3. [Bylo pak množství smýšlení] proti němu mezi lidmi. Řekl pak Jeho veličenstvo, buď požehnán, těm, kteří byli s ním: „Přiveďte mi mou Aretu (Oko-Kobru), Šua, Tefnůt, Geba a Nůt, spolu s otci a matkami, kteří byli se mnou mými druhy v Nunovi, a mého boha Nuna, a ať přivede i své dvořanstvo. Doveďte je ke mně tajně, aby je lidé nespatřili a nebyli tak varováni. Přiveďte je do Velkého Paláce, aby mi sdělili své rady, neboť půjdu k Bohu Nunovi, na místo, v němž jsem vznikl, a vezmu tam i tyto bohy.“

4. [Tak byli přivedeni] bozi a postaveni po obou stranách jeho tváře a usedli v přítomnosti Jeho veličenstva, aby on pronesl svá slova v přítomnosti nejstaršího otce a stvořitele lidí, krále [světa] a vládce lidstva. Řekli pak před Jeho veličenstvem: „Mluv, posloucháme.“

5. I řekl Bůh Ra Bohu Nunovi: „Bože, nejstarší, který jsi mne stvořil, a také vás, prvotní bohy! Pohleďte: Lidé, kteří vznikli z mé Arety (Kobry-Oka), vymýšlí plány proti mně. Řekněte, co byste proti tomu učinili, a poskytněte mi, co potřebuji – nepotrestám je, dokud nevyslechnu váš názor.“

6. Řekl pak Jeho veličenstvo Nun: „Můj synu Ra, jsi Bůh větší než ten, který tě stvořil, a vznešenější než ti, kteří byli stvořeni s tebou. Seď na svém trůnu – velký bude strach před tebou, když tvá Areta půjde proti těm, kteří ti zlořečili!“

7. Pak řekl Jeho veličenstvo Ra: „Pohleďte: odchází do pouště – obávám se k nim promluvit.“

8. Pak řekli bozi shromáždění před Jeho veličenstvem:

9. „Nech jít svou Aretu, aby bila ty, kteří proti tobě smýšleli ve zlém – není tam před tebou žádné oko, které může odolat tvé moci, když vyjde jako Háthor. Ať tato bohyně vyjde, aby se obořila na lidi, kteří jsou na poušti.“

10. I řekl veličenstvo tento Bůh: „Jdi, jdi v míru, Háthoro, abys vykonala, co máš. Pojď za mnou.“

11. A tato bohyně řekla: „Oživil jsi mě, abych se zmocnila lidí, a mám z toho radost.“

12. Veličenstvo Ra řekl: „Já mám nad nimi moc jako král, potrestám je.“

13. Pak se stalo, že bohyně Hathor Přemožitelka vyšla, počínajíc od Sutenhenu, a po celou noc se brodila v krvi lidí.

14. Pak Jeho veličenstvo Ra řekl: „Zavolejte, aby ke mně přišli svižní poslové utíkající jako stín těla!“

15. Ihned mu byli tito poslové přivedeni a veličenstvo tento bůh jim řekl: „Vydejte se do Jabu (Elefantíny) a přineste mi dadait (červené barvivo) ve velkém množství!“

16. A když mu byl dadait přinesen, dal jej veličenstvo tento bůh chrámu v Annu, aby jej rozemleli. Když pak služebnice rozemílaly ječmen, aby z něj uvařily pivo, byl tam přidán i tento rozemletý dadait do nádob na pivo, a to bylo učiněno jako lidská krev. A bylo navařeno toho piva 7000 džbánů. A přišel se veličenstvo král Horního i Dolního Egypta Bůh Ra s těmi bohy podívat na to pivo a jak ozáří zemi světlo po zabíjeni lidí touto bohyní (kobrou) plující vzhůru po řece. Veličenstvo Ra řekl: „To je dobré, to je dobré. Zachráním před ní lidi.“ A Ra dále řekl: „Ať je jí to odneseno na místo zabíjení lidí!“

17. Pak, když už končila noc, veličenstvo král Horního a Dolního Egypta Ra rozkázal, aby bylo vylito z nádob toto uklidňovadlo, a pole byla zaplavena z vůle veličenstva tohoto boha po tři měsíce.

18. I stalo se, když vyšla tato bohyně za úsvitu dne, že našla pole zaplavená a byla tím potěšena. Pila a její srdce bylo šťastné. A opila se a nevšímala si více lidí.

19. Pak veličenstvo Ra řekl této bohyni kobře: „Jdi v míru, Půvabná.“ A zrodily se krásné ženy v Imi.

20. A dále řekl Veličenstvo Ra bohyni kobře: „Ať jsou připravovány uklidňující nápoje v každém výročním čase o svátcích a to podle počtu služebnic.“ A tak je připravováno toto uklidňovadlo podle počtu služebnic při svátcích Háthor lidmi od té doby až do dnešního dne.

21. Pak řekl veličenstvo Ra této bohyni kobře: „Mám palčivou bolest od nemoci.“ Stal se pak působením té nemoci jako malé dítě. A veličenstvo Ra dále řekl: „Žiji, ale mé srdce je životem mezi lidmi nesmírně znavené. Trestám je již dlouho, ale vzbouřenci stále žijí. Trápení, které jsem na ně uvedl, není dostačující.“

22. Bozi, kteří byli v jeho průvodu, řekli: „Neklesej v unavenosti – tvá přísnost je tak velká jako tvoje láska!“

23. Veličenstvo, tento bůh, pak řekl veličenstvu Nunovi: „Mé tělo je slabé, jako kdysi na počátku. Nemohu se ale odebrat k odchodu, dokud mne nenahradí jiný.“

24. Veličenstvo nebeský Nun pak řekl: „Synu, Šue, a otcovo Oko, [buďte jeho] ochranou! Dcero, Nůto, [dej mu vstoupit na tebe]. A bohyně Nut řekla: „Jak však to, ó, otče lidí Nune, mám udělat?“ řekla na to Nůt Nunovi.

25. A stalo se, že Nůt [vzala] jeho veličenstvo Ra na svůj hřbet.

26. Tak bylo učiněno, aby lidé [byli varováni, když by] ho viděli stát na hřbetu [kráčející] krávy, a aby mu lidé řekli: „[Zazáři nám] a my přemůžeme tvé nepřátele, kteří se protivili tvým rozhodnutím.“

27. I vydal se jeho veličenstvo [tam] do Velkého Paláce [na] té krávě i s nimi, a zůstali tam, zatímco byla temnota na zemi, aby ráno mocně zazářil zemi.

28. I vyšli lidé s luky [a zbraněmi ve svých rukou] a stříleli šípy proti nepřátelům.

29. Tu řekl veličenstvo, tento bůh: „Vaše přestupky buďte za vámi! Poražení hříšníků zároveň porazilo vaše hříchy.“

30. [A tak vzniklo(?)] porážení jako [oběť(?) za hřích (?)].

31. Tento bůh řekl Nůtě: „Dovol mi lehnout si svými zády na tvá.“ Co je to? To jest: spojil se s Nůt, a tím vznikli ti [v nebi(?)].

32. A veličenstvo tento bůh vzdalující se vzhůru k nim [řekl]: „Vznesu se, abych viděl.“

33. A tak se stalo, že se [dostal na nebe(?)].

34. Veličenstvo tento bůh pak pohlédl dolů dovnitř a řekl: „Nařizuji! Shromáždi se mi velké množství lidu.“

35. Tak vznikla [země(?)].

36. Jeho veličenstvo, buď požehnán, řekl: „Ať zde spočine pole.“

37. I vzniklo pole spočinutí.

38. „A tu budu sklízet rákosí.“

39. Tak vznikla [rákosová] pole.

40. Veličenstvo Bůh Ra řekl: „Usadím tady všechna zářící světla.“ To jest: hvězdy.

41. Pak se Nut celá zatřásla kvůli výšce.

42. Jeho veličenstvo Ra řekl: „Nařizuji, aby byli nosiči na podpírání.“

43. A tak vznikly sloupy nebe.

44. A dále Veličenstvo Ra řekl: „Synu můj Šue! Postav se pod dceru Nůtu a hlídej pro mne nosiče, které jsou tam, a (ať) žijí v temnotě. Vezmi ji na svou hlavu a pij její mléko!“

45. Tak vzniklo, že se dává pit mléko svému synovi a dceři, a vzniklo, že otec klade svého syna na svou hlavu.

46. Pak řekl Veličenstvo tento bůh Thovtovi: „Zavolej mi veličenstvo Geba a řekni mu: ‚Ihned rychle přijď!‘ “

47. Když veličenstvo Geb přišel, řekl mu veličenstvo tento bůh: „Jdu bojovat s tvými hady, kteří jsou v tobě, vskutku, aby se mne báli, dokud tu jsem. Ty přeci znáš jejich moc . Odeber se na místo k mému otci Nunovi a řekni mu: ‚Hlídej hady, kteří jsou v zemi a ve vodě!‘

48. A dále napiš psaní do všech hnízd tvých hadů, kteří tam jsou, znějící: ‚Střezte se něčemu ublížit!‘ Nechť vědí, že jim dávám svítit.

49. Však že oni touží po otci, budiž jim ty otcem v této zemi navěky.

50. Budou je hlídat ti, kteří mají mou kouzelnou moc a ti, jejichž ústa znají tyto věci. Vskutku, má božská moc jest zde; však není třeba, aby mě někdo chránil, díky těm velkým věcem, které byly stvořeny dříve. Dávám je tvému synu Usirovi, ať střeží jejich potomci a srdce jejich princů jsou poslušná a osvícení ti, kteří vykonávají svou vůli na vší zemi svou kouzelnou mocí, které je v jejich tělech.

51. A dále pravil veličenstvo tento bůh: „Zavolejte mi Thovta!“

52. A byl ihned přiveden a veličenstvo tento bůh řekl Thovtovi: „Hleď: Odcházím do nebe, na svůj trůn, ze kterého budu mocně zářit na Duát a na Dutou zemi. Ty zapisuj a trestej ty, kteří jsou v nich – ty, kteří se dopustili zločinů.

53. Skrze tebe budu vzdálen od služebníků, kteří mne rozčilují. Ty budeš na mém trůnu. A proto ať ti říkají ‚Thovt, trůn Reův‘; a dám ti, že budeš moci posílati [posly(?)].“ A tak vznikl ibis Thovtův. „A dám ještě, abys vztáhl svou ruku před oběma Devatery bohů, kteří jsou větší než ty, a co učiníš, bude dobré Bohu.“ A tak byl stvořen božský ibis Thovtův.

54. „A ještě ti dám obsáhnout obě nebe tvou krásou a tvým světlem.“ Tak vznikl Měsíc Thovtův. „Učiním, že vyženeš Pány Severu.“ Tím vznikl opičák Thovtův. „Ať se stane mým místodržícím! Ty jsi nyní mým zástupcem před lidmi, před zraky všech, kteří tě vidí, a kteří ti budou přinášet oběti. Ať vzdá ti každý chválu jako Bohu!“

55. Pak starý sám objal boha Nuna a řekl bohům vycházejícím na východu nebe: „Vzdávejte úctu Bohu, starému, z něhož jsem vznikl. Já jsem ten, který stvořil nebe, upevnil jsem [ty, co jsou v něm (?), abych byl(?)] s nimi navěky. Byl pak stvořen [můj velký(?)] Rok. Ale má božská duše je větší než on.“

56. Duše Šua je Chnum. Duše toho boha je „Strom věčnosti“. Duše noci je Temnota. Duše Nuna je Re. Duše Usirova je Beran z Džedu. Duše Sobkovy jsou v krokodýlech. Duše všech bohů jsou v božských hadech. Duše nepřítele draka Apopa pak je ve slepotě. A duše Rea, ta je po celém světě.

(Přeložil L.Z.)