Vtip života spočívá v holé skutečnosti, že na počátku byla jedna společná DNA, z níž všichni pocházíme. Takže jsme spojení úplně všichni, a to nemluvíme o duševním a duchovním spojení.

Vysílání skrze DNA probíhá na podvědomé úrovni, což je podstatou, jak funguje systém Matrix, v němž se nacházíme.

Cokoliv zažijeme, skrze DNA vysíláme dál. Cokoliv zažije někdo jiný či jiná, předají nám.

Tento systém nám tímto rafinovaným způsobem brání návratu do jednoty, jelikož stále fungujeme podle původního programu Milujte se a množte se.

Proč?

Protože jsme baterkou, tedy vyšším matrixovým vesmírem pro matrixový vesmír nižší. A zároveň sami čerpáme energii z matrixového vesmíru o řád výše.

Jsme baterkou, jejíž majitelé absolutně netuší, co se děje uvnitř.

Zdánlivě jsme tak odsouzeni k nekonečnému bálu, jen v každém životě tancujeme s někým jiným či jinou či jinými.

Naštěstí jen zdánlivě, protože jediné, co nám zbývá, abychom mohli tento nekonečný umělý systém opustit, je dostat se do jednoty.

Propojit obě své polarity. Pozitivní a negativní současně. Přijmout své dobro i zlo, vzniklé z odpojení rozumu od soucitu.

Z +/– odstranit lomítko.

Je na čase říci konec Rozděl a panuj.

Je na čase říci konec nadvládě podvlády.

Jak se přestat neustále motat v kruhu

Narodíme se, žijeme život, umřeme, aniž bychom věděli, jaký to má smysl.

Když zapomeneme, kým jsme, začínáme zdánlivě od znova, ale na jiném „místě“, v jiném „čase“ a s jinými bytostmi.

Ale jelikož všichni spíme, tak si to vědomě neuvědomujeme.

Ba co víc, neskrývá se to ani v podvědomí, kterým jsme na matrixový vesmír připojení.

Naše vědomí se totiž v našem těle vůbec nenachází.

Jsme pouze přijímačem a vysílačem zároveň.

Dokud si nepřipustíme tuto holou skutečnost, nebudeme schopni ani ji přijmout.

Jako něco, co nás zcela absolutně přesahuje.

Co je to?

Vyšší síla, které nerozumíme.

Pokud ano, jsme jí.

Jsme vírou samotnou.

Víru svou

Dar, co Ti Bůh nedává,
stejně nedostanou ti,
co baží po penězích.

Poznej svůj kout,
stačí se obout,
klidnou sílou
pochopíš boží smích.

Usmívá se ten,
co vždycky může
zpívat, kamkoli a kdykoli
přijde domů.

Umírá pýchou,
co všechno může
krásou vypočítat,
ale nikdy nemá

Víru svou,
bláznivou,
odvážnou,
stejně boží,
nahou.

Dar, co Ti Bůh nedává,
stejně nedostanou ti,
co sedí na páteřích.

Poznej svůj kout,
stačí se vyzout,
se svou ženou
pochopíš boží smích.

Užívá si ten,
co vždycky může
dávat, kamkoli a kdykoli
přijde domů.

Uvítá míru,
co vše pomůže
krásou vypočítat,
ale nikdy nemá

Víru svou,
bláznivou,
odvážnou,
stejně boží
nahou.

Vůli svou,
královskou,
odvážnou,
stejně boží
nahou.