Ovlivňování reality: Kdo je pánem piva?

Jestliže hovořím o tom, že všechny produkty civilizace představují energetické kredity kyvadel, vůbec to neznamená, že se jich musíme zcela vzdát. Nemá cenu utíkat a zachraňovat se před kyvadly. Kam byste se před nimi schovali? Jen se nesmíte stát jejich otroky. Staňte se jejich pánem. Například pánem drahých automobilů, pánem luxusních hotelů, pánem hracích automatů atd. Takto lze pokračovat donekonečna. Můžete jít po ulici a přemýšlet (není radno křičet): „Hej, to já jsem pánem všech mobilů! To jste nevěděli?“

Jen mějte na paměti, že jím budete do té doby, dokud neupadnete do závislosti na daném produktu, tedy dokud se nestanete nesvobodným. Kyvadlo dokáže tak snadno a bezděčně zaujmout, že si ani nevzpomenete a ocitnete se v trychtýři indukovaného přesunu. V každém případě je třeba vždy platit postupně.

Zpravidla se stává, že od jisté doby začíná úvěr kyvadla silně namáhat zdraví nebo peněženky. Klient už by se půjčky rád vzdal, ale nemůže – stal se otrokem. Dnes jste například pánem piva, zítra pánem portského vína, poté vodky. A snad i pánem heroinu. Máte dost odvahy zůstat pánem? Sotva. Jakmile pocítíte, že vám nějaký úvěr začíná ubírat zdraví či peníze, je lepší přerušit s neřestnou bankou vztahy. Ve světě kyvadel musíte být velmi ostražití a uvědomění udržovat na vysoké úrovni, abyste si uchránili svobodu.

Vytváření závislostí je v zájmu kyvadel

Někdo by mohl namítnout, co je to za hloupost, vždyť využívám všechna privilegia civilizace a nechystám se jich vzdát, protože se mi to líbí. Stejně by mohla uvažovat kráva, kdyby měla uvědomění jen o stupínek vyšší: jím svou potravu, ti lidé se o mě starají a mně se takový život líbí – to není jako u divokých krav. Všechno je opravdu v pořádku, s rozvojem kyvadel se kvalita života zlepšuje. Je tu jen jedno ale: čím vyšší úrovně dosahuje využití produktů kyvadel, tím více se snižuje uvědomění a zesiluje se závislost.

Znáte příběh o námořníku Sindibádovi? Jednou se cestovatelé objevili v zemi, kde je přijali velmi přátelsky a začali je krmit chutnými pokrmy, díky nimž jejich těla rychle nabírala váhu, zato vědomí se jim zatemňovalo. Ukázalo se, že místní obyvatelé si cizince vykrmovali, aby je mohli sníst.

Říkáte, že je to pohádka? Ale kdepak, vůbec ne. Uveďme si pro příklad stát, jejž lze z hlediska kyvadel považovat za nejrozvinutější, a to USA. Zhruba jedna třetina obyvatel tam trpí nadváhou, protože konzumují dobře známou stravu. Tyto potraviny se velmi rozšířily nikoli proto, že by byly tak chutné, nýbrž jako následek rozrůstám systému kyvadel, která formují způsob života. Člověk sedí v kině a v rukou drží kornout. Odběhne si z práce něco rychle sníst – je jasné kam a jak. A co se objednává domů? Nebudu ony produkty vyjmenovávat, všichni je známe.

O co jde: spotřebitelé jsou spokojeni, líbí se jim to. Jen, proč se jim to líbí? Protože je to výhodné pro systém kyvadel. Spotřebitelům se zdá, že to chtějí oni sami. Jenže právě systém nutí své členy, aby chtěli to, co je nutné k udržení jeho existence. Pomocí rozvětvené informační sítě se utvářejí stereotypy standardního způsobu života: co je dobře a jak toho dosáhnout. Ve výsledku se vědomí člověka oštípe tak, že by je bylo možné vtěsnat do buňky matice, tedy udělat z něj prvek, který bude uspokojovat veškeré potřeby systému.

Člověk, jenž spočívá ve snění za bdění se plynule a nepozorovaně přesune do stavu vědomí, kde se mu začíná zdát, jako by sám chtěl to, co je výhodné pro systém. Vše probíhá postupně a nenucené. Pomocí reklamy se produkty kyvadel vážou na všelijaké obvyklé situace a stávají se nedílnými atributy života. Dříve například neexistovaly mobilní telefony a podnikatelé více pracovali, než mluvili. Nyní se hovory staly takřka jejich hlavní pracovní náplní. Tak kyvadla začleňují své produkty do životních procesů a sítí omotávají celou společnost.

Ruská města, která nás dříve těšila svou architekturou, jsou nyní zaplavena sítí levných stánků, to je vidět na materiální úrovni. Na energetickém plánu to vypadá, jako by vše bylo omotáno ohavnou pavučinou. Nehledejte v tom žádné alegorie – tak to opravdu je.

Zdravotnický systém je rovněž kyvadlem Systému

No dobře, řeknete, ale kde vidíte paralelu s tím, že Sindibádovy společníky vykrmovali na rožeň? To je velmi jednoduché: jestliže člověk využívá produktů civilizace, zadělává si na nemoci a dostává se do závislosti na kyvadle medicíny. Podívejme se realitě do tváře: cílem medicíny obecně, s výjimkou několika odvětví, jako je chirurgie, není vyléčení pacientů, nýbrž samotný proces léčby. Upřednostňujete-li léčení před zdravým způsobem života, budou vás léčit až do smrti, aniž by odstranili příčiny nemocí. Budete se neustále trmácet po lékařských zařízeních a hledat nové metody uzdravení, a nikdy to neskončí, protože vás vklínili do uzavřeného cyklu. Všechna kyvadla tu jsou provázaná – ochrana zdraví, farmaceutický průmysl, reklama, a ty se navíc opírají o spoustu dalších.

Pavučina kyvadel se rozrostla do takové míry, že se změnila v grandiózní hierarchický systém, kde se člověk zaplétá do celé řady procesů a stává se titěrným detailem monstrózního mechanismu. Je třeba si povšimnout, že kyvadla nevládnou vědomím a vůbec nejednají záměrně. Jejich síť se rozšiřuje sama od sebe jako synergetický systém. Představte si, že vaši zahradu omotaly svými liánami parazitické rostliny. Nic nemají v úmyslu a nesledují žádné cíle, jen se rozrůstají. Stejně jako kyvadla.

Jakmile začnete využívat produkty kyvadel, automaticky se stáváte účastníkem procesu jejich rozvoje, a tedy elementem struktury. Stupeň vaší nesvobody je přímo úměrný podílu umělých výrobků ve vašem jídelníčku. A naopak jste tím volnější, čím více přírodních, neopracovaných produktů konzumujete. Na první pohled může taková spojitost mezi svobodou a konzumními produkty vypadat pochybně. Pokud se však na ni podíváme blíž, uvidíme, že tato souvislost je přímá, jen jsme si všichni zvykli na způsob existence v pavučině kyvadel.

Jen velmi málo lidí si uvědomuje, že nesprávná strava představuje výchozí příčinu všech nemocí, a ještě méně je těch, kdo mají dostatek odvahy vzdát se záliby v nepřirozených pokrmech. K pochopení tohoto prostého faktu je třeba uvědomění, které chybí – vědomí vegetuje ve stavu zombie. Máme-li v úmyslu něčeho se zřeknout, potřebujeme energii záměru. Ale kde ji vzít, pokud je spotřebitel až po uši v úvěrech kyvadel? Myslíte si, že je těžké přestat kouřit? Ne, mnohem složitější je přestat konzumovat navyklé pokrmy. Musíte buď mít velmi silné přesvědčení, nebo různé druhy úvěrů vylučovat postupně jeden po druhém.

Zbývá otázka: stojí to za to? To už si musí každý rozhodnout za sebe, a i tady mnohé závisí na úrovni energetiky, protože i pro rozhodnutí změnit život je potřeba volná energie. Nemám-li přání něco měnit, znamená to, že energie záměru se nachází na velmi nízké úrovni, kdežto úvěrová zadluženost je příliš vysoká.

Tajemství je v přírodní stravě

Vybavuje se mi příběh jedné velmi slavné hollywoodské hvězdy. Když se věk herečky překulil přes jakousi kritickou hranici a její vzhled ztratil dřívější lesk, přestali ji zvát na natáčení. Nežádaná celebrita se nechtěla smířit s ubohými rolemi, které jí nabízeli, a odešla do ústraní, pryč od nadřazeného světa. Všichni si mysleli, že odešla navždy. Jaké však bylo jejich překvapení, když se po pár letech vrátila a v jaké formě – ještě efektnější než dříve! Ukázalo se, že tajemství znovuzrozeného mládí je velmi prosté – všehovšudy se jen začala stravovat přírodními produkty.

Uvedu ještě jeden příklad souvislosti mezi potravinovými produkty a omezením svobody. Celá krásná polovina lidstva v určité dny zakouší velké nepříjemnosti, bolestivé pocity a také trpí mnoha potížemi z toho vyplývajících.

Otázka zní: hygienické vložky, jež se tak horlivě objevují v reklamách, ženy využívat chtějí, nebo musí? Jak vyplývá z výše uvedeného, obojí. Lze se z této závislosti vymanit? Samozřejmě.

Ze všech živých tvorů řeší podobné problémy pouze lidé a domácí zvířata, kteří konzumují produkty kyvadel. Jak ukazuje nejednou prověřená zkušenost, s přechodem na přírodní stravu se bolestivé pocity vytrácejí a později se menstruace úplně zastavuje, přičemž všechny ostatní ženské funkce se nejen zachovávají, ba se i výrazně vylepšují. Nemluvě o tom, že těhotenství a porod probíhá bezbolestně a děti se rodí objektivně zdravé. Uvedená záležitost je poněkud delikátní, nicméně možná se tato tajná informace, kyvadly pečlivě skrývaná, někomu bude hodit.

Nikdo se nebude hádat, že fyzické i psychické zdraví, které člověku ubírají kyvadla, je tím pevnější, čím blíže se dotyčný nachází přírodě a čím dále od civilizace. Nejde pouze o ekologii okolního prostředí a samotných produktů. Maximálně destruktivní složkou, jež ubírá zdraví, energii a svobodu, je podíl energie kyvadla, kterou obsahují jeho výrobky. Jen si představte, kolik lidí se podílelo na přípravě vašeho obloženého chlebíčku.

Někdo připravil jeho součásti, někdo jej prodával, propagoval, sklízel úrodu, řídil kombajn, těžil palivo a tak dále, až do posledního šroubku, prakticky celá společnost. Každý, kdo se procesu zhotovení obloženého chlebíčku účastnil, do něj vložil část své energie. Energie, jak známo, se nevytrácí bez následků, je kyvadly shromažďována a vydává se v podobě úvěru. Jestliže dostáváte materiální produkt, nejen jej platíte penězi, ale zároveň si berete i energetickou půjčku, kterou pak tak či onak vracíte i s úroky. Tato kabala vás vtlačuje do struktury a zbavuje vás svobody a energie.

Jak se lze této závislosti zbavit? Každý se musí opět rozhodovat sám za sebe. Zcela konkrétní cestu osvobození navrhla Anastasia, známá z knih Vladimíra Merge. Nyní se mnoho Rusů nadchlo idejí založit své rodové panství, někteří dokonce budují ekovesnice, kde se snaží vést maximálně přírodní způsob života. Hlavní princip spočívá v tomto: čím vyšší podíl přírodních produktů vám vstoupí do života, tím svobodnější budete ve všech ohledech.

Jenže se samozřejmě nesmíte vrhat do těchto krajností, pokud se vaše duše nechce rozloučit s městem. Optimální varianta by byla pracovat ve městě, ovšem bydlet za jeho hranicemi. Není důležité, jestli na to nemáte, od toho je tu transurfing. A vůbec se neptejte mě ani nikoho jiného, co máte dělat. Vy to víte lépe. Můžete vzít za vděk rolí pána piva. Máte-li však dostatek drzosti, nikdo vám nebude bránit, abyste se stali vykonavatelem své reality – musíte se jen svého práva chopit.

z knihy Ovlivňování reality VI: Tvorba skutečnosti od Vadima Zelanda