Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohu

Majitel stavební firmy, fotograf, grafik. To vše jsou civilní povolání čtyřiačtyřicetiletého Silvestra Szabó z Karviné. Jenže tento muž má k podnikavému charakteru ještě jednu dobrodružnou příchuť. Když může, okamžitě vyráží do exotických dálek, aby opět poznal další kousek Matky Země. Naposledy tak v únoru 2013 cestoval se svým kamarádem Lubošem po africké Tanzanii a Keni.

Monoatomické prvky.
Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohu
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

- Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohuZatímco oslavy jeho svátku byly u nás v plném proudu, cestovatel dvě hodiny před půlnocí přistával v Nairobi v Keni, odkud se pak přemístil do sousední Tanzanie. U nás byl konec zimy v nedohlednu, tam ho čekaly zcela jiné teploty. „Leden je první měsíc po období dešťů, takže počasí bylo skvělé. V noci kolem 16 – 19 stupňů, ve dne 28 – 32. Možná se zdá, že je to moc teplo, ale tím, že vlhkost vzduchu je kolem 72 procent, u moře až 95 procent, je tam mnohem příjemněji než u nás v létě,“ vysvětluje Szabó. „Troufám si říct, že by se domorodci u nás v parném létě nejspíš upekli,“ dodává se smíchem.

- Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohuKrušná chvilka na emigračním oddělení

Plán cesty zahrnoval jak místa turistická, kde se to jen hemžilo Evropany či Američany, tak končiny, kam dost možná ještě žádný bílý člověk snad ani nezavítal. Způsob dopravy Szabó měnil, jak to situace zrovna dovolovala. „Jel jsem autobusem, často stopem. Půjčoval jsem si motorky. Do Zanzibaru jsem jel dá se říct stopem. Stačilo se domluvit s kapitánem lodi a 24 hodin na moři byl další zážitek,“ vypráví Szabó. Nicméně mezi dopravními prostředky se nejvíce vyjímá osel či malý katamarán. „Prostě jak to šlo,“ směje se.

Cestování po Africe je podle něj obecně snadné a bezpečné. „Taky celkem rychlé. Pokud si koupíte lístek na autobus, dokážete se přepravit z nejzápadnější části Keni v okolí Viktorina jezera až na východ k moři, což je asi tisíc kilometrů, za den a noc. A přijde vás to na naši pětistovku,“ doporučuje Szabó. Je možné rovněž využít malých místních letadel, ale cena je už mnohem vyšší. „K přepravě mezi malými vzdálenostmi do osmdesáti kilometrů je možné využít malých autobusů ´matatu´. Nebo ve městě tříkolky známé pod názvem ,´tuk tuk´, ale také motorek a dokonce kola. Celkem dobře funguje také autostop,“ doplňuje dobrodruh.

Komplikace naštěstí nezažil žádné. Až na několikahodinovou zastávku na emigračním oddělení, jelikož se tamním úředníkům nezdálo, že jel přes hranice z Keni do Tanzanie a zpět stopem. „Beru to jako další dobrodružství a životní zkušenost. Všechno bylo v naprostém pořádku, cesta pokračovala dál,“ říká dobrodruh.

Podle něj se turisté v Keni mohou cítit zcela bezpečně. Všichni a všude jim vycházejí vstříc, lidé v Keni jsou velice ochotní, přívětiví a milí, bez ohledu na náboženskou víru. „Vlastně jsem zapomněl, že mne zastavili policajti, protože jsem jel bez přilby a reflexní vesty na motorce. Ale dal jsme to do pořádku a byl klid,“ opět se usmívá Szabó.

Keňané jsou uvědomělí rodiče

- Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohuKomunikace s místními obyvateli lidmi byla bezproblémová. „Už jen proto, že úřední jazyk je v Keni i Tanzanii angličtina, kterou všichni mladí lidé plynule ovládají. V přímořských letoviscích se domluvíte také německy, francouzsky a italsky. Pokud se trochu zaposloucháte, dají se pochytit i základní slova svahilštiny,“ popisuje Szabó.

Jídlo bylo velmi rozmanité, ale přitom chutné. „Za každým dalším kopcem, když to řeknu tak lidově, se vaří něco jiného. Ve všem ale převažuje zelenina. A hlavně všude na každém roku najdete čerstvé ovoce,“ básní cestovatel.

Co se týče ubytování, pokud máte peníze, je možné se uchýlit zejména na pobřeží do luxusních hotelů, jejichž úroveň několikanásobně převyšuje ty evropské. Když ale slevíte, je možné ubytovnách, hotelech a kempech podobných jak u nás. „Až po ty opravdu skromnější. Pokud ovšem máte lepší žaludek, nebojíte se, že vás něco sežere, že vás okradou, tak se vyspíte i pod širákem nebo u nějaké rodiny místních domorodců. Tak jsem spal asi nejčastěji,“ přiznává Szabó.

Co ho v Keni překvapilo už při předchozí návštěvě, byla zodpovědnost místních obyvatel. „Hlavně ti sociálně slabší nemají pět, šest dětí jako u nás. Ale jedno, výjimečně dvě. Uvědomují si, že nejsou schopni jim zaplatit školu a dát do života vše, co potřebují. U nás tyto děti živí stát. Za pár let i ty děti mají další děti, ale pracovat se jim nechce. Takže na důchody opravdu nebude mít kdo dělat,“ krčí cestovatel rameny.


Zdravé tipy pro jednotlivá znamení

♈ BERANBrahmi • ♉ BÝKCordyceps

♊ BLÍŽENCICordyceps • ♋ RAKAcai Berry

♌ LEVCaigua • ♍ PANNAAšvaganda

♎ VÁHYCordyceps • ♏ ŠTÍRKotvičník

♐ STŘELECReishi • ♑ KOZOROHKřemelina

♒ VODNÁŘBrahmi • ♓ RYBYAšvaganda


Do Afriky jej táhne hlavně divočina

- Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohuJeho srdeční záležitostí je focení divoké zvěře. Keňa i Tanzanie je pro takové nadšence jako on hotový ráj na zemi. „Lidé jsou milí, počasí příjemné a příroda rozmanitá,“ říká Szabó. Cestovatel si může projít hory, náhorní plošiny, na severu pak pouště a polopouště či rudé savany plné zvěře. „Stejně tak natrefíte na bažiny s rozmanitými druhy ptactva, hluboké husté lesy, nekonečné pralesy. Anebo bílé pláže lemované kokosovými palmami, shýbajícími se nad azurově modrým mořem či tyrkysově modrozelené korálové útesy,“ zasněně vypravuje.

- Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohu

Tvrdí, že pokud se člověk dokáže trochu uskromnit, co se týká dopravních prostředků a ubytování, je reálné za šest až sedm týdnů týdnů projít obrovský kus této země a vidět všechno na vlastní oči.

„Keňa i Tanzanie mají spoustu národních parků a rezervací, které jsou plné zvěře jako sloni, žirafy, lvi, zebry, pakoně, nosorožci, různé druhy antilop. Ale také mnoho druhů ptactva a mořské rezervace, kde si při potápění nebo šnorchlování připadáte jak v obrovském akváriu, plném barevných ryb a živočichů,“ vzpomíná Szabó.

- Tanzanie a Keňa: čerstvé ovoce na každém rohuV Keni si našel mezi domorodci spoustu přátel, jak mezi Masaji, tak mezi Kikuji. Sešel se tam s mnoha kamarády fotografy z jiných zemí, ať už z Evropy nebo USA, s nimiž je jinak v kontaktu přes sociální sítě.

Mnoho lidí se ho ptá, jaký měl pocit, když se vrátil. Pochopitelně byl rád, že je v pořádku zpátky. Už po pár dnech měl pocit, že se mu to všechno jen zdálo. „Zdejší hektický styl života vás hned z té pohádky vzbudí. A donutí se zapojit, když chcete v naší moderní džungli přežít. A to nemyslím ironicky,“ uzavírá na vážnou notu.

 foto: Silvestr Szabó – www.naturess.net

 Reportáž vám přinesl amber

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*