
Předně nutno podotknout, že podle jistých alternativních zdrojů postava Ježíše Krista, tak jak ji nám popisuje nesčetněkrát zdeformovaná bible, je výsledkem působení tří podobných „avatarů“, kteří Zemi navštívili okolo přelomu letopočtu. Legenda o třech králích tak ve skutečnosti může být jen zkresleninou jejich působení v Judeji. To ale jen tak na okraj.
Pokud by opravdu Ježíš, rozumějme jeho duchovní podstata, přišla z budoucnosti, rozumějme z vyšší dimenze, zákonitě se nabízí otázka, proč by tak činil. Pokud jsme jako lidstvo v budoucnu dospěli ke Kristovu vědomí, byla nutná jeho mise? Z nějakého důvodu zřejmě ano.
Teorie cestování časem ovšem přináší mnohá úskalí v podobě paradoxů. Když změníme něco v minulosti, zákonitě se musí rovněž změnit budoucnost, z níž přicházíme, tedy po cestě zpět z našeho pohledu naše původní přítomnost a zároveň ze stejného pohledu naše aktuální budoucnost – proto žijeme neustále v přítomnosti, jen si to nejsme kvůli lineárnímu uvažování schopni plně uvědomit.
Zkrátka a prostě pokud "Kristus" přišel z budoucnosti, musel ji svou přítomností v minulosti změnit. Ovšem za předpokladu, že se vrátil. Jenže co když se kvůli rituálu ukřižování a následnému všudypřítomnému odkazování na tento akt v podobě krucifixů a božích muk tak nestalo, jelikož došlo tak ke spoutání jeho duchovní esence (otisku) v zemské rovině, rozumějme v kolektivní mysli/paměti lidstva?
Nabízí se tak otázka, že ti, kteří nechali Ježíše ukřižovat, ve skutečnosti moc dobře věděli, co činí, i když Ježíš na kříži měl zvolat přesný opak. Respektive nešlo jen o jeho odstranění z této fyzické reality, ale především o způsob, jakým byl proveden. Pokud přijmeme teorii, že jeho (Kristovo) vědomí ztělesňovalo vědomí Slunce, jakožto bytosti Zemi nadřazené (i v duchovním světě, byť uměle vytvořeném, existuje hierarchie, jelikož je nehmotným zrcadlem reality fyzické), tak smyslem ukřižování by mohla být symbolizace skutečnosti, že NEDOJDE k zarovnání Slunce s galaktickým křížem v okamžiku nové éry vyššího vědomí lidstva – posunu. Když se podíváme na krucifix, tak nám to rychle dojde – Slunce – Kristovo vědomí – není ve středu, ale pod ním.
Anu/Jehova – starozákonní bůh – stvořitel lidstva si byl jako mocná nekonečná bytost moc dobře vědom, že každý systém, který vytvoří, bude zrcadlit jeho samotného (stvořil člověka k obrazu svému) a tudíž se může vyvíjet stejně jako se vyvinul on sám v onu mocnou bytost, prostupující realitou, kterou zároveň tvoří.
Takže je nasnadě otázka, zda ukřižování posla z budoucnosti nemělo být „pojistkou“, aby ona kýžená budoucnost vůbec nenastala. Zákonitě máme na stole ale další palčivou otázku – pokud byl Ježíš Kristus (respektive jeho podstata – duchovní esence) skutečně Mesiášem, neměl by to jako táž mocná bytost, jakou je Anu, Vědět a tím pádem vlastně předpokládat?
Jenže jak se zdá, podle dochovaných zdrojů Ježíš šel na smrt dobrovolně, ačkoliv se jí mohl vyhnout. Věděl tedy nakonec ještě více než samotný Jehova/Anu, jehož poslušní lidé nechali Ježíše ukřižovat?
Všeobecně se má za to, že křesťanská církev vznikla jako prostředek pro ovládání mas. To je ale pouze jedna část pravdy. Ve skutečnosti hlavním cílem bylo shromáždit dostatečný počet jedinců, kteří mu budou sloužit tady Zemi, i když tady nebude fyzicky přítomen, jelikož zákony hmotného světa, který paradoxně sám vytvořil, mu to zkrátka a prostě neumožňují, protože jeho moc v tomto světě by byla tak prokazatelná, lidé by iluzi hmotného světa prohlédli a tudíž by rovněž i on nemohl být považován za Boha z hlediska nadpozemské bytosti.
Do podstaty vcházíme DOVNITŘ, zhmotňujeme se neboli svítíme VEN.
Jedinou moc, kterou v tomto světě má, je víra lidí, které přesvědčil k tomu, že je jejich jedinou spásou a podstatou jejich bytí. Dokud tomu budou věřit (paradoxně včetně ateistů), tak tomu i bude, nehledě na skutečnost, že tomu tak ve skutečnosti není, protože manipulace je právě oním nástrojem, jak lidstvo zotročit. A jak je vidět, tento nástroj je opravdu velmi mocný.
Jenže v okamžiku, kdy stále více lidí si začne uvědomovat sebe sama v okovech, ztrácí tento nástroj na síle. Anu/Jehova skrze své, kteří mu ZDE slouží, to moc dobře ví a je schopen udělat cokoliv, třeba i obětovat papeže, aby jeho záměr nám VŠEM vládnout, zůstat nedotčen.
A to je podstatou všeho, o co se tady momentálně hraje.
Pokud se nám zdá, že z celého „příběhu“ nám vypadl Ježíš Kristus, cítíme tak zcela správně. O něj tady vůbec totiž nejde. V této holé skutečnosti to naopak začíná vypadat, že měl jen nevědomě odvést naši pozornost, aby se systém nerozvíjel, ale pouze kultivoval. Kacířská otázka – "nebyl Ježíš, který umřel na kříži, rovněž agentem systému či jiným zastíracím manévrem v úplně jiném zájmu?", byť nevědomým, agresivně útočí na vše, v co jsme si mysleli, že víme, ale přitom tomu jen věříme, protože něco hluboko v nás nás k tomu nutí. Přesněji řečeno k tomu, abychom nikdy nepřijali základní teorém, který by nás mohl osvobodit.
A sice:
Všechno je možné.
Protože jen toto vnitřní ztotožnění nám u-možní opět plně projevit nekonečnou formu naší bytosti, kterou „někdo“ záměrně spoutal do lidských těl, abychom si neuvědomovali, že jsme stejně mocní jako „Bůh“, který si na něj pouze hraje.
Monoatomické zlato rozšiřuje vědomí
![]() ![]() Již spící prorok Edgar Cayce hovořil o léčivém použití zlaté vibrační energie jako o léčbě koordinací impulzů v nervovém systému. Doktor Richard Gerber, autor knihy „Vibrační medicína“, říká, že monatomické zlato je produktem, vhodným pro jednotlivce, kteří se chtějí rozvíjet směrem k vyššímu vědomí, samoléčení a jsou na cestě duchovní transformace.
POŠTOVNÉ nad 1500 Kč ZDARMA, DÁRKY: nad 2000 korun MACA BIO 100 g, nad 2500 Kč Kotvičník extrakt 50% 20 g, nad 2500 Kč Camu Camu BIO 100 g v hodnotě 349 Kč. |
Buďte první kdo přidá komentář