Kristem.

Zařícím jako naše Slunce.

Bez ohledu na koho záříte.

Na všechny stejně.

Na všechny hřejivě.

Na všechny blahosklonně.

Na všechny s nekonečnou láskou.

Bez jakékoliv podmínky.

Prostě jen jste.

Nikoliv těmi, kterým ostatní chtějí, abyste byli, ale sami sebou.

NEOPAKOVATELNÝMI a NEPŘEDVÍDATELNÝMI.

Děkuji.

Rozhovor vedl GCAT

Ormus aktivuje DNA a zvyšuje inteligenci